Za Heydrichem stín 110: Hospodářská opatření protižidovská

V sešitě 6 Nových zák. a nař. na str. 552 a násl. byly vylíčeny počátky protižidovských opatření na území Protektorátu Čechy a Morava, zejména v oboru hospodářském. Dotčená tu nařízení německé vojenské správy byla otištěna v sešitě 5 Nových zák. a nař. na str. 485 a 487. Nařízení říšského protektora o židovském majetku bylo pak otištěno i s opravou a prováděcím výnosem v sešitě 6 na str. 554 a násl.

Souběžně s uvedenými opatřeními německé vojenské správy došlo z podnětu příslušných míst k některým opatřením k ochraně měny, při nichž hrála úlohu i otázka židovská. Příslušná opatření stala se ve formě oběžníků revisního odboru ministerstva financí na peněžní ústavy, po příp. jejich svazy. Širší veřejnost byla informována denním tiskem, po příp. peněžními ústavy. Ježto tato opatření jsou z největší části dosud v účinnosti, shrnují se tu v zájmu přehledu a připojuje se k nim nejnovější vyhláška revisního odboru ministerstva financí o placení nájemného a pachtovného z nemovitostí židů, jež byla uveřejněna v Úředním listě. Dr. J. Hoffmann

Oběžník ministerstva financí ze dne 25. března 1939, č. j. 6.766/39-VI, o některých opatřeních k ochraně měny.

Z podnětu příslušných míst se nařizuje:

1.

Veškeré bezpečnostní schránky a uzavřené úschovy třetích osob u peněžních ústavů podléhají uzávěře a mohou býti otevřeny jen v přítomnosti úředních orgánů opatřených služebním průkazem.

Peněžní ústavy pořídí o majitelích těchto schránek a úschov trojmo seznam, který musí míti pohotově.

2.

Výplaty židům jsou zásadně zakázány vyjma výplaty, které jsou určeny k účelům provozním. Z kont (např. žirových, vkladních knížek, kont cenných papírů a depotních), které jsou osobním majetkem židů nebo s nimiž jsou židé oprávněni nakládati, smějí býti však vypláceny částky nejvýše 1 500 K týdně, pokud zvláštní předpisy neobsahují ustanovení přísnějších.

Toto omezení neplatí, je-li předloženo povolení ministerstva financí, že k výplatě smí dojíti.

O kontech židů jest poříditi trojmo seznamy tak, aby z nich bylo patrno číslo konta, jméno a bydliště majitele, jakož i stav konta. Tyto seznamy jest míti pohotově.

3.

Z kont, jichž majiteli jsou nebo s nimiž smějí nakládati osoby, mající bydliště na území Německé říše mimo Protektorát Čechy a Morava, není vůbec dovoleno konati výplaty.

4.

Bankovky znějící na říšské nebo rentové marky, které byly dne 14. března 1939 v držbě nebo úschově peněžních ústavů, jest zjistiti a pojmout do seznamu pořízeného trojmo, z něhož musí býti patrny druhy hodnot.

Tyto hodnoty jest uschovati nezměněně.

5.

Přestupky se trestají podle zákona ze dne 14. prosince 1923, č. 7 Sb. z. a n. z r. 1924, ve znění vyhlášky ministra financí ze dne 21 září 1938, č. 181 Sb. z. a n.

6.

Tím se nahrazují opatření, dodaná peněžním ústavům přímo orgány devisové ochrany, zvláštními velitelstvími nebo celními pátracími místy.

Oběžník ministra financí ze dne 31. března 1939, č. j. 6.766/39-VI.

Dodatkem k zdejšímu vynesení ze dne 25. března 1939 č. j. 6766/39-VI sděluje ministerstvo financí:

Úkony předepsané v cit. vynesení provádějí zásadně orgánové revisního odboru ministerstva financí nebo orgánové okresních finančních ředitelství za součinnosti orgánů celních pátracích úřadů říšskoněmeckých.

Je-li nebezpečí v prodlení a nebylo-li možno zpraviti včas orgán revisního odboru ministerstva financí nebo okresního finančního ředitelství, aby úkon provedl, učiní preventivní nezbytná kontrolní opatření pro ochranu devisového hospodářství orgán celního pátracího úřadu německého sám, který se vykáže průkazem německého příslušného úřadu, a oznámí věc neprodleně příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství k dalšímu opatření.

Ministerstvo financí žádá, aby peněžní ústavy těmto orgánům umožnily provedení takových naléhavých kontrolních opatření.

Zároveň upozorňuje ministerstvo financí, že povolení podle druhého odts. bodu 2 cit. vynesení budou od nynějška vydávati okresní finanční ředitelství, příslušná podle bydliště majitele konta.

Oběžník ministerstva financí ze dne 21. dubna 1939, č. j. 8.407/39-VI.

Vzhledem k vyskytnuvším se pochybnostem co do výkladu zdejšího vynesení ze dne 25. a 31. března 1939, č. j. 6.766/39-VI, sděluje ministerstvo financí:

Opatřením vyznačeným v bodě 1. cit. vynesení ze dne 25. března 1939, č. j. 6.766/39-VI, sleduje se případné zajištění židovského majetku podle § 18 a) zákona o ochraně měny.

Zjistí-li úřední orgán, pověřený kontrolou, při otevření bezpečnostní schránky nebo uzavřené úschovy, že majitelem je Žid, sepíše o obsahu protokol, v němž seznamená veškeré zjištěné hodnoty (hotovosti v tuzemské i cizí měně, vkladní knížky, cenné papíry, mince, šperky ze zlata a platiny a jiné cenné předměty). Zjištěné hotovosti v tuzemské měně buďtež vloženy u téhož peněžního ústavu na vázaný – nearijský – účet majitele (vkladní knížku nebo běžný účet), cenné papíry a vkladní knížky na vázaný depotní účet. O nakládání těmito vázanými účty platí ustanovení bodu 2. cit. vynesení ze dne 25. března 1939, č. j. 6.766/39-VI.

Cenné předměty (mince, šperky ze zlata a platiny a jiné cenné předměty buďtež ponechány u téhož ústavu v bezpečnostní schránce, kterou však dlužno opatřiti úřední uzávěrou.

Na sepsaném protokole potvrdí peněžní ústav, že převzal uvedené hodnoty na vázané – nearijské – konto nebo vázaný depotní účet, případně, že vzal na vědomí opatření bezpečnostní schránky úřední uzávěrou. Takto potvrzené protokoly předloží úřední orgánové okresnímu finančnímu ředitelství, příslušnému podle sídla peněžního ústavu.

Zjistí-li však úřední orgánové, že majitel bezpečnostní schránky nebo uzavřené úschovy není židem, přesvědčí se, neobsahuje-li schránka nebo úschova hodnoty, ohledně nichž nebyla dosud splněna nabídková, případně odvodová povinnost, uložená vládním nařízením č. 189/1938 Sb. z. a n. V kladném případě sepíše o závadném obsahu bezpečnostní schránky nebo uzavřené úschovy s majitelem protokol, hodnoty zabaví a předá nejbližšímu bernímu nebo celnímu úřadu do finančních deposit; protokol s depositní stvrzenkou předloží příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství k případnému trestnímu řízení.

Je-li obsah bezpečnostní schránky nebo uzavřené úschovy nezávadným, poznamená úřední orgán otevření v seznamu, který ústav vede podle bodu 1. vynesení ministerstva financí ze dne 25. března 1939, č. j. 6.766/39-VI. O obsahu bezpečnostních schránek a uzavřených úschov, jejichž majitelé jsou nebo s nimiž smějí nakládati osoby, mající bydliště na území Německé říše mimo Protektorát Čechy a Morava, sepíší úřední orgánové protokol, obsah bezpečnostní schránky nebo uzavřené úschovy ponechají dále v nezměněném stavu, schránku nebo úschovu však zajistí úřední pečetí a sepsaný protokol předloží příslušnému okresnímu finančnímu ředitelství.

Z kontrolních důvodů buďtež převody hodnot z obsahu bezpečnostních schránek a uzavřených úschov na vázaná konta a vázaně depotní účty prováděny jen u těch peněžních ústav, u nichž se nachází bezpečnostní schránka nebo úschova.

Podotýká se, že ustanovení zdejšího vynesení ze dne 25. března 1939 č. j. 6.766/39-VI, a jeho dodatků nevztahují se na Národní banku pro Čechy a Moravu v Praze a její filiálky.

Kontrolu bezpečnostních schránek a uzavřených úschov, jakož i výše zmíněné úkony s tím související mohou z důvodu urychlení prováděti též orgánové důchodkových kontrolních úřadů.