Z historie: O škodlivých nápojích

František Hortvík

Nejzdravější a nejvhodnější nápoj jest čistá studničná nebo pramenitá voda. Nápojem tím se většina lidstva vždy spokojovala. Časem však, již za dob pradávných, lidé zpozorovali, že některé druhy zemských plodin, jsouce uloženy v pevných nádobách a smíšeny s vodou, kvašením přecházejí v tekutinu, která požita jsouc působí člověku opojení. Tato vlastnost se lidem zalíbila, i počali úmyslně vyráběti nápoje opojné, jako je pivo, víno a jiné. Nápoje takové zoveme lihovými nebo alkoholickými.

Alkohol jest slovo arabské, jež značilo původně jemný prášek. Dávní lékaři arabští nazvali tak tekutinu zvláštního zápachu a palčivé chuti, která se podobala čisté vodě. Vyráběli ji za lék, jemuž se ve středověku říkalo „voda života“; staloť se nejednou, že několik krůpějí toho léku člověka zemdlelého a skleslého rychle oživilo. Dnes víme, že alkohol jest obsažen v pivě, ve víně, v kořalce, v rumu a v každé lihovin vůbec.

Nápoje alkoholické se za našich časů velmi rozšířily a mnozí lidé jsou přesvědčení, že v nich nalézají osvěžení a posilu. Avšak důkladným zkoumáním jest dokázáno, že alkohol nejen neposkytuje tělu výživy a posily, leda v míře velmi nepatrné, nýbrž i způsobuje mnoho škody, kterou později těžko jest napraviti. Alkohol jest jed, který ze žaludku a ze střev velmi rychle přechází do krve a krví se roznáší po všem těle. Srdce zrychlí tep, cévy kožní se rozšíří, člověk zčervená, tělo vydává více tepla do okolí. Mozek se s počátku podráždí. Myšlení se stává zdánlivě snazším, člověk zapomíná na své strasti a neštěstí, mluví rychleji, dává se snadno do zpěvu a do pláče. Ale brzy pozbývá rozvahy a vlády nad sebou a dopouští se i činů, za něž by se hanbil, kdyby byl střízlivý. Tak se projevuje první stupeň otravy alkoholem.

Kdo požije opojného nápoje více, přivodí si stav ochrnutí. V tom stavu duševní činnosti člověka se otupí, mozek není schopen myšlenky, obličej má tupý výraz, oči jsou ztrhané, pohyby nejisté. Na konec může nastati bezvědomí, ano i smrt. Účinek alkoholu závisí při tom více na povaze pijícího než na množství vypitého nápoje.

Jediná otrava alkoholem nezanechává obyčejně v těle trvalých následků. Ale opakuje-li se požívání alkoholu – třebas i jen v malých dávkách – pravidelně, následky jeho jsou velmi škodlivé. Lékaři je shledávají především na vnitřnostech člověka. Žaludek bývá rozšířen, játra a ledviny zaníceny, srdce zvětšené a ztučnělé, tepny zkornatělé. Odtud vznikají i rozmanité jiné nesnáze a nemoci, které podlamují zdatnost tělesných sil. Ale hlavní účinek má pití lihovin na mozek a na nervy, které jím slábnou a porušují se. Alkoholik se stává neschopným k práci duševní, pozbývá smyslu pro věci krásné a vznešené. Zhusta propadá chorobám nervovým a duševním.

Působí-li pití lihovin škodlivě na lidi dospělé, následky jeho jsou tím zhoubnější pro mládež nedospělou. O ochranu národa před alkoholem pečuje i zvláštní zákon, zakazující mládeži do 18 let používání lihových nápojů. Rozumní rodiče tedy nedávají dětem pití piva, ani jich neposilují vínem. Vědíť, že by tím oslabovali jejich schopnosti duševní i tělesné. O dětech, které požívají lihovin, jest dokázáno, že hůře prospívají v učení. K pití se lépe hodí svařené a zchlazené mléko a proti žízni voda, která nabude zvláštní lahodnosti, přimísíme-li k ní ovocných šťáv.

Nedůvěřujeme-li některé vodě, že není prosta škodlivých příměsků, které pouhým okem nejsou viditelné, svaříme ji, vychladíme a nějakou ovocnou šťávou jí dodáme příjemné chuti. Lahodné jsou také naše a přírodní vody minerální, jež v Československé republice prýští z hojných zřídel. Zdržíme-li se všech nápojů lihových, seznáme, že svému zdraví duševnímu i tělesnému jenom prospíváme.

Zdroj: Čítanka pro třetí třídu středních škol, Praha 1938