Zachraňte „zelené baterie venkova“: Zemědělci a energetici volají po rozumném rozvoji bioplynových stanic

Zástupci šesti klíčových zemědělských a energetických organizací dnes v Praze podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresují Ministerstvu průmyslu a obchodu a Ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přesun pozornosti směrem k podpoře výroby biometanu, nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodný. Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynek, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná.
Mezi signatáři výzvy jsou sdružení CZ Biom, Asociace soukromého zemědělství ČR, Agrární komora ČR, Komora OZE, Svaz moderní energetiky a sdružení COGEN Czech. Organizace zastupující podstatnou část zemědělců a energetického sektoru sice vítají rozvoj výroby biometanu jako zásadního paliva pro zvýšení české energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Zároveň ale upozorňují, že by Česko mělo hledat vyvážený model rozvoje, který zohlední i ostatní funkce bioplynových stanic.
Výzva navrhuje racionální model transformace sektoru:
► Transformace na biometan: Přibližně polovina sektoru by měla přejít na výrobu biometanu tam, kde to dává logistický smysl, a pomoci tak snížit závislost na dovozu zemního plynu.
► Zachování kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET): Druhá polovina stanic musí i nadále vyrábět elektřinu a teplo, které tvoří základ lokální energetické stability a rozvodné sítě.
Bioplynové stanice (BPS) kromě výroby lokální elektřiny a tepla také pomáhají na venkově udržovat ekonomickou aktivitu, snižují emise metanu a čpavku, a dokonce v podobě „zelených baterií“ pomáhají vyrovnávat elektrizační soustavu. Transformace na výrobu biometanu obvykle znamená, že se část těchto funkcí omezí a z venkova zmizí dostupná energie v podobě elektřiny a tepla vytvářející rozvojové lokální prostředí. Signatáři proto žádají Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, aby legislativa zohledňovala multifunkčnost těchto decentralizovaných zdrojů.
„Bioplynové stanice jsou multifunkčními uzly, které v sobě spojují roli elektrárny, teplárny a ekologického zařízení pro zpracování odpadů. Naším cílem je, aby bioplynky fungovaly co nejefektivněji. Upřednostňování pouze výroby biometanu může paradoxně vést k tomu, že provozovatelé některých BPS budou zbytečně konvertovat anebo budou nuceni ukončit provoz. Česko nejen že přijde o cennou infrastrukturu, ale cíl výroby biometanu stejně nesplní,“ říká Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom.
„Bioplynové stanice mají svůj přínos pro energetickou bezpečnost této země. Farmám a často i bezprostřednímu okolí přinášejí cenově dostupnou a udržitelnou energii. Snižují také například emise amoniaku a metanu v podnicích. Mezi našimi členy jsou desítky zájemců, kteří by si malou bioplynku o velikostech kolem 0,2 až 1,0 MW díky těmto přínosům postavili. Je však důležité, aby energetická politika státu byla předvídatelná a aby se investorům zásadní dohodnuté podmínky neměnily, jinak se ztrácí motivace pouštět se do těchto poměrně náročných projektů,“ dodává k problematice Jaroslav Šebek, předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.
„Flexibilita bude klíčovou podmínkou úspěchu moderní energetiky – a bioplyn, respektive biometan v ní má nezastupitelnou roli, a to pro výrobu elektřiny a tepla i využití v dopravě. Není to jen náhrada zemního plynu, ale nástroj, který pomáhá efektivně využít potenciál obnovitelných zdrojů. Ve spojení s fotovoltaikou, větrnými elektrárnami a dalšími domácími obnovitelnými zdroji zvyšuje naši energetickou nezávislost a efektivně umožňuje energii řídit, ukládat a dodat ve chvíli, kdy ji potřebujeme. Právě tyto synergie dělají z biometanu a bioplynu důležitou součást stabilního a funkčního energetického mixu,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory OZE.
„Bioplynových a biometanových stanic si ceníme jako zdroje šetrných organických hnojiv a energie pro rozvoj venkova, lokální výrobu a zpracování potravin. Stát by měl provozovatelům umožnit zhodnocovat surový bioplyn na elektřinu a teplo přímo v místě výroby a nenabízet zemědělcům jen výrobu biometanu pro velké elektrárny. Potřebujeme diverzitu energetického využití bioplynu, obdobnou té, kterou se stát snaží vytvořit v potravinářství podporou lokálních potravin,“ zdůraznil  Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR.
„Česká republika každoročně posílá do zahraničí stovky miliardy korun za nákup fosilních paliv. Bioplynové stanice, které vyrábějí lokální elektřinu a teplo, pomáhají tyto výdaje snižovat a udržet peníze tam, kde chybí aktuálně nejvíc, tedy na českém venkově. Biometan pak pomáhá snižovat množství importovaného zemního plynu a posiluje naši energetickou suverenitu. Aby sektor mohl ve stále větší míře plnit tyto role, potřebuje předvídatelné a stabilní investiční prostředí. Vydělají na tom spotřebitelé, investoři i stát,” upozorňuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
„Kombinovaná výroba elektřiny a tepla dosahuje obdobné energetické účinnosti a úspory emisí skleníkových plynů, jako výroba a využití biometanu. Technologie kombinované výroby je vhodná ke zdrojům bioplynu s menším objemem výroby, tedy na menší a střední zemědělské podniky či obce. Kdežto u větších provozů se hledá hůře využití tepla a častěji je relativně blízko plynárenská soustava,“ uvádí Lukáš Dobeš, předseda sdružení COGEN Czech.
V České republice aktuálně funguje 539 bioplynových stanic a 13 stanic na výrobu biometanu. Stát má za cíl produkovat v roce 2030 skoro 500 milionů kubíků biometanu, vloni ale produkce dosahovala 17 milionů kubíků.
 

Výzva za rozumný a efektivní rozvoj bioplynového sektoru

Vážení představitelé vlády, vážení zákonodárci, zástupci energetického sektoru,
česká energetika prochází nejzásadnější proměnou ve své moderní historii. V této souvislosti se bioplynové stanice (BPS) ocitají na křižovatce. Jako signatáři této výzvy jsme přesvědčeni, že bioplyn je svým silným multiplikačním efektem a přínosem ke zvýšení resilience v současné době nejvšestrannějším pilířem naší energetické bezpečnosti a cirkulární ekonomiky. Bioplyn a biometan představují dva vzájemně provázané způsoby využití biologických zdrojů energie. Každý z nich má odlišnou funkci v energetickém systému a jejich rozvoj by měl být posuzován podle konkrétního přínosu z hlediska emisí, účinnosti, flexibility a využití infrastruktury.
V současné době lze pozorovat posun směrem k podpoře výroby biometanu. Rozvoj biometanu podporujeme a uznáváme jeho nezastupitelnou roli při dekarbonizaci průmyslu, vytápění, dopravy a také při celkovém snižování energetické závislosti na importovaných fosilních palivech. Biometan však není řešením pro část stávajících provozů. Rozvoj biometanu na úkor kogenerační výroby elektřiny a tepla z bioplynu považujeme za krok, který v konečném důsledku poškodí jak bioplynový sektor, tak i české zemědělství, energetiku i životní prostředí. Skutečně racionální energetická politika musí být vyvážená.
Proto Vás vyzýváme k podpoře rozvoje bioplynového sektoru, který se opírá o tyto klíčové pilíře:
● Strategická diverzifikace: Výroba biometanu je zásadní pro snižování závislosti na dovozu zemního plynu. Biometan společně s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla dokáže výrazně zvýšit resilienci, ať z pohledu distribučního území tak komunity venkova. Naším cílem je vyvážený model: přibližně polovina sektoru by měla projít transformací na biometan tam, kde to logisticky a energeticky dává smysl. Druhá polovina stávajících bioplynových stanic musí zůstat zaměřena na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Tato výroba tvoří základ lokální energetické stability.
● Modernizace směrem k vysoké flexibilitě: Úpravou provozní podpory by bylo možné provozovatele motivovat k přechodu od stálého provozu bez ohledu na potřeby sítě směrem k vysoce flexibilní výrobě dle požadavků sítě a trhu. Bioplynová stanice budoucnosti může fungovat jako baterie, včetně sezónní regulace: akumulovat energii ve formě bioplynu a z něj vyrábět maximum elektřiny v době nedostatku v síti (kdy nesvítí slunce a nefouká vítr). Zároveň je nutné podpořit maximální využití tepla pro vytápění obcí, okolních provozoven či výrobních provozů.
● Nové peníze do oběhu a příležitost pro venkov: Prioritou rozvoje sektoru musí být výstavba nových projektů a rozvoj stávajících. Jde hlavně o nové biometanové stanice, navýšení instalovaného výkonu pro flexibilitu u těch současných provozů, které nebudou v rozporu s ochranou životního prostředí a výstavbu malých zemědělských bioplynových stanic o velikosti do 0,5, max. 1,0 MW pro využití lokálně dostupné biomasy. Tyto zdroje představují odklonění peněz, které mizí za hranicemi za nákup fosilních paliv do venkovského prostoru, pro který je to nový zdroj příjmů. Vznikají tak kvalifikovaná pracovní místa přímo v regionech a umožňují efektivní zpracování lokálních surovin bez nutnosti dálkové dopravy. Je to cesta k naplnění potenciálu výroby „energie za humny“, která zvyšuje odolnost naší ekonomiky, energetiky a posiluje funkce venkova.
Nezastupitelný přínos pro životní prostředí: Bioplynový sektor je klíčem k naplňování klimatických cílů. Uzavřený cyklus nakládání s digestátem a kejdou v rámci BPS dramaticky snižuje emise metanu a čpavku z chovů hospodářských zvířat. BPS dále nabízí možnost využití bioodpadu z domácností a dalších obtížně využitelných odpadů. Produkce kvalitního digestátu navíc vrací organickou hmotu, živiny a mikroprvky do půdy, což je naprosto zásadní pro retenci vody v krajině a obnovu půdní úrodnosti, která je na některých místech poškozena nevhodným způsobem hospodaření a obecně je ohrožena vlivem klimatických změn. Náhradou minerálních hnojiv digestátem dochází k významné úspoře fosilních paliv a emisí.
Zvýšení resilience pro zemědělství: Bioplyn přináší další opěrnou nohu do zemědělské činnosti. Využívá biomasu, která je jen lokálně využitelná anebo tržně neuplatnitelná (krycí plodiny, meziplodiny). Zajišťuje odbyt produkce biomasy z části osevní plochy a tím umožňuje pestřejší osevní postup. Poskytuje dostupnou energii pro zemědělské provozy a vytváří synergie mezi rostlinnou a živočišnou výrobou. Digestát také dokáže nahradit velkou část minerálních hnojiv.
Žádáme proto Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo zemědělství, aby při tvorbě legislativy a dotačních titulů zohlednily, že jsou bioplynové stanice multifunkčními decentralizovanými elektrárnami, teplárnami a ekologickými provozy v jednom. Odklon od podpory výroby elektřiny z bioplynu by vedl ke ztrátě cenných řiditelných zdrojů, které dnes stabilizují naši rozvodnou síť a poskytují dostupné teplo pro lokální využití. Nepromarněme šanci přinést venkovu nové ekonomické příležitosti a zajistit Česku energetiku, která stojí na více pevných nohách. Budeme společně prosazovat takové podmínky, které umožní bioplynovým stanicím hrát roli moderních energetických uzlů, schopných dodávat energii v takové formě, jakou společnost právě v daný okamžik nejvíce potřebuje.
S úctou,
Jan Habart, předseda, CZ Biom
Jaroslav Šebek, předseda, Asociace soukromého zemědělství ČR
Jan Doležal, prezident, Agrární komora ČR
Štěpán Chalupa, předseda, Komora OZE
Martin Sedlák, programový ředitel, Svaz moderní energetiky
Lukáš Dobeš, předseda, COGEN Czech (9.4.2026)