Zdravá půda vsakuje vodu pětkrát rychleji. Ukázala to dvouletá měření na českých polích

Dvě pole vedle sebe, stejná půda, stejný déšť, a přesto se voda na jednom vsákne pětkrát rychleji než na druhém. Vyplývá to z dvouletých měření společnosti Carboneg na českých farmách, která srovnávala regenerativně a konvenčně obhospodařované pozemky. Rozdíl dělá organická hmota v půdě. Regenerativní hospodaření ji do půdy vrací, a čím víc jí půda obsahuje, tím je lehčí a tím víc má prostoru pro vodu. Podle propočtů státního Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy (VÚMOP) přitom česká zemědělská půda udrží dnes jen 5,04 miliardy m³ vody z možných 8,4 miliardy.

Měření porovnávalo deset dvojic sousedních pozemků na českých farmách, vždy regenerativně obhospodařovanou plochu a konvenční kontrolu, která ležela vedle ní na srovnatelné půdě. Doplnily je laboratorní rozbory 2 856 odběrových bodů na 127 farmách v Česku a na Slovensku. Na regenerativní orné půdě se v roce 2025 voda vsakovala dvaapůlkrát rychleji, přičemž rozdíl je statisticky průkazný. Na regenerativním poli podniku DVP Agro naměřil Carboneg ve srovnávacím měření v roce 2025 dokonce 23× rychlejší vsakování vody než na sousedním konvenčním poli (~847 versus ~37 mm/h).

Rychlejší vsakování jde ruku v ruce s větší kapacitou. Půdy s více než 4 % organického uhlíku mají oproti půdám s méně než 1,5 % uhlíku prostor navíc pro zhruba 124 000 litrů vody na hektar. Nejde přitom o vodu, která v půdě právě je, ale o místo, kam se může vsáknout a zůstat.

Regenerativní hospodaření k tomu využívá omezené nebo nulové zpracování půdy, meziplodiny, ponechávání posklizňových zbytků a pestřejší osevní postup. Půda tak není nikdy holá a organická hmota se do ní vrací průběžně. Projevilo se to vyšším obsahem organického uhlíku ve všech párových srovnáních, která studie za dva roky provedla.

„Rozdíl vidíme po každém velkém dešti. Na našich regenerativních polích se voda vsákne a zůstane, místo aby stekla a vzala s sebou ornici jako u konvenčních farem. A když pak přijde sucho, porost má z čeho brát o něco déle. Pro nás je zdravá půda nejúčinnější ochrana proti suchu i erozi,“ vysvětluje Rostislav Mátl, majitel zemědělského podniku DVP Agro.

Na pastvinách stojí regenerativní hospodaření na krátkém intenzivním spasení a dlouhé době obrůstání. Srovnávací studie tam našla méně zhutněnou půdu a více žížal než na sousedních pozemcích s kontinuální pastvou. Letos přitom kvůli suchu narostlo na loukách výrazně méně trávy a část chovatelů v Česku proto snižuje počty zvířat. Karel Kalný hospodaří regenerativně šest let na 480 hektarech na Vysočině, kde chová stádo skotu plemene Aberdeen Angus.

„Letos v srpnu pořád pasu, zatímco kolem mě farmy dokupují seno. Na jedné pastvině jsme letos pásli už čtyřikrát a teď tam jde stádo popáté. Kontaktní zóna kořenového systému s půdním životem je tam tak velká, že ani sucho nezastaví růst. Šest let jsem se snažil pomocí regenerativních principů hospodaření, aby v půdě zůstalo víc vody a víc života, a teď, v tomhle suchu, se to naplno projevuje," doplňuje Karel Kalný, Mitrovský Angus.

Tlumí sucho i přívalové srážky

Česká krajina čelí v posledních letech delším obdobím sucha i silnějším přívalovým srážkám. Půda, která vodu rychle vsákne a udrží, tlumí obě strany tohoto extrému. V létě rostlinám déle vydrží zásoba vláhy, při přívalových srážkách naopak méně vody odteče do kanalizace a vodotečí a méně půdy skončí v potoce. Pórovitá půda totiž vodu především rychleji vsákne, takže z ní přívalový déšť neodteče po povrchu a neodnese s sebou ornici.

Nevyužitý potenciál v miliardách kubíků

Kdyby se do půdy vracela organická hmota a využívaly se půdoochranné postupy, mohla by podle propočtů VÚMOP zemědělská půda zadržet o více než miliardu m³ vody více už během prvního roku a přes 7 miliard m³ do deseti let. Právě to je princip, na kterém regenerativní hospodaření staví.

„Retenční kapacita zemědělské půdy je jedna z největších rezerv, které v krajině máme. Rozdíl mezi tím, kolik vody by naše půda pojmout mohla a kolik skutečně udrží, jde na účet degradace, utužení a úbytku organické hmoty. Ta se přitom dá hospodařením ovlivnit poměrně rychle. V tomto smyslu je i zemědělská půda taková přehrada pro vodu, jen na první pohled není vidět,“ zdůrazňuje Jan Vopravil, vedoucí oddělení pedologie a ochrany půdy VÚMOP.

Řešením je kombinace opatření

Odborníci se shodují, že sucho vyřeší kombinace několika opatření. Přehrady jsou nezastupitelné pro zásobování pitnou vodou a řízené nadlepšování toků, zatímco opatření v krajině a v půdě zachytí vodu tam, kde spadne, tlumí přívalové srážky u zdroje a doplňují podzemní vodu. Obnovování zdravé půdy přehrady nenahrazuje, je ale plošně nejrozsáhlejší vrstvou celého systému.

„Zemědělská půda je největší plocha, na které v Česku můžeme s vodou něco udělat. Regenerativní hospodaření je způsob, jak na téhle ploše začít hned. Nepotřebuje povolení, výkupy pozemků ani stavbu, potřebuje jen zemědělce, kteří změní způsob práce s půdou,“ doplňuje Václav Kurel, ředitel Carboneg.

Uhlík půdu nadlehčuje a vzniká místo pro vodu

 Organická hmota je sama o sobě lehká a zároveň drží pohromadě půdní agregáty, mezi nimiž vznikají póry. Laboratorní rozbory doložily, že s rostoucím obsahem uhlíku klesá objemová hmotnost půdy — půdy s obsahem uhlíku nad 4 % jsou v průměru přibližně o 11 % lehčí než půdy pod 1,5 % uhlíku. Vztah přitom platí i uvnitř jednotlivých farem, kde nemůže být vysvětlen rozdílem půdního typu: ze 67 farem s dostatečným počtem odběrů jej vykazuje 62.

Z analýzy naměřeného organického uhlíku a objemové hmotnosti vyplývá, že každý procentní bod organického uhlíku navíc odpovídá zhruba 39 m³ pórového prostoru na hektar ornice do hloubky 30 cm. (24.8.2026)

Graf 1 Obsah organického uhlíku v ornici. Párové srovnání regenerativně a konvenčně obhospodařovaných sousedních pozemků.

Graf 2 Objem pórů v hektaru ornice podle obsahu uhlíku, dopočtený z naměřené objemové hmotnosti.