Město Zbiroh se rozkládá 62 km od Prahy na rozhraní brdských lesů a chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Žije zde 2500 obyvatel. Dominantou města je zámek na kopci nad městem.
Dnešní zámek vznikl z hradu, který byl založen Břetislavem ze Zbirohu z rodu Sulislavců před rokem 1230. Zpráva připomíná jisté bratry Chřena a Sulislava ze Zbiroha. Dalšími vlastníky byli Drslavicové, král Přemysl Otakar II., Rožmberkové, císař Zikmund, Kolovratové, Lobkovicové. Roku 1594 se stává majetkem císaře Rudolfa II, který ho dal přestavět na renesanční zámek. Protože jej vlastnili tři císařové Karel IV., Zikmund a Rudolf II., je nazýván jako „zámek tří císařů“. V roce 1868 jej zakoupil podnikatel baron Strousberg, který zámek v letech 1869 až 1870 přestavěl podle projektu architekta Augusta Ortha do novorenesanční podoby. Na přestavbě pracovalo 1500 dělníků dnem i nocí, aby stihli přestavbu za rok. V roce 1879 po Strousbergově bankrotu prázdný zámek koupili Colloredo-Mansfeldové. V letech 1943 až 1945 byl zámek sídlem štábu SS. Poté se areál stal majetkem Československého státu a byl využíván armádou. Po roce 1989 zámek získalo město Zbiroh, které jej v roce 2004 prodalo firmě Gastro Žofin. Zámek obklopuje rozlehlý krajinářský park.
Prohlídka zámku
Návštěvníci si mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů: Zámecký okruh, prohlídka interiérů zámecké části objektu zahrnuje dobově laděné místnosti podle historických období, ukázky nálezů z hradní studny, Strousbergův salonek. Historii zednářství představuje Zednářský salonek s ceremoniálními předměty, Secesní salonek je dekorovaný tvorbou Alfonse Muchy. Výklad historie zdejšího místa je obohacen také o historii templářského řádu s některými zcela unikátními exponáty. Nakonec navštívíte nádherný monumentální Muchův sál, kde Alfons Mucha, velmistr Svobodných zednářů, namaloval své nejznámější dílo “Slovanskou epopej”. Je zde vystavena opona pro místní Sokolovnu, kterou Mucha namaloval roku 1924 jako poděkování za bezplatné pózování sokolů při malbě Slovanské epopeje. Opona byla v roce 1997 prohlášená MK ČR za kulturní památku. Hradní okruh zahrnuje prostory původního středověkého hradu. Je zde jedna z nejstarších hradních kaplí na našem území s původními gotickými freskami v její nejstarší části. Z hlásné věže z 13. století stojící na jaspisové skále (je 12 m vysoká) je rozhled na okolní lesnatou krajinu. V buližníkové skále je do hloubky 163 metrů vydolovaná nejhlubší hradní studna v Evropě. Navštívíte podzemní kobku a ermitáž, která je nechvalně proslulá tajnými rituály nacistické armády, která zde za války sídlila. Okruh Karla IV. zavede Vás do doby vlády Lucemburské dynastie. Hrad Zbiroh byl v držení Lucemburků od roku 1333 do roku 1437. Po svém návratu z Itálie jej vykoupil 17letý kralevic a markrabě moravský Karel IV. Na hradě také několikrát pobýval se svou první manželkou Blankou z Valois. Pro výhodnou polohu hradu u císařské cesty Via Carolina z Prahy do Bavor jej využíval při svých diplomatických cestách. Díky spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni je v expozici zapůjčena i řada významných děl z tohoto muzea. Výstava fotografii V malé galerii zámeckého šenku je unikátní expozice fotografií Alfonse Muchy. Fotografie, které Alfons Mucha vytvořil během svého pobytu na zbirožském zámku v letech 1910–1928 zachycují, kromě jeho rodiny, také některé zbirožské občany. Část těchto fotografií se stala předlohou k vytvoření cyklu Slovanské epopeje.
Obr. Muchův sál
Pamětihodnosti ve městě
V roce 1369 byla původní trhová ves povýšena na městečko. Rožmberkové věnovali Zbirohu znak (červená pětilistá růže na stříbrném poli), pečeť, právo k vaření piva a konání trhů. Při návštěvě císaře Františka Josefa I. v roce 1897 bylo městečko Zbiroh povýšeno na město. Zbiroh se rozkládá na úpatí kopce pod zámkem. Sejdeme-li ze zámku na opačnou stranu od města můžeme navštívit Muzeum požární ochrany Hasičského záchranného sboru České republiky. Expozice, která je přístupná zdarma, představuje unikátní historické exponáty související s činností hasičů od poloviny 18. století až po třicátá léta 20. století. V této části Zbiroha-Švabíně fungoval od roku 1397 do roku 1952 pivovar, je snaha objekt, který se dochoval v autentickém stavu z poloviny 16. století, zapsat jako kulturní památku. Vydáme se ze zámku Muchovou ulicí, na rohu Tyršovy ulice mineme krásnou secesní Jedličkovu vilu z roku 1909. Sládkovou ulicí přijdeme do centra na protáhlé Masarykovo náměstí. Na západní straně náměstí je kostel sv. Mikuláše, původní gotický postavený v roce 1364 byl přestavěn do barokní podoby roku 1720. Vnitřní úprava byla provedena v roce 1883.V blízkosti kostela je socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol. a socha Panny Marie Immaculaty, z přelomu 18. a 19.stol. Vedle stojí pomník obětem z 1. a 2. světové války. Součástí pomníku byla socha T. G. Masaryka, nyní je zde busta TGM. Kostel i sochy jsou památkově chráněny od r. 1964.
Obr. Zámecká kaple
Muzeum Josefa Václava Sládka v domě čp.28 na původním místě rodného domku básníka a bylo zřízeno v roce 1952. Dům přestavěl na jednopatrovou budovu básníkův otec Petr Sládek. Na domě je umístěna pamětní deska básníka od sochaře Antonína Odehnala. Stálá expozice představuje nábytek a zařízení z pražského bytu, bohaté dokumenty, které na 12 panelech zachycují celé Sládkovo dětství, rodiště, sociální poměry v kraji, studia, literární začátky, pobyt v Americe, básnickou a překladatelskou činnost a rodinný život. Zachovala se i Sládkova knihovna. Nechybí ani Sládkovy amatérské fotografie, které dokazují, že nebyl jen velkým básníkem, ale i pohotovým fotografem. Muzeum pořádá každý rok na jaře otvírání studánky, která inspirovala básníka k napsání básně Lesní studánka. Sládek rád chodíval na návštěvy ke svému strýci mlynáři Sýkorovi. Cestou při Zbirožském potoce je v malém údolíčku nenápadná studánka, u které se možná Sládek zastavoval, aby se osvěžil. Básníka tu dnes připomíná pamětní kámen. Sládek si nechal vystavět roku 1906 u Čápského rybníka vilu, od roku 1908 v ní trvale bydlel až do smrti v r. 1912. Sládek patří mezi zakladatele české poezie pro děti, spisovatele vlastence. Jeho překlad Shakespeara (33 z 37 jeho dramat) obsahuje více veršů než anglický originál. Městské muzeum, založené roku 1933, bylo původně umístěno v 1. poschodí bývalé radnice, dnes je v přízemí budovy Sládkova muzea. Stálá expozice dokumentuje vývoj železářství a cechů provozovaných na Zbirožsku, zaniklé cvočkařské řemeslo a období podnikání „Krále železnic“ B. H. Strousberga. Trvalá výstava dále připomíná továrničku Václava Jíši na kuřácké náčiní. Součástí expozice je také selská jizba vybavená starožitným venkovským malovaným nábytkem z 19. století. V muzeu probíhají krátkodobé výstavy a kulturní akce a v létě je na zahradě kino. Radnice čp.41 z roku 1784 byla přestavěna roku 1869 a v r. 1994 rekonstruována na dům s pečovatelskou službou, knihovnu a restauraci. Protější dům čp. 112 byl původně měšťanská škola postavená v r. 1901, dnes v rekonstruované budově sídlí městský úřad. V domě čp.97 byla továrna V. Jíši na kuřácké náčiní a hole. Na domě čp.123 U Vodrážků je v nice umístěno poprsí kováře. Před domem je kašna zrekonstruovaná v r. 1994, původně byly na náměstí 4 kašny. Naproti je Informační centrum mikroregionu Zbirožsko, kde Vám ochotně poradí a vybaví Vás prospekty. Za centrem je proluka, kde se pořádají pravidelné sobotní promenádní koncerty. Barokně klasicistní objekt z 1. poloviny 19. století, čp. 50, je jeden z posledních dokladů historické podoby městské zástavby. Naproti městskému úřadu je bývalý obchodní dům, zdejší prodejna COOP byla letos účelně a hezky zrekonstruovaná, má bohatý sortiment.
Významné osobnosti spjaté se Zbirohem
Z básníků jsme již zmínili J. V. Sládka. Básník, československý diplomat, esejista a překladatel Josef Palivec se narodil ve Švabíně, v roce 1949 byl zatčen a vězněn 10 let. Jeho druhou manželkou byla sestra bratří Čapků Helena. Fráňa Šrámek se narodil v Sobotce, pak se rodina přestěhovala do Zbiroha a Šrámek navštěvoval v letech 1883-85 zbirožskou školu. Zbirožské zážitky zachytil v románech Stříbrný vítr a Past. Představitel evropské secese malíř Alfons Mucha byl po návratu z Ameriky pozván na návštěvu svým přítelem, vášnivým nimrodem a známým chirurgem, rektorem Karlovy Univerzity (1924-25) prof. Otakarem Kukulou. Měl na zámku pronajatý byt od tehdejších majitelů Colloredo-Mansfeldů. Zámek i jeho okolí učarovaly Muchovi natolik, že si zde také ihned pronajal byt. Vhodnou místnost k vybudování ateliéru našel v sále se zakrytou prosklenou střechou. Ve východním křídle bydlel v letech 1912 až 1928 a ve velkém sále zámku namaloval slavný obrazový cyklus Slovanská epopej. V roce 1915 se zde narodil jeho syn Jiří, který navštěvoval obecnou školu ve Švabíně. Mucha na zámku také vytvořil návrhy prvních čs. poštovních známek. Slovanskou epopej daroval Mucha Praze. Pobýval zde často spisovatel Adolf Branald. Jeho známý román Král železnic zachycuje historii vzestupu a pádu pruského barona Strousberga, který chtěl udělat z tohoto převážně zemědělského kraje železářskou velmoc Evropy. J. L. Zvonař působil ve městě jako okresní soudce, zhudebnil verše „Čechy krásné, Čechy mé“ svého přítele V.J. Picka. Hudební skladatel Václav Vačkář za svého pobytu ve Zbiroze zkomponoval proslulou serenádu „Vzpomínka na Zbiroh“. Měl přímý vliv na založení zbirožského symfonického orchestru Karlem Pražským, orchestr ukončil činnost roku 1991. Festival dechové hudby „Vačkářův Zbiroh“ vznikl ve Zbiroze v roce 1994 a konal se vždy poslední víkend v květnu celých 25 let. J. B. Foerster za německé okupace přebýval ve Zbirohu, zhudebnil řadu básní J. V. Sládka a zkomponoval „Zbirožskou suitu“. Profesor Čeněk Zíbrt, bibliograf, folklorista, etnograf trávil letní měsíce ve Zbirohu. Do Zbiroha dojížděla spisovatelka Marie Majerová. Ve Švabíně pobývala i spisovatelka Marie Pujmanová. Hudební skladatelka Sylvie Bodorová, tráví spoustu času komponováním na chalupě v podhradí ve Zbiroze, vznikl zde sborový cyklus Amor tenet omnia, velkou inspirací pro cyklus byl zbirožský zámek.
Průmysl
V roce 1868 velkostatek Zbiroh zakoupil za 9,4 milionu zlatých pruský podnikatel Bethel Henry Strousberg, přezdívaný „Král železnic“. Podle jeho vize se Zbirožsko mělo stát nejprůmyslovější oblastí Čech tzv. českým Manchesterem. Strousberg navázal na činnost starých malých železáren, v krátké době byly uvedeny do provozu železárny na Františkově, které měly dodávat 3500 vagónů a 100 tisíc tun železa ročně. Pro zaměstnance v katastru obce Kařez vystavěl kolonie dělnických domků, jídelnu a hotel Borek. Na okraji Zbiroha mělo vyrůst nové město „Strousberg-stadt“ pro 5000 obyvatel s veškerou infrastrukturou, kostelem, nemocnicí, tržnicí i divadlem. Zbirožskou rudu se však nedařilo zpracovat pro velký obsah fosforu. Roku 1873 padla vídeňská burza, což způsobilo pád hodnoty akcií Strousbergových podniků. V roce 1875 Strousberg zkrachoval. Byl vyhlášen konkurz s celkovým dluhem 90 milionů zlatých.
Roku 1860 založil pan Václav Kreisinger na místě současné firmy Zbirovia dílnu na výrobu cvočků a hřebíků. V této dílně od roku 1880 začali vyrábět také ručně kované nástroje – kleště, kladiva a lehčí palice. V roce 1929 přišel závod do konkurzu, v dražbě byl prodán panu Ottu Tausigovi a v obchodním rejstříku se poprvé objevil známý název ZBIROVIA Zbiroh a nová ochranná známka „Z“ v traverze, kterou ZBIROVIA, a.s. používá dodnes. Firma je plně v českých rukách. Závod na výrobu nářadí je největším producentem i zaměstnavatelem v mikroregionu Zbirožsko. Mikroregion Zbirožsko vznikl v roce 2000 dobrovolným svazkem jedenácti obcí.
