Za Heydrichem stín 8: Kdo je to Heydrich?

Pán rodem i vystupováním.

Odpovědnost za tento výrok přejímá Himmler. Také svým způsobem pán. Pán SS-manů, pán nad životy milionů vězňů v koncentračních táborech, jedno z nejostřejších a nejjedovatějších světel nacismu, představený a přítel Heydrichův.

Přátelé bývají o sobě zpravidla dobře informováni. Spolehneme-li se kromě toho i na světoznámý německý smysl pro pravdu, zjistíme u Himmlera, že:

Reinhard Heydrich se narodil 7. 3. 1904 v Halle nad Saalou. Vychodil reformní gymnasium a již jako 16letý ukázal, kterým směrem bude řídit své životní kroky. Vstoupil tenkrát po první světové válce jako dobrovolník do sboru „Halle“ ve středním Německu, tedy – jak Himmler s patřičným sarkasmem říká – tak rudém. Pak se dal k námořnictvu. V roce 1926 je námořním poručíkem, o dvě léta později už nadporučíkem. V roce 1931 z říšského námořnictva vystoupil.

Zde je nutno přiznat, že titulu „vzor skromnosti“ by stejným právem zasloužil nejen oslavovaný, ale i sám oslavovatel.

Vystoupil… Co všechno napoví toto skromné a výstižné slovíčko. Tomu, kdo o věci něco ví, říká, že čestný soud vyloučil roku 1931 27letého nadporučíka telegrafické a zpravodajské služby Reinharda Heydricha z řad říšského námořnictva pro zločin blíže neoznačený, ale jistě dost významný, aby odůvodnil tak málo obvyklý zákrok. Skromný říšský vedoucí SS nepovažuje za nutno se o tom šířit. Mínil-li však ve své charakteristice vystupování takovéto, pak Heydrich pánem nesporně byl.

Mnoho lidí ze zemí, které později musily snášet další ukázky Heydrichova „vystupování“, tvrdí, že to byl vtělený běs, upír, sadistický piják krve, svěřený ničitel a jeden z největších řezníků na lidských jatkách, kterým Němci říkali „ochrana evropských národů“.

Toto tvrzení by mohlo někomu připadat snad trochu jednostranné. Je třeba vyslechnout také druhou stranu. Budiž. Nacista Heydrich? První zprávy o jeho nové činnosti by mohli nejspíš podat jím ztlučení socialisté v Hamburku, z doby, kdy v Německu ještě socialisté byli. Ale nechme mluvit Himmlera:

„Bývalý nadporučík Heydrich vstoupil jako obyčejný příslušník SS do malé hamburské skupiny a konal tam společně se všemi těmi statečnými, většinou nezaměstnanými hochy, kteří tam prodělávali své začátky, pořádkovou a propagační službu na schůzích v četných rudých předměstích tohoto města.“

To byla Heydrichova škola nacismu. Učil se s příkladnou svědomitostí, jak nejlépe rozbíjet hlavy politickým odpůrcům. Všechny kariéry mají více méně shodný průběh, dokonce i kariéry SS-manů. Začátek, vrchol a konec. Heydrich se tedy nejprve osvědčil při „pořádkové a propagační službě“. Zanedlouho už byl tak daleko, že sám mohl posílat ty druhé, aby podle jeho vlastních návodů rozbíjeli jiným hlavy. Himmlerovy krysí oči dovedly bezpečně odhadnout cenu jeho mužů. Heydrich byl oceněn velmi vysoko. Jeho hvězda, zrozená v krvi, začíná závratně stoupat.

Z Hamburku zamíří po nacistickém převzetí moci hned do Himmlerova mnichovského policejního presidia, ale to je jenom výchozí bod. Jako krvavý meteor zasvítí náhle v Prusku, kde se SS-Brigadeführer Heydrich stává v roce 1934 Himmlerovým zástupcem ve vedení tajné státní policie.

Zástupce? Nic už nezastaví let bývalého nadporučíka, který kdysi vystoupil z říšského námořnictva. Takové lidi Vůdce potřebuje. Heydrichův úspěch se jmenuje Sicherheitsdients, špionážní bezpečnostní služba. – SD – skvělá visitka, opravňující k vstupu mezi Hitlerovy vyvolence.

Roku 1936 je Reinhardu Heydrichovi 32 let. Za pouhých pět roků se z prostého rozbíječe hlav dokázal stát šéfem SD, šéfem gestapa, šéfem kriminální policie. Tak může John Gunther, americký autor knihy „Evropa, jaká je“ směle tvrdit, že temná postava Heydrichova, skrytá za Himmlerem, je významnější než on sám, protože Heydrich je skutečným pánem největší moci v Německu, německé policie.

Až dosud budoval Heydrich stavbu svého úspěchu z hlav odbojných soukmenovců. Pro muže takových schopností se nutně musily hranice říše stát příliš úzkými. Hitler se však už svému kamarádu Heydrichovi začíná starat o nejširší pole působnosti. Začátky byly učiněny v blízkém okolí. A s takovým výsledkem, že se říšský vedoucí SS bude smět s klidem jednou pochlubit:

„Heydrich měl velikou zásluhu na nekrvavých pochodech německého vojska do Východní Marky, do Sudet, i do Čech a Moravy, jakož i při osvobození Slovenska, a to tím, že pečlivě zjistil a svědomitě čelil všem protivníkům a že měl většinou až do nejmenších podrobností jasný přehled nepřátel v těchto zemích, o jejich organizačních střediscích i vedoucích osobnostech.“

Policista Heydrich, gestapák Heydrich, špion Heydrich. Nyní může německá válka s klidem ničit Evropu. A s ní poznávají Heydricha v Norsku, Holandsko se učí tohoto jména bát, není brzy v Evropě země, kam by jeho temná a skrytá ruka nedosáhla.

Tak jde vše svou cestou až do chvíle, kdy Hitler uznává za vhodno postavit ho do úplného světla. V Čechách a na Moravě to pod Neurathem neklape. Protektorát má pro Vůdce takovou důležitost, že sedmatřicetiletý SS-Obergruppenführer a generál policie Reinhard Heydrich, Zastupující říšský protektor přichází do Prahy dělat pořádek.

Kdysi potřeboval k vyřízení odpůrce rozbít jeho hlavu. Dnes stačí škrt pera, hrubou práci už dávno obstarávají jiní. Kdysi se při rozdávání smrti Heydrich schovával za jména druhých. Teď po prvé se může veřejně pochlubit svým podpisem na ortelech.