Druhá polovina srpna patří už tradičně největší mezinárodní zemědělské výstavě v Česku, kterou je Země živitelka, a ani letošek není výjimkou. Výstaviště České Budějovice otevře 21. srpna své brány desítkám tisíc lidí a na své si přijdou všichni, koho zajímají nové trendy v českém zemědělství i co vůbec předchází produkci kvalitních potravin. Letošní 51. ročník má podtitul Nová éra a Agrární komora České republika je každoročně významným partnerem této události. Na co se mohou návštěvníci těšit, shrnuje v rozhovoru prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Co si Agrární komora ČR na letošní Zemi živitelku přichystala?
V našem stánku v pavilonu T1 máme při pravené ochutnávky českých sýrů a uzenin a pro ty, kterým už bylo 18 let, čepované pivo Suchdolský Jeník z pivovaru České zemědělské univerzity. Děti si k nám mohou přijít pro lízátka se zvířátky nebo tetovačky s motivy zvířat ze statku. Součástí naší expozice je také fotokoutek s maketou telátka a slaměnými sochami sedláka a selky. Náš stánek bude zá roveň podpisovým místem evropské občanské
iniciativy Stop falšovaným potravinám, jejímž cílem je připravit na unijní úrovni legislativu, která zajistí takové značení potravin, jež bude spotřebitele pravdivě informovat o původu potravin, které se prodávají v EU. Aktuálně platí povinnost uvádět na obalu pouze místo poslední operace, což nemusí nutně znamenat místo, kde byla potravina skutečně vyrobena, proto chceme tato pravidla změnit. Aby se Evropská komise tématem zabývala, je nezbytné shromáždit milion podpisů v alespoň sedmi členských zemích EU. Chtěl bych tedy pozvat všechny, koho zajímá toto nebo jiné téma z českého zemědělství, aby si na náš stánek přišli popovídat nebo třeba jen tak posedět. Jinak letošní Země živitelka dále nabídne v šesti dnech jako vždy širokou škálu nejrůznějších akcí, od ukázek moderních zemědělských strojů, přehlídek hospodářských zvířat až po ochutnávky kvalitních potravin z české produkce. Součástí bude také množství zajímavých přednášek a workshopů, které mohou lidé navštívit. Věřím, že si přijdou na své nejen velcí, ale i malí návštěvníci, kteří se mohou v Dětském zemědělském světě těšit na různé soutěže nebo si budou moci vyzkoušet některé zemědělské činnosti, jako je orba pluhem nebo sušení sena.
Na jaké akce byste upozornil?
Určitě se zaměříme na oslavu Národních dožínek v sobotu 23. srpna, kterou pořádá Agrární komora ČR ve spolupráci s Výstavištěm České Budějovice. Při této příležitosti poděkujeme zemědělcům za letošní sklizeň, i když vzhledem k deštivému počasí zejména v první polovině léta ještě žně nebudou u konce. Od hlavní brány vyrazí průvod krojovaných párů, folklorních souborů, myslivců, sokolníků a představitelů dalších profesí směrem k Pivovarské zahradě, kde je od 10:00 hod. slavnostní zahájení akce a další naplánovaný program. Poté, co vystoupí hlavní hosté, kteří budou zastupovat zemědělský a potravinářský sektor, a předají se dožínkové věnce, budou následovat hudební vystoupení a soutěže o ceny s vydavatelstvím Profi Press. Celým dnem bude provázet moderátor Českého rozhlasu Jan Kovařík. Nicméně věřím, že i další dny nabídnou zajímavé aktivity, protože podtitulem letošního ročníku je Nová éra, což zahrnuje témata jako automatizace a robotizace, technologie precizního zemědělství, technologie pro zajištění maximální pohody zvířat a další nejnovější trendy v zemědělském hospodaření. Osobně mám radost ještě z jedné věci, a to z návštěvy eurokomisaře pro výživu a zemědělství Christopha Hansena, který se kvůli mezinárodní zemědělské výstavě v Česku rozhodl přerušit dovolenou. Do Česka jsem ho zval opakovaně jako člen Evropské rady pro zemědělství a potraviny, která je poradním orgánem Evropské komise, a nyní mu to pracovní vytížení konečně umožnilo. Bude to příležitost, abychom mu představili specifika českého zemědělství, ale také aby nám vysvětlil, proč chce Evropská komise snížit evropský zemědělský rozpočet v dalším plá novacím období pro roky 2028–2034 o více než pětinu a jestli a jak hodlá Komise na oplátku snížit obrovskou regulatorní a administrativní zátěž, které zemědělci nyní čelí. Společně se zemědělci z ostatních zemí EU návrh Komise považujeme nejen v kontextu současné nejisté geopolitické situace ve světě za ohrožení budoucnosti našich farem, ale také za faktické ohrožení potravinové bezpečnosti našich zemí. V Bruselu se kvůli tomu už protestovalo a o dalších akcích se mluví v září.
Zmínil jste pomalý postup žní, jak to vypadá?
První kombajny vyjely letos do polí na přelo mu června a července, což je zhruba o týden až dva později než loni. Brzký příchod jara sice urychlil vegetační vývoj plodin, ale následně jej mnohde zpomalily jarní mrazy a poté deštivé počasí. Loni v červenci jsme zaznamenali republikový průměrný srážkový úhrn za červenec 71 mm, tedy 81 % normálu z let 1991–2020, zatímco v letošním červenci představoval průměrný srážkový úhrn 95 mm, tedy 107 % srážkového normálu. V důsledku častějších dešťů a nižší sluneční aktivitě během dne, kdy by mohly porosty „vy schnout“, tak žně postupovaly velmi pomalu. Tak pomalý postup žní jsme zažili naposledy v roce 2013, protože polehlé porosty se špatně sklízely a do místy podmáčených polí nešlo vjet s těžkou zemědělskou technikou. Nyní je předpověď příznivější, ale další výkyvy počasí nelze vyloučit. Pokud by deštivé počasí pokračovalo, hrozí porostům plísně a různé houbové choroby, což znamená snížení kvality a také výnosu. Rostliny jsou navíc oslabené několika vlnami jarních mrazů, nedostatkem vody v půdě a kvůli zákazům přípravků na ochranu a ošetřování rostlin, za které není efektivní náhrada, jsou náchylnější vůči působení škůdců. Sklizeň základních obilovin se podle odhadu pohybuje mírně pod úrovní pětiletého průměru a u řepky pak kolem milionu tun. Především u řepky je patrný vliv počasí, ještě umocněný působením škůdců, což se podle informací z terénu negativně podepisuje na výnosech. S hodnocením je třeba nicméně počkat až na úplný konec žní nejenom kvůli jejich nepříliš hladkému průběhu, ale také vzhledem ke skutečnosti, že během žní jsou většinou hlášena vyšší, nepřesná čísla. Konečná „čistá sklizeň“ tak bývá obvykle o 5 až 10 % nižší.
