Komentář Lukáše Kovandy
Jedinou úlevou je Polsko – benzín je hned za hranicemi levnější o osm korun na litr.
Zdražování pohonných hmot v ČR nabírá na obrátkách. V uplynulém týdnu zdražily jak benzín, tak nafta o více než dvacet haléřů na litr. V rozsahu kolem dvaceti haléřů na litr zdraží i v příštích sedmi dnech. Navzdory sílící koruně. Ta se včera ocitla ne své nejsilnější úrovni vůči euru od září 2011, když poprvé od té doby prolomila psychologickou hranici 24,20 koruny za euro. Jak benzín, tak nafta jsou nyní v Česku ale nejdražší od poloviny loňského prosince.
Koruna letos posiluje i vůči dolaru, v němž se ropa obchoduje, a to o přibližně dvě procenta. Nikoli však na mnohaleté rekordy jako v případě kursu vůči euru. Každopádně její zpevňování vůči dolaru i tak tlumí efekt zdražující ropy na světových trzích.
Cena ropy Brent stoupla v pátek minulý týden až na 91,70 dolarů za barel, tedy nejvýše od roku 2014. Nyní se její cena stále drží kolem úrovně 90 dolarů za barel. Klíčoví světoví tradiční těžaři v čele se Saúdskou Arábií a Ruskem, označovaní jako OPEC+, se včera dohodli na navýšení těžby. Trh však nyní čeká, zda závazkům dostojí. Například Rusko poslední dobou dodává ropy méně, než by odpovídalo jeho závazku. Nelze tak vyloučit zdražení ropy až k úrovni sto dolarů za barel již v poměrně blízké době. Růst cen ropy podporuje navíc hrozba ruské invaze na Ukrajinu, jež by potenciálně ochromila ruské dodávky ropy, ale také pokračující vstupy dronů jemenských povstalců do vzdušného prostoru Spojených arabských emirátů a jejich potenciální útok. Povstalce podporuje Írán.
Pohonné hmoty v příštích sedmi dnech zdraží nejen v ČR, ale také v okolních zemích. S výjimkou Polska. Tam by mohly dále zlevňovat vlivem snížení DPH z pohonných hmot z 23 na osm procent, k němuž došlo s počátkem února. Pomáhá navíc historicky rekordně silná úroveň koruny vůči polskému zlotému. Takže zatímco na české straně hranic se třeba benzín prodává za 36,50 koruny za litr, hned za hranicemi jej v Polsku lze pořídit v přepočtu například za 28,70 koruny za litr. O takřka osm korun na litr levněji. Tento rozdíl by se mohl v příštích dnech a týdnech ještě zvýšit. Koruna totiž vůči zlotému pravděpodobně ještě o něco posílí, zatímco čerpací stanice v Polsku ještě výrazněji promítnou snížení DPH do cen pohonných hmot.
Koruna zpevňuje na nejsilnější úroveň vůči euru od září 2011, pod 24,20
Česká měna ve středu večer středoevropského času poprvé od 2. září 2011 prolomila psychologickou hranici 24,20 koruny za euro. Vyplývá to z dat Bloombergu. Podle nich zpevnila až na 24,195 koruny za euro).
Bezprostředním důvodem zpevnění kursu na nejsilnější úroveň za takřka 10,5 roku je čtvrteční měnověpolitické zasedání bankovní rady České národní banky a související sázky mezinárodních měnových obchodníků. Někteří z nich totiž sází na to, že Česká národní banka opět překvapí a zvedne svoji základní sazbu o celý jeden procentní bod. To by korunu v očích mezinárodních investorů dále a nečekaně zatraktivnilo. Většinově totiž nyní trh míní, že ČNB zítra přistoupí ke zvýšení své základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu, přičemž nevylučuje ani růst jen o 0,5 procentního bodu.
Ke zvýšení o celý jeden procentní bod, na 4,75 procenta, by ČNB mohla přistoupit v důsledku zveřejněných údajů k lednové inflaci v eurozóně. Ta vykázala nečekaně vysokou, historicky rekordní úroveň 5,1 procenta, zatímco trh ve střední hodnotě odhadů čekal tempo pouze 4,4 procenta.
Historicky rekordní inflace v eurozóně znamená, že Česko si může dovážet ještě o něco vyšší inflaci, neboť eurozóna představuje jeho hlavního obchodního partnera. Proto někteří měnoví obchodníci sázejí na nečekaně výrazné zvýšení základní úrokové sazby ČNB, které dnes večer zpevňuje korunu na zmíněné více než desetileté maximum.
Česko zažívá nejsilnější boom internetového nakupování ze všech zemí EU, říká Eurostat. Během pandemie se stalo jeho evropskou velmocí
V Česku roste nejvýrazněji ze všech zemí EU podíl lidí, kteří nakupují přes internet. V roce 2016 celkem 57 procent z těch obyvatel ČR, kteří používají internet, uvedlo, že přes něj také nakupují. V roce 2021 už takto odpovědělo hned 84 procent z nich. To značí nárůst o 27 procentních bodů, který je za období let 2016 až 2021 nejvýraznější ze všech zemí EU (viz graf níže).
Česko se tak zařadilo mezi evropské velmoci internetového nakupování. Větší podíl uživatelů internetu nakupuje online v celé EU už jen v Nizozemsku, Dánsku, Švédsku a Irsku. Česká republika se tak řadí mezi pětici zemí EU, kde lidé přes internet nakupují vůbec nejvíce.
Údaje pocházejí z pravidelného šetření Eurostatu. Statistici EU se v jeho rámci lidí dotazují, zda v uplynulých 12 měsících použili internet právě k nakupování.
V uplynulých pěti letech, tedy v období výrazně poznamenaném pandemií, zaznamenaly nárůst internetového nakupování všechny země EU s výjimkou Německa a Rakouska, kde podíl lidí nakupujících online stagnoval. Česko tak v uplynulých pěti letech v internetovém nakupování předběhlo nejen právě Německo či Rakousko, ale ze sousedních zemí také Slovensko. Tak jako v roce 2016 nadále vykazuje vyšší podíl lidí nakupujících online v porovnání s Polskem i Maďarskem.
Česká republika patří mezi země s největším počtem internetových obchodů v přepočtu na obyvatele na světě. Během vrcholných měsíců pandemie, například na jaře roku 2020, vznikaly v Česku stovky nových internetových obchodů týdně. Přes internet tehdy začaly prodávat své zboží třeba také do té doby výhradně „kamenná“ květinářství nebo cukrárny. (3.2.2022)
