Za Heydrichem stín 30: První masové Heydrichovy popravy – vzkaz našim do Prahy

Rozhlasový projev Edvarda Beneše 1. října 1941

Dříve nežli budu moci k vám promluvit obšírněji a povědět vám, co my zde a celý svět ostatní o událostech posledních dnů v protektorátě soudí, posílám vám toto krátké poselství:

Jsem s vámi a my všichni zde jsme s vámi v této chvíli utrpení, útlaku, teroru a vraždění našich hodných, vlasteneckých, národní věci oddaných trpitelů. Podobné chvíle zažili naši exulanti z třicetileté války s Komenským v čele, když doma němečtí žoldnéři vraždili a popravovali naše lidi; podobné chvíle zažili jsme s Masarykem ve válce poslední, když nám zavírali naše nejdražší a popravovali naše legionáře. A přece jsme svůj svatý boj vyhráli a přece ti, kdož byli tehdy v roli vrahů a lupičů, bídně zhynuli, odnesli odplatu tělesnou i morální, stojí dnes na pranýři potupy a budou na něm stát do konce světa. A také těm, jichž jména nás ničili, dostalo se na konec hrozného, ale zaslouženého trestu. Zato však národ náš po válce poslední a před válkou touto stál na vrcholu své moci a svého vývoje a měl uznání a úctu celého světa.

Tato válka je, drazí přátelé, z největších a nejhroznějších válek celé historie lidské. Nacism ji připravoval vědomě jako válku totální. To znamená, že se připravoval totálně loupit, totálně ničit, totálně vraždit – pustě, ničemně, zvířecky. Dělá to dnes ve Francii jako v Norsku, v Belgii jako v Holandsku, v Polsku a Jugoslavii jako v Československu. Stal se vyvrhelem lidstva. Opakuji: doslova vyvrhelem lidstva.

Celý svět je si toho dnes vědom. Byl jsem si toho naplno vědom už před třemi lety, když tak mnozí v ostatní Evropě sotva věci ty tušili a kdy tak ostudně Evropa a svět připustily Mnichov. Proto jsem se tehdy rozhodl aspoň dočasně uchránit národ od marných a nezměrných obětí – nejít zatím do války a vyčkat správné chvíle, až celý svět správně věci uvidí a do boje se proti berlínským netvorům pustí. Ten čas přišel – rok po Mnichovu. Dnes si to u nás ten podlý pochop Hitlerův chce nahradit. Zpečeťuje tím však jen osud svůj, svých všech pánů a pomocníků a – ať už to, co se děje, vykládají a omlouvají různí činitelé jakkoli – také německého národa. Je to a bude to soud dějin: odplata, která jistě přijde, bude strašná.

Celý svět už poznal, co je dnešní Německo. A to, co se u nás děje, má všude neuvěřitelný ohlas. Urychluje to pád našich odpůrců, konec války i příchod vítězství. A hodina spojeneckého vítězství bude neslýchaně přísná pro všechny Hitlery, Himmlery, Neurathy a Heydrichy. Vy, političtí přátelé doma, vy, příbuzní a přátelé všech popravených a nově uvězněných, buďte si vědomi, že ve svém těžkém smutku máte všechny dobré lidi celého světa na své straně, a že i my všichni zde, i všichni Spojenci chápou, že každý zločin, každé násilí, každá vražda se strany nacistických pochopů v Československu i v ostatních obsazených zemích musí být a bude tisíckráte pomstěna.

Vám všem ostatním v republice dávám pak tento vzkaz: Víte všichni, že máte před sebou cynické vrahy, kteří se nezastavují před ničím. Buďte opatrní, zachovejte klid, nedejte se nyní k ničemu vyprovokovat! Všem nám jde o to, aby zbytečných obětí nebylo. Ale přitom vám slibujeme, že uděláme zde se všemi svými Spojenci všechno, aby den pádu vašich katů se co nejvíce přiblížil a aby odplata naše byla co nejúplnější.

Zdroj: Dr. Edvard Beneš Šest let v exilu a druhé světové války, Orbis-Praha 1946