Z historie: Trivium inženýra

Prof. Ing. Dr. Vladimír List, DrSc.

Před léty se děti na školách učily jen číst, psát a počítat; této trojici se říkalo trivium. Podle toho nazýváme triviem inženýrů tři základní vlastnosti, které si musí osvojit.

První je umět vidět a pozorovat věci i lidi, prostředí i průběh dějů, příčiny i následky takové, jaké jsou a ne jaké by si přál, nebo jakými se zdají. Vidění a pozorování se naučíme experimenty, přesným měřením, pozorováním nejrůznějších prací a vynikajících technických výkonů, studiem výstav, muzeí a zejména cestováním. Je-li inženýr několik dní v nějakém našem kraji, měl by se snažit pochopit, co který kraj kdysi vytvořil a co vytváří dnes, jakými prostředky, úsilím a s jakým výsledkem a co mu chybí. Nejvíce lze se naučit pozorování cestováním v cizině, ovšem ne sluněním u moře. Aby byl z cesty plný užitek, je třeba před ní se o cizině informovat z literatury a pak posuzovat zem nebo město podle tvořivosti dřívější i nynější; velkoměsto ne podle bulvárů, ale podle periférie a projít je časně ráno a vidět čistění ulic a zásobování v tržnicích.

Druhou důležitou vlastností je velká fantazie, tvůrčí a prozíravá, ne romantická a trvale růžová, ale fantazie, která tuší i úskalí a potíže a dovede si představit i důsledky. Inženýrská fantazie je zcela zvláštní duševní pochod: vychází z podrobného pozorování nějaké skupiny jevů a pak po mnoha nápadech náhle přeskočí na využití jevu zcela odlehlého z matematiky nebo deskriptivy, fyziky nebo chemie, elektrotechniky nebo strojírenství, technologie nebo hospodaření. Tento skok fantazie je jen iniciální záblesk, po kterém jsou nesčetné náčrtky, výpočty, modely zkoušky, pak návrh a konstrukce prototypu, a další přísné zkoušky. V příznivém případě pak příprava a výroba ověřovací série, její zkoušky praktické i kritické, pak příprava na sériovou výrobu, její organizace, zkoušení výrobku, uvedení do oběhu propagací a nabídkami, pak dodání, montáž, přejímací zkoušky a konečně zaplacení. V této řadě činů je lavina detailů, z nichž každý bude napřed v inženýrově fantazii, takže život tvůrčího inženýra je ustavičný realizace jeho fantazie. Nejlepší ocenění fantazie jsem slyšel od inženýra Donáta, zakladatele brněnského elektrotechnického průmyslu; byl to velmi málomluvný, rozvážný, ba suchopárný pán, ale jednou na procházce mi řekl: „Bez fantazie bych nebyl nic dokázal.“

Fantazii možno vyvíjet získáváním vědomostí, studiem z literatury, časopisů, výstav, cestami, pečlivými hovory se zkušenými lidmi apod. Duševní pochod objevitele lze však poznat jen z podrobných životopisů tvůrčích lidí, nebo z podrobných popisů vzniku velkých technických výtvorů. V tomto oboru nemáme dosud své literatury; je tu vlastní životopis Křižíkův, velmi podrobný životopis J. E. Purkyně a znamenitý spis Žákavcův „Chrám znovuzrození“ o vzniku a stavbě Národního divadla. Oslavy Mendelovy nás podrobně seznámily s myšlenkovým a pracovním postupem geniálního objevitele. Je to klasický příklad tak názorný a prostý, že by se měl podrobně probírat, ba opakovat v přírodopise na střední škole. Cizina má takových spisů velmi mnoho: například v němčině je znamenitý vlastní životopis (přeložený i do češtiny) Wernera Siemense, zakladatele světového elektrotechnického podniku, pak podrobný popis dramatického ražení prvního železničního tunelu pod Sv. Gotthardem, v angličtině je několik popisů úchvatného života Michaela Faradaye, zakladatele moderní elektrotechniky a Ch. Babage, konstruktéra automatického mechanického počítače a z nejnovější doby francouzský životopis objevitele penicilinu Fleminga od Mauroise.

Třetí a nejdůležitější vlastností inženýra je nelhat sobě ani jiným, výpočty ani plány, nahoru ani dolů.

Nejvíce chyb udělá inženýr, když obelhává sama sebe. Myslím, že každý inženýr při těžkém úkolu zažil tichounké šeptání svědomí, to je jeho lepší stránka, například: Pozor! To namáhání nosníku je příliš velké! Nebo: Nemyslíš, že s napětím nevystačíš? Nebo: Nemyl se, to bude dražší! Běda inženýru, který se obelže a svědomí nedbá. Inženýr zvlášť nesmí lhát v čase ani v penězích. Slíbil-li, že motor dodá koncem března, nesmí s velkými omluvami ho dodat v prosinci. V penězích lže inženýr, podá-li rozpočet na milión, jeho uskutečnění však stojí dva milióny; zejména hospodářské úvahy o výkonnosti a rentabilitě nesmějí být Snem noci svatojánské, ale krajně svědomitou studií, ve které se zákazník upozorní i na úskalí a potíže, kterých se musí vyvarovat.

Když inženýr nelže, zejména v čase a v penězích, budou mu lidé věřit a za čas bude mít důvěru. Ta je pro inženýra více, než zlatý poklad, neboť žádné velké dílo nevzniklo z ničeho jiného, než z důvěry. Svatopetrský chrám v Římě vznikl z papežovy důvěry v Michelangela, Eiffelovka v Paříži z důvěry v inženýra Eiffela a v Brně Kaplanova turbína z důvěry.

Inženýr, který nelže, má velkou prozíravou fantazii a dobře pozoruje, může se odvážit díla na pohled velmi smělého, proto, že si může být jist svými výpočty a svou prozíravostí, tušící úskalí a potíže, jimž včas dovede čelit.

Umění vidět, prozíravá fantazie a nelhat jsou triviem výkonného inženýra. Proto myslím, že by vysoká škola měla kromě odborného vzdělávání věnovat péči vypěstování oněh tří základních vlastností inženýra. Samostatnými laboratorními cvičeními častými exkurzemi a tovární praxí se dá vyvíjet schopnost pozorování. Pravidelnými exkurzemi nejvyšších ročníků do pokročilé ciziny se nejúčinněji obohatí fantazie posluchačů novými obzory a přinutí se k soustavnému pozorování zostřenému diskusí. Moderními psychologickými testy lze vývoj oněch vlastností také kontrolovat. Takto připravení inženýři jistě spolní úkoly, které jim ukládá moderní společnost lépe, než kdyby byli školeni jen odborně.

Chce-li inženýr uplatnit své dílo nebo zvětšit účinnost svých schopností, nesmí ani ve svém životě, ani ve svém díle zanedbat krásu, která osvěžuje, posiluje, život uhlazuje a vede k novým myšlenkám a stykům. Krása není jen v přírodě, malířství a hudbě, ale může být v každém díle, v každé činnosti člověka.