Z historie. Karel Havlíček Borovský: České přání k Novému roku 1848 a ke všem budoucím, jak dalece zapotřebí bude

Ačkoli jsme co odbíratelé omluvenky novoroční od všelikých gratulací právně a jak náleží osvobozeni, přece zde na svou povinnost z dobré vůle přání umístníme jako vstup a úvod obnovených a zvětšených Pražských novin.

Přejeme si tedy, co si všichni Čechové přejí aneb aspoň přáti mají, a sice:

1. Aby skutečně panovala dále svornost obou národů v zemích koruny naší bydlících, tak jak velí zákony a moudrá vůle našich králů: aby každý vzdělanec obou jazyků zemských stejně mocen byl, aby tedy každý dobrou příležitost měl přiučiti se jim, rodilý Čech němčině v té míře jako rodilý Němec češtině.

2. Aby se žádný, kdo tuto rovnost vyhledává, za zlomyslného, za nebezpečného, za buřiče, za přepjatce neprohlašoval dle zásady: „Quod mihi justum, tibi aequum“, tj. „Co nechceš sám trpěti, nečiň jinému“. Aby tedy každý, než některé snažení Čechů haněti a zatracovati počne, napřed rozvážil, co by sám na jejich místě a v jejich stavu činil.

3. Aby se Němci nedivili tomu, když si Čechové přičinlivostí svou k tomu dopomohou, čeho posud neměli, nýbrž aby se tomu divili, že to posud Čechové neměli, a aby nežehral nikdo na Čechy proto, že se chtí jemu vyrovnati, nýbrž radoval se, že se on Čechům rovnati nemusí.

4. Aby bylo zabíjení Čechů v statistikách přísně zapovězeno.

5. Aby kvetla národní svornost mezi kmeny národu českoslovanského, aby se žádný nad ostatní nepovyšoval a žádný pod ostatní neponižoval. Aby svornost a jednota jazyka i literatury pevně stála a aby již konečně přestala pravopisní reformace.

6. Aby též svornost rozličných stavů a rozličných mínění panovala, tvoříc z různobarevných květin jeden krásný věnec.

7. Aby k blahodějným účelům zřízené jednoty a společnosti naše probuzené dále vzrůstaly a neprobuzené se probudily, podávajíce našim Novinám vždy hojnější látku ke zprávám potěšitelným. Aby se ale také pro tyto zprávy na nás nemrzely, nás nekacéřovaly.

8. Aby se vyváželo ze země naší málo peněz, ale mnoho obilí, dříví, uhlí, vlny, železa, skla, sukna, příze, plátna, ovoce atd. atd.

9. Aby se všem stavům dobře a dle žádosti dařilo.

Poněvadž si, jak každý vidí, nic neslušného a nemožného nepřejeme, tím pevněji očekávati můžeme, že se naše přání brzy vyplní.

Pražské noviny 2. 1. 1848