.jpg)
Naše národní drama v této válce – projev Edvarda Beneše k pražským masakrům po smrti Heydrichově.
13. června 1942
Ve chvíli, kdy representant berlínského gangsterismu Reinhard Heydrich zahynul v pražských ulicích a kdy do nich vstoupil jeho neméně brutální následovník Daluege, ve chvíli, kdy tento nový kat společně s oním nestvůrným K. H. Frankem organisuje za přímé a plné odpovědnosti celé nacistické vlády v Berlíně nové masové vraždění českého lidu, obracím se k vám s těmito několika zásadními slovy:
1. Když se v r. 1932 a 1933 objevil na oficielní scéně německé říše Adolf Hitler a celá jeho společnost, neměl jsem pochybnosti o tom, co se blíží: ohromná krise, revoluce a válka, evropská a světová katastrofa. Nepřeháním ani nekřivdím, když řeknu, že se tím v Německu dostala k moci doslova a opravdu vláda gangsterismu, a to za podpory velké části národa, který se do zločinné role Herrenvolku v tak velké míře vmyslil. Tato vláda vědomě, podle připraveného plánu a programu, založeného na brutální, nevzdělané a barbarské doktríně nacistické a jsouc šíleně hnána do zkázy perversní nacionální megalomanií a morbidní touhou po osobní moci, rozpoutala válku proti Evropě a světu. Zakrvavivši Evropu a svět, a především ovšem Německo samo, stala se jeho metlou a bude jednou jeho kletbou: vše, co ve světě je slušného, a vše, co slušnějšího z německého národa vzešlo a ještě snad vzejde, bude navždy tato individua proklínat. Začala po obsazení Rakouska útokem na nás, pak na Polsko a západní Evropu a skončila válkou proti Sovětskému svazu a Spojeným státům americkým, tj. druhou válkou světovou, opět Německem vyvolanou.
Kostky jsou vrženy a kola osudu se už nedají zastavit. Opakuji, co jsem vám již řekl několikráte: Válka se pro Německo vyhrát nedá, na to nemá ani sil, ani možností, ani mravních a materiálních schopností. Spojenci mají nyní už jasnou převahu v letectví a na moři a od letošního léta ji budou mít ve válečné výrobě a ve vojenské síle také na zemi; válku neskončí, dokud nacistickou bestii nezdolají. Vítězství to bude plné a nedá už na sebe dlouho čekat. Mír bude tak vybudován, aby to, co r. 1938-39 Německo provedlo, se už opakovat nemohlo a aby všechny vinníky stihla zasloužená, spravedlivá, ale nemilosrdná odplata. Jistě vás nesmírně potěšila včerejší zpráva o podepisování aliance britsko-sovětské. Je to diplomaticky dnes ten hlavní hřeb do rakve Hitlerovy. To je definitivní a poslední záruka našeho vítězství a nové manifestační osvědčení o správnosti naší celé politiky za posledních dvacet let i za této války. Kdyby byla v r. 1938 existovala, nebylo by už dnes Hitlera a nebylo by ani dnešní války.
Mám dnes už plnou jistotu vítězství a vše, co zde podnikáme a nyní ještě podnikneme, děláme s touto jistotou. Každý z vás, bez výjimky každý, učiň totéž: Vstávaje lehaje, dívej se na vše, co se děje a ještě stane kolem nás a u nás doma, s tohoto hlediska. To je první mé dnešní zásadní konstatování.
2. Prosím vás všecky československé občany, abyste nikdy nezapomínali na druhou podstatnou pravdu této války: začala sice vpádem do Prahy a proti Československu, tehdy již bezbrannému, ale stala se válkou světovou a vše, co se děje u nás a jinde dnes, není jen otázka naše, československá, není to jen Mnichov, ani jen to, co se po něm stalo, nejsou to jen nacistické vraždy a loupeže u nás. Je to katastrofa celé Evropy, všech ostatních, a ostatních snad více nežli naše vlastní. Náš problém je toho všeho, co se dnes všude ve světě děje, jen malým výsekem.
Pohleďte jen na to, co se stalo v Polsku, a na ten hrozný pád Francie, co je v Jugoslávii a Řecku, Norsku, Belgii a Holandsku! Hleďme na události v Sovětském svazu a na těžký boj Anglie o její ostrovy a o její celou říši! Dívejte se i na to, kolik provinilých Němců je zaslouženě každý den ničeno a ještě bude zničeno! Na sovětských pláních leží jich mrtvých již přes půl druhého milionu. Britské letectvo brzy bude v tisících denně létat nad všemi německými městy a pomstí strašlivě to, co němečtí sadističtí nacisti udělali našim rolnickým a hornickým rodinám v Lidicích. Než válka skončí, padnou snad ještě celé miliony Němců a hlavní odplatu dostanou ve chvíli vlastního pádu společným přičiněním nás všech, vás i nás. Dívejte se, na události dneška z této perspektivy a také z perspektivy oné hrozné morální a fysické odplaty, která Německo za všecky ty Hitlery a Himmlery, za všecky ty Heydrichy a Daluegy nevyhnutelně stihne!
Německá propaganda, aby vám pravý stav věcí zakryla, pořád a pořád se vrací k Mnichovu, chtějíc vás štvát proti Anglii a připomínajíc vám stále chvíle, kdy jste byli ostatní Evropou opuštěni. A naznačuje, že jsme se měli přiklonit k Německu dávno před Mnichovem a mohli jsme žít v pokoji. Na to vám odpovídám: Je to hloupá a pustá lež. Což se Schuschnigg dohodnout s Německem nepokusil? Což se plukovník Beck s Hitlerem už v r. 1934 nedohodl? Což princ Pavel Jugoslávský se už od r. 1937 k Německu nepřiklonil? Což se Belgie nepokusila r. 1937 o zřeknutí se své spojenecké smlouvy s Francií a Anglií a o novou politiku neutrality? A zastavilo to nějak berlínské gangstery na jejich cestě vraždy, násilí a zkázy?
Tento režim je prostě výrazem a symbolem nejhnusnějšího barbarismu, jaký kdy v historii existoval, a jediná politika a jediný příkaz vzhledem k němu zní: rozbít, rozvrátit, zničit a nemilosrdně odplatit. Jinak on sám zničí vše kolem sebe bez milosti. To je má druhá pravda, již vám dnes zdůrazňují.
3. Tak jsem to ostatně viděl už tehdy, když se v Německu režim ten usadil a zejména pak v r. 1938 před první naší mobilizací, kdy jsem už viděl, že se krise přiblížila. Plných šest let – od ledna 1933 – jsem se i jako ministr i jako president bránil této blížící se katastrofě, ne naší, nýbrž celé Evropy. Bude jednou skvělým politickým a mravním svědectvím našemu státu a národu to jeho veliké úsilí o záchranu míru a pořádku, jeho skoro nadlidská a tak vysoce mravní úloha v tomto boji a jeho nezměrně čisté svědomí v této strašné krisi. Byli jsme svobodným demokratickým státem, prosperujícím a šťastným, jedním z nejlepších v Evropě. Nikoho jsme neohrožovali, nikomu, kdo měl čisté úmysly, jsme nepřekáželi. Dvacet let jsme usilovali na zachránění míru v Evropě; když se blížila krise, připravili jsme se všichni do jednoho k boji.
Varoval jsem včas jako zástupce státu a národa všecky naše přátele: Francii, Jugoslavii, Polsko i ostatní Evropu. Většina Evropy však tehdy nechápala situaci a na boj připravena nebyla. Zůstali jsme na okamžik sami. Byla dokonce od nás žádána nevýslovná oběť pro okamžité zachránění osvětového míru, a i tu jsme byli nuceni přinést. Ale ani tato oběť berlínským zločincům nestačila a přes dané slovo Hitler podvedl a podle zradil Francii a Anglii, zradil celý svět a ničemně nás, když jsme byli už bezbranní, přepadl a obsadil.
Byly – pravda – spáchány na některých místech v demokratických státech zlé chyby; dnes se to všeobecně uznává. Ale náš národ se zatvrdil a všecko, oč jde, brzo pochopil. V první chvíli bolestí a zklamáním skoro šílel, ale brzo se vzpamatoval a správně vycítil, kde je jeho nepřítel a co má dělat. Nezlořečil, nevytýkal. Vidí ostatně dnes sám, že ti, kdož se zmýlili, zaplatili své chyby dráže nežli náš národ sám. Nastoupil tudíž cestu nezdolného odporu a boje. Od studentských a universitních persekucí, vyvolaných Frankem na podzim r. 1939, až k posledním masakrům Heydrichovým a Daluegovým a až k vyvraždění a zpustošení nevinné české vesnice, která se dnes stává symbolickým mučedníkem celého národa – to vše je jedna jediná veliká řada bojů všeho našeho lidu, připomínající nejvýznamnější doby našeho historického národního zápasu. My zde v cizině s tisíci našimi vojáky a letci a s politickými spolupracovníky od 15. března r. 1939 jsme vykonali všecky nezbytné přípravy k nastávajícímu boji a k novému ožití státu na cizí půdě. Docílili jsme plného úspěchu a naše armáda a letectvo, naše propaganda, úřady a celý náš státní stroj nese zase statečně a hrdě náš národní prapor celým světem.
Můžete si, drazí spoluobčané, představit v této tragické chvíli v našem národním životě drama úchvatnější, morálně vznešenější a čistší, lidsky důstojnější a statečnější, zatím co vaši hlavní nepřátelé hrají roli nejpodlejší lidské generace, jaká kdy existovala, stojíce už dnes na prahu propasti, do které se zítra nezvratně zřítí za proklínání i radosti celého ostatního světa?
Tato mravní výše a důstojnost našeho státu a národa v dnešní světové krisi na straně jedné, a na straně druhé to nezměrné bídáctví těch zmijí, jež se vám tam u nás hemží v masách u nohou a svým jedem denně nalevo a napravo vše potřísňují – to je ta třetí veliká pravda, kterou bych vám chtěl dnes zdůraznit a všem vám do srdce vrýt. Ano, trpíte vy a trpíme my všichni s vámi. Ale mravní soud světa je dnes už vyřčen a chvíle mravní i fysické odplaty se blíží.
4. Já vím, že ten skvělý obraz našeho národního odporu je dnes zahalen a snad i znečištěn některými, pro nás smutnými událostmi: Praha a Hradčany byly nestoudně zneuctěny přítomností Hitlerovou po jejím obsazení, byly a jsou neuctívány už jen přítomností takového Neuratha, Heydricha nebo Daluega. Když jsem po výstřelu na Heydricha četl projev dr. Háchy a vlády proti mně a proti nám všem za hranicemi a když jsem sledoval tu bědnou cestu Háchovu k Heydrichovu pohřbu do Berlína, znovu jsem si uvědomil, že ten skvělý obraz našeho národního odporu byl a je potřísněn také temnými skvrnami: neblahými důsledky už prvé cesty Háchovy do Berlína a vším tím, co se se strany některých našich kompromisníků, slabochů anebo i přímých vinníků od té doby stalo. Všichni se budou z toho národu zodpovídat. Já vím, že pro dr. Háchu je dnešní jeho postavení také jeho osobním neštěstím a že to, co se stalo 15. března 1939 v Berlíně, bylo především pustým násilím a sprostou ničemností nad tím, slabým a chorým starcem, spáchanou bezectně třemi z největších německých gangsterů, Hitlerem, Göringem a Ribbentropem. Stal se do jisté míry také obětí. Byla to na počátku této války část naší a evropské tragedie.
Ale nikdo nesmí nikdy zapomenout, že všecky slabosti, všecky ohledy, všecky kompromisy a všecky taktiky mají své meze i v tak tragické situaci. Ve chvíli, kdy některou z nich překročíte, potřísníte sebe a svůj národ. Jste pak za to těžce odpovědni a budete přísně souzeni. Masaryk by se nikdo nebyl s Hitlerem sešel. Když mi v Praze bylo naznačováno, že bych se měl i já jako president s Hitlerem sejít, učinil jsem jasné rozhodnutí: Ne! Nikoli! Když Henlein několikrát se doprošoval u Masaryka a u mne audience, řekl jsem si jednoznačně: Ne! Nikoli! Věděl jsem tehdy dobře i co je, i co dělá.
Proto jsem si také přál i v zájmu Háchy samého, i v zájmu národa a státu, aby dr. Hácha a jeho tzv. vláda včas odešla. Po prvním výstřelu v Praze, Heydrichem nařízeném, nebylo už v rukou českých, tj. dr. Háchy a jeho vlády, moci a práva žádného. Měli tudíž zmizet. Dr. Hácha a jeho vláda se však staly jistého druhu dobrovolnými rukojmími, za jejichž stěnou Heydrich, Daluege, Himmler a Hitler loupí a vraždí. Vraždí lépe a důkladněji, nežli kdyby tam nyní už nebyli. Stávají se tím všeho toho účastnými a – říkám jasně – současně spoluodpovědnými. Zejména se také vůbec neměl dát dr. Hácha a jeho tzv. vláda přimět k tomu, aby lidu českému a světu ostatnímu opakovali něco, o čem sami vědí, že není a nikdy nebylo pravda, a co náš národ nikdy nepřijal a nepřijme: že prý berlínský násilný akt z 15. března 1939 byl Háchou dobrovolně podepsán a že se tím český národ dobrovolně přihlásil k říši a dal se pod její ochranu.
Slouží tím výslovně válečným a poválečným zájmům nacistické říše.
Nikdo z vás ať nezapomíná, že dnešní válka není válka minulá a že nacisti nejsou Rakušané. Máte před sebou vrahy a lupiče a vyvrhele všeho světa. Začali se tak chovat 15. března r. 1939 a budou se tak chovat až do svého bídného konce. Na tom nezmění nic, cokoli byste u nás doma udělali.
Také tyto jasné politické pravdy jsem vám chtěl dnes zdůraznit.
5. A konečně zdůrazňuji pravdu poslední. V obsazené Praze byl zabit naším nezměrně týraným lidem představitel cizí moci, která se zločinně pokusila náš stát a národ a jeho svobodnou existenci zničit. Podle mezinárodního práva mohl okupant vinníky potrestat a učinit proti nim mezinárodně povolená preventivní opatření. Místo toho uchýlil se k bídáctví, jež je známo jen z nejničemnějších kapitol lidské historie. Zabíjí masově podle listin, předem celé měsíce a léta připravených, nevinné lidi, o nichž ví, že se sice činu trestného ani nedopustili ani ho nezavinili, že však cítí vlastenecky a jsou duchovními odpůrci nacismu. Sáhl dokonce – po prvé v moderní historii – k největšímu představitelnému gangsterství a oficielně to prohlásil za svou právní doktrínu: terorisuje totiž muže tím, že zabíjí jejich naprosto nevinné ženy a nedospělé děti, a veřejně to vyhlašuje. A dne 10. června, dne, který bude snad jednou na věčné časy prohlášen dnem národních českých mučedníků, všecka svá gangsterství dovršil: Jen proto, aby rozséval kol sebe bestiální zkázu a pustou hrůzu, z celé jedné české obce, naprosto nevinné, jako represálie vyvraždil všecky muže, zahnal do martyria koncentračních táborů všecky ženy, a všecky děti z obce pak ještě ukradl rodičům. Obec Lidice, která se stane jistě jednou poutnickým místem celého národa, pak barbarsky zpustošil a srovnal se zemí.
Tož takto představují světu berlínští vládci německý národ a stát! Za všecko to budou se zodpovídat a pykat! Prohlašuji slavnostně jménem státu, národa a vlády československé, že za všecko to, co se v těchto dnech u nás stalo, považujeme osobně odpovědného Adolfa Hitlera a všechny členy jeho vlády bez výjimky. Činíme osobně odpovědnými všechny exponenty nacistické strany a říšské vlády na našem území, činíme osobně odpovědnými každého, kdo jim v tom pomáhá, ať je to kdekoliv na celém území republiky.
Německo soustavně porušovalo a porušuje na našem území prostřednictvím těchto všech osob, loupíc, vraždíc a ničíc jednotlivce i celé osady, všecky zásady práva mezinárodního i našeho práva civilního a trestního. Jsouce s Německem ve válce uplatňujeme osobně na všecky tyto lidi náš vojenský zákon, jenž za podobné činy předpisuje trest smrti. A ve smyslu známého usnesení spojeneckých států, učiněného letos v lednu v Londýně v paláci Sv. Jakuba, budeme postupovat tak, aby všichni viníci byli dopadeni a spravedlivě potrestáni.
Nezastavíme se ve svém domáhání se spravedlnosti, dokud tito vinníci, jež buď zastihneme na svém území anebo o které budeme po dohodě s našimi dnešními spojenci co nejdůrazněji žádat, aby nám byli vydání, nedojdou plné, zasloužené odplaty, která bude provedena bez pardonu a bez milosrdenství.
To je mé hlavní sdělení, které jsem vám chtěl dnes učinit. A buďte jisti, že všechny tyto politické pravdy dneška se stanou zcela určitě skutečností zítřka.
Drazí spoluobčané!
Posílám vám všem s pohnutím svůj pozdrav, svůj pozdrav úcty, oddanosti a lásky, a ujišťuji vás, že do posledního dechu života svého i všech svých spolupracovníků budeme pracovat k tomu, aby se všecka tato má slova vrchovatě naplnila.
Zdroj: Edward Beneš Šest let exilu a druhé světové války, Orbis-Praha 1946
.jpg?s3=1)
