Jak pijí Češi?
Poznatky o tom, jak pijí obyvatelé České republiky, dokumentují různé statistiky i výzkumná šetření. Jednotlivé statistiky a studie se mohou lišit zahrnutou populací, způsobem zjišťování údajů. Díky tomu mohou různé zdroje uvádět a také uvádí odlišné výsledky. Můžeme se setkat s názorem, že existují “dobré” a “špatné” statistiky. Je třeba zdůraznit, že podle všech dostupných údajů je spotřeba alkoholu (i přes některé jednoznačně pozitivní trendy) v České republice vysoká.
Analýza konzumních zvyklostí reprezentativního souboru české dospělé populace z nejnověji dostupných dat (SZÚ, 2019) umožňuje odhadnout, jak velká část obyvatel má závažné zdravotní nebo sociální problémy s alkoholem. Pyramida konzumentů alkoholu naznačuje, že zhruba 28 % dospělých konzumuje alkohol umírněně, nebo abstinuje. 53 % dotázaných konzumuje alkohol s nižším rizikem. Zbytek populace - 18,6 % se pohybuje za hranicí vysoce rizikového pití (viz pyramida spotřeby).
Termínem „škodlivé pití“ (harmful use) se označuje skupina konzumentů, jejichž míra spotřeby alkoholu už je spojena se zdravotními dopady, které lze cíleným lékařským vyšetřením prokázat a kterých si je často i sám konzument vědom. U této skupiny se častěji objevují i sociální a rodinné problémy, a často také problémy v práci (absence, časté změny pracovního místa, nezaměstnanost).
Poslední skupinu tvoří problémoví konzumenti. Tato skupina je nejrizikovější z hlediska zdravotních komplikací i sociálních dopadů. Nejde jen o poruchy vyvolané alkoholem (závislost), ale často o úrazy, dopravní nehody, agresivní chování. Zhruba platí, že poslední dvě skupiny na vrcholu „pyramidy“ (18,6 % dospělé populace) vypijí téměř 70 % celkové spotřeby alkoholu. Zdroj: https://www.szu.cz/uploads/documents/szu/aktual/uzivani_tabaku_alkoholu_cr_2018.pdf
Spotřeba alkoholu v ČR v mezinárodním srovnání
ČR je dlouhodobě v první pětce zemí s nejvyšší spotřebou alkoholu na světě. Pro ČR je charakteristická velmi vysoká spotřeba piva (50 % veškeré spotřeby) a relativně vysoká spotřeba destilátů. V posledních letech mezi konzumenty též narůstá obliba vína.
Statistika Světové zdravotnické organizace WHO (2018) nás ve spotřebě alkoholu na hlavu zařadila na třetí místo za Litvu a Moldavsko. Průměrný Čech nad 15 let podle této studie vypije 14,4 litrů čistého lihu za rok. Poměr mezi muži a ženami zůstává zhruba 4:1 (23,2 litrů u mužů vs. 6,1 litrů u žen). Tyto údaje zahrnují jak registrovanou, tak i odhadovanou neregistrovanou spotřebu.
Pro ČR je charakteristická také nízká míra abstinence a vysoká prevalence pití nadměrných dávek alkoholu (binge drinking nebo heavy episodic drinking) (viz. tabulka 1).
Tabulka 1: Ukazatele spotřeby a jejích negativních důsledků v ČR, sousedních zemích a Velké Británii. Zdroj: https://data.oecd.org/healthrisk/alcohol-consumption.htm
Podle dat, které má k dispozici OECD, je spotřeba alkoholu v ČR mezi lety 1960 a 2018 téměř beze změny. Zatímco spotřeba alkoholu v zemích jako je Rakousko, Francie, Německo nebo Slovensko, trvale klesá.
Zdroj: https://data.oecd.org/healthrisk/alcohol-consumption.htm
Z průzkumu, který pro Národní linku pro odvykání zpracovala společnost Rondo data, vyplynulo, že až 58 % lidí v ČR má ve svém okolí někoho, kdo má s alkoholem problém.
Podle dostupných údajů Českého statistického úřadu bylo v roce 2017 v České republice spotřebováno na osobu celkem 170,6 litrů alkoholických nápojů na 1 obyvatele. Pro zajímavost se jednalo o 144,3 litru piva, 19,4 litrů vína a 6,9 litrů lihovin. Nejvíce čistého lihu na 1 osobu bylo spotřebováno v pivu, na druhém místě v lihovinách a na třetím místě ve vínu.
Vývoj spotřeby alkoholu v ČR
Registrovaná spotřeba alkoholu se v posledních letech mění jen velmi málo, což je dáno stabilními vzorci konzumního chování dospělých. Lze konstatovat, že jde spíše o dlouhodobě stabilizovanou situaci. Za poslední tři měření je snad nejvýraznějším rozdílem vyšší procento abstinujících v roce 2016 proti měřením v roce 2012 a 2014. Rovněž lze upozornit na vyšší prevalenci škodlivého pití mezi muži v roce 2016 (viz tabulka 2).
Pozitivním jevem je pokles spotřeby alkoholu u dospívajících, který potvrzují jak studie ESPAD (European School Survey on Alcohol and Other Drugs), tak studie HBSC (Health Behaviour of School-aged Children). Tento pokles byl zaznamenán zatím pouze v posledních měřeních z let 2014/2015 proti letům 2010/2011. I přes tento pokles je pití alkoholu u českých dospívajících rozšířené více než u jejich vrstevníků ve většině evropských zemích (graf 2).
Graf 2: Ukazatele užívání návykových látek (v %) mezi dospívajícími Čechy (zeleně) a dospívajícími z evropských zemí účastnících se studie ESPAD (oranžově). Zdroj: studie ESPAD
Ekonomické dopady
Ve většině odborných prací na toto téma se uvádí, že společenské náklady nadměrné spotřeby alkoholu a tabáku (legální návykové látky) jsou vyšší, než společenský přínos z jejich zdanění. Nejnovější studie v českém kontextu odhaduje společenské náklady nadměrného pití na 59 mld. Kč, tedy zhruba 1,25 % HDP (tabulka 4).
Tabulka 4: Struktura společenských nákladů konzumace alkoholu v ČR, 2018. Zdroj: Společenské náklady konzumace alkoholu v ČR, kolektiv autorů iHeta, 2018
Zdravotní dopady
Pití alkoholu má komplexní dopad na většinu funkčních systémů organismu. Alkohol je psychoaktivní látka, která má vliv na činnost mozku, a tím pochopitelně ovlivňuje psychické funkce – myšlení, poznávací schopnosti, učení, plánování činnosti, pozornost, motoriku, emoce a další. Aktuální výzkumné studie zdůrazňují, že žádné užívání alkoholu není prosté zdravotního rizika.
Alkohol má významný dopad i na další funkční systémy, zejména trávicí a oběhový systém. Podle údajů WHO se alkohol podílí téměř z 50 % na onemocnění jater (jaterní cirhóza a rakovina jater), z 26 % na rakovině dutiny ústní, hltanu a jícnu, 26 % na rakovině slinivky, více než 10 % na onemocnění tlustého střeva a rekta, ale také epilepsie, 5 % na rakovině prsu u žen, 7 % na hypertenzním onemocnění a 100 % na závislosti na alkoholu. Fakt, že alkohol je jedním z rizikových faktorů nádorových onemocnění řada lidí nemá stále povědomí.
Velmi vysoký je také podíl alkoholu na zraněních, k nimž dochází v důsledku násilného chování (až 18 %) a nezanedbatelný je i podíl alkoholu na sebevraždách (15 až 20 %). Značný je také podíl alkoholu na úmrtích v důsledku dopravní nehody. Podle údajů BESIPu bylo v roce 2019 evidováno 4627 nehod zaviněných pod vlivem alkoholu, tj. 4,3 % z celkového počtu, při kterých bylo usmrceno 53 osob, těžce zraněno 222 osob a lehce zraněno 1965 osob. Celkově vykazují nehody v důsledku vlivu alkoholu téměř 3x vyšší závažnost.
WHO odhaduje, že alkohol se rozhodující měrou podílí na každém 20. úmrtí.
Zdroj: Alkofakta 2020 (7.2.2020)