Zaměstnavatelé požadují zachování karenční doby

Svaz průmyslu a dopravy 29. 3. uspořádal jednání zástupců zaměstnavatelů k vyhodnocení vládních návrhů na rušení karenční doby, které bylo předmětem mimořádné tripartity. Delegace zástupců zaměstnavatelů se po pečlivém zvážení situace, na základě názorů svých členů, jednomyslně shodla, že ani jeden z předložených návrhů nemůže podpořit. Prezident Svazu průmyslu a dopravy, Jaroslav Hanák, zaslal stanovisko zaměstnavatelů tentýž den dopisem premiérovi v demisi, Andreji Babišovi.
Pod stanovisko se podepsaly nejdůležitější zaměstnavatelské organizace v ČR: Svaz průmyslu a dopravy ČR, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Hospodářská komora ČR a Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR.
 
Znění dopisu:
 
Vážený pane předsedo vlády,
 
po důkladném posouzení předložených variant na zrušení karenční doby v našich členských základnách, kdy jsme obdrželi od našich členů řadu názorů na jednotlivé varianty, a to nejenom z pohledu ekonomických dopadů na zaměstnavatele, ale celkově i na zaměstnance, firemní personální politiku a na českou ekonomiku jako celek, nemůžeme žádnou z uvedených variant v současné době podpořit.
Požadujeme, aby karenční doba zůstala nadále zachována a k jejímu zrušení se přistoupilo až poté, co budou zavedeny mechanismy, které by předcházely jejímu zneužívání (e-neschopenka).
Všechny navrhované varianty přinášejí riziko nárůstu doby pracovní neschopnosti zaměstnanců, což je pro zaměstnavatele zásadní nežádoucí důsledek této změny, který by vyvolal zvýšení nároků na ostatní zaměstnance a vyšší finanční náklady pro zaměstnavatele z důvodu nárůstu a proplácení přesčasové práce. Návrhy tuto situaci nereflektují. Vůbec nezohledňují aktuální situaci na trhu práce, kdy nám chybí statisíce zaměstnanců ve všech sektorech včetně státní správy.
Vážený pane předsedo vlády, jsme připraveni o navrhovaném zrušení karenční doby jednat, jakmile vláda zavede e-neschopenku. Vyzýváme ke zrychlení procesu, plánovaný rok zavedení 2020 je pozdě. Pak jsme připraveni jednat o úpravě varianty číslo dvě, kterou předložilo hnutí ANO. Náš zásadní požadavek na její úpravu je, aby v sobě nesla kompenzaci zaměstnavateli za poskytování náhrady mzdy 30 %, a to ve snížení pojistné sazby odvodu nejméně o 0,2 %.
Věříme, že vláda v demisi zohlední stávající kritický stav na trhu práce. Žádáme, aby nás průběžně informovala o řešení této otázky.
 
Proč Svaz průmyslu odmítá změny v karenční době
Do zavedení e-neschopenky, které by zabránily zneužívání nemocenské, Svaz zásadně odmítá zrušení karenční doby a je překvapen, že o tom vláda uvažuje. Praxe ukázala, že nejvíce se zneužívají právě krátkodobé pracovní neschopnosti. V současné situaci na trhu práce, kdy chybí zaměstnanci ve všech profesích, a obtížně se plní zakázky, je toto neuvážené opatření další ranou pro firmy. Dnes na mimořádném jednání tripartity hájíme názor firem na toto téma.
 
PRAXE UKÁZALA:
  • Po zavedení karenční doby v roce 2009 nemocnost výrazně klesla.
  • Zaměstnanci si dříve platili nemocenské pojištění ve výši 1,1 % z hrubé mzdy. Po zavedení karenční doby se toto pojištění zrušilo. Zaměstnanci ušetří finance odpovídající náhradě za cca 4 dny nemoci ročně.
  • Karenční dobu, obvykle 3denní, zavedlo 16 z 28 zemí EU. Irsko má 6 dnů, Island dokonce 14. Některé další státy (Chorvatsko, Finsko, Dánsko) mají karenční dobu jen pro určité skupiny (OSVČ).
CO BY MOHLO NASTAT PŘI PLACENÍ PRVNÍCH DNŮ NEMOCENSKÉ:
  • Zaměstnavatelé dle svých zkušeností očekávají, že by po případném zrušení karenční doby vzrostla dočasná pracovní neschopnost o 2–3 %.
  • Osoby v pracovní neschopnosti musí zastoupit jejich kolegové. Čím víc lidí budou muset v podniku nahradit, tím víc stoupnou přesčasy.
  • Zvýší se celkové náklady firem, podle odhadu MPSV cca o 5,1 miliardy korun pro rok 2019.
  • Naruší se firemní politika benefitů kvůli sick days.
CO SVAZ A FIRMY DĚLAJÍ PRO NEMOCNÉ ZAMĚSTNACE:
  • Svaz podpořil zvýšení nemocenské při dlouhodobější pracovní neschopnosti. Díky tomu letos od 31. dne nemoci dostávají nemocní zaměstnanci místo 60 % nově 66 % vyměřovacího základu a od 61. dne nemoci pobírá zaměstnanec navýšených 72 %.
  • Firmy poskytují zaměstnancům sick days, dovolenou navíc nebo práci z domova. Některé poskytují i náhradu mzdy za první tři pracovní dny nemoci.
CO MUSÍ VLÁDA ŘEŠIT:
  • Zavedení e-neschopenky a nastavení pravidel, která by zabránila, aby se zneužívalo pobírání náhrady mzdy v době krátkodobé nemoci.
Obrázek: peníze.cz