Za Heydrichem stín 109: Trestní soudnictví nad mládeží

Nařízení na ochranu proti mladistvým těžkým zločincům ze dne 4. října 1939, Říš. Zák. I, str. 2000.

Ministerská rada pro obranu Říše nařizuje s platností zákona:

§ 1.

(1) Proti mladistvému, který je při spáchání trestného činu starší šestnácti roků, může státní zástupce vznést obžalobu také před soudem, který je příslušný k přelíčení a rozhodování proti dospělým.

(2) V tomto případě uloží dovolaný soud pachateli ony testy a ona opatření zajišťovací a polepšovací, jimiž je hrozeno proti dospělým, lze-li pachatele podle jeho duševního a mravního vývoje postaviti na roveň osobě starší osmnácti let a vyžaduje-li takového potrestání při činu projevené obzvláště zavržitelné zločinecké smýšlení nebo ochrana národa.

§ 2.

Soudy branné moci použijí § 1, odst. 2, navrhuje-li to pán soudu nebo zástupce obžaloby při hlavním přelíčení a pokládá-li nalézací soud podmínky tohoto předpisu za dané. § 50 vojenského trestního zákoníka zůstává nedotčen.

§ 3.

§ 52, věta 2 a § 232 rakouského trestního zákona se zrušují.

§ 4.

Nařízení platí i pro trestné činy, jež byly spáchány před jeho účinností.

§ 5.

Nařízení platí také v Protektorátu Čechy a Morava, pokud pachatel podléhá německému trestnímu soudnictví.

Výnos říšského ministra spravedlnosti o příslušnosti úředních soudů ve věcech mladistvých ze dne 15. srpna 1939, Deutsche Justiz, str. 1294.

I. Příslušnost velikého soudu mládeže.

Na základě § 58. zák. o soud. řádu a § 2., čís. 1. nař. k jednotné úpravě soudního řádu ze dne 20. března 1935 (Říš. zák. I., str. 403) přenáším rozhodování v trestních věcech patřících do příslušnosti velikého soudu mládeže (§ 17., odst. 1., věta 3. zákona o soudech mládeže) pro obvod každého zemského soudu na úřední soud, který se nalézá v sídle zemského soudu.

II. Příslušnost malého soudu mládeže a samosoudce.

Rozhodování ve věcech mládeže patřících do příslušnosti malého soudu mládeže a samosoudce (§ 17. odst. 1., věta 2. zákona o soudech mládeže ve spojení s Prvou části kapit. I., odst. 9. nař. ze dne 14. června 1932 – Říš. zák. I., str. 285) přináleží každému úřednímu soudu pro jeho obvod. Odporující nařízení dřívějších zemských správ justičních se tímto zrušují.

III. Věci vazby se týkající.

Pokud věci týkající se vazby („Deutsche Justiz“ 1937, str. 416, poznámka) jsou přikázány jednomu úřednímu soudu pro obvody více úředních soudů, vztahuje se přikázání ve věcech mladistvých na rozhodování, která má úřední soudce učiniti v předběžném řízení ohledně nařízení, výkonu nebo zrušení vyšetřovací vazby, jakož i na rozhodování na základě § 114c tr. ř. proc. a na základě §§ 14., soud příslušným pro rozhodování o věcech mládeže patřících jedině do příslušnosti úředního soudce, jestliže se obviněný při vznesení žaloby nalézá ve vyšetřovací vazbě nebo jestliže současně se vznesením žaloby proti obviněnému navrhuje nařízení vyšetřovací vazby.

Odporující nařízení se tímto ruší. Jestliže v budoucnu věci týkající se vazby se přenesou na úřední soud za obvod více úředních soudů, platí pro věci mladistvých úprava učiněná v předcházejícím odstavci.

IV. Toto prováděcí nařízení nabývá účinnosti dnem 1. října 1938.