Žehlením rovnáme zmačkané látky nebo upravujeme do původního tvaru vyprané prádlo a šatstvo.
Žehlení je práce namáhavá, protože u ní obvykle stojíme a pracujeme s horkou žehličkou a s párou.
Při žehlení musíme mít plochu dobře osvětlenu, abychom prádlo nespálili. Žehlíme v prádelně nebo v kuchyni. Při žehlení můžeme i u práce sedět na vyšší stoličce. Horká žehlička, pára apod. ztěžuje pracovní ovzduší, proto žehlíme v nepříliš přetopené místnosti, je-li to možné, raději při otevřeném okně.
Žehlíme buď na stole, nebo na žehlicím prkně. Je důležité, aby pracovní plocha byla správně vysoká (70-90 cm), abychom se nemuseli ohýbat v zádech, stáli vzpřímeně a při tom správně dosahovali na žehlicí plochu (prkno, stůl). Rameno nesmí být zvednuto, ale v klidné poloze. Na stole žehlíme hlavně velké rovné kusy prádla. Poněvadž horkou parou trpí krytina stolu, musíme stůl pokrýt tlustší vrstvou měkké látky (flanelu – hodí se dobře starší dětská pokrývka). Na flanel dáváme bílou hladkou látku (starší prostěradlo), aby flanel nepouštěl chlupy na žehlenou věc.
Na žehlicím prkně žehlíme hlavně obleky. Prkno je u jedné strany širší, a je opatřeno kovovým krytem, kam při žehlení odkládáme žehličku. S druhé strany je prkno zúženo, aby se daly šaty lépe natahovat.
Prkno je měkce podloženo; a přes podklad dáváme hladký plátěný potah, který upevňujeme šněrováním nebo zapínacími špendlíky.
Menší věci, jako rukávy, dětské šaty apod., žehlíme na tzv. žehlicím ramínku, na něž také navlékáme např. dvojité věci. Důležité jsou dobré žehličky. Na normální prádlo a přežehlení šatů stačí lehká žehlička plynová, elektrická nebo k ohřívání na plamen. Na kabáty apod. je zapotřebí žehličky těžké (krejčovské).
Žehličky jsou nejrůznějších typů od nejjednodušší kovové s odnímatelným držadlem až po nejmodernější typy elektrických žehliček s thermostatem a žehliček napářecích.
Žehličky se musí udržovat v naprosté čistotě, abychom je nemuseli čistit před každým žehlením. Ukládáme je proto do zásuvky skříně. Necháváme-li je venku (na polici), ušijeme si na ně z kretonu ochranný obal. Nikdy je nenecháváme ve vlhku nebo v kuchyni či v koupelně, kde je pára, protože některé rezivějí.
Před žehlením prádlo roztřídíme. Rovné kusy a hlavně kusy, které nemají knoflíky, dáváme na žehlicí mandl a pak už je jen skládáme podle toho, jak jsme zvyklí, a navrch přežehlujeme.
Všechno prádlo musí být před žehlením navlhlé. Proto je sundáváme z půdy, než přeschne, a hned žehlíme nebo naopak necháme uschnout, prohlédneme, spravíme a přišijeme knoflíky a pak znovu nakropíme.
Kropíme vodou buď rukou, nebo kropičkou, nebo kartáčkem. Jemně rozprašujeme vodu, pak prádlo stočíme a necháme před žehlením asi dvě až tři hodiny zaležet.
Nakropíme-li prádlo a nedostaneme se k žehlení, pak je raději rozložíme a necháme uschnout. Nikdy je neskladujeme zavlhlé a stočené, protože by prádlo zežloutlo a mohlo i plesnivět.
Halenky z pravého hedvábí před žehlením celé znovu namočíme a žehlíme hodně zavlhlé.
Na žehlicí mandl kropíme prádlo normálně, ale dobře je vytahujeme a skládáme. Zvláště dobře vytahujeme vázanky u zástěr apod., aby nám je dobře vyžehlili.
K žehlení si připravíme vše k ruce, abychom nemuseli zbytečně obíhat od práce. To znamená, že stůl nebo žehlicí prkno musíme mít blízko žehličky (ohříváme-li na plynu u plynového přívodu nebo u kamen, u elektrické rozhoduje umístění zástrčky vpravo). K levé ruce si připravíme nakropené prádlo v košíku.
Musíme mít ještě další odkladní plochu, kam dáváme horké, vyžehlené a složené prádlo, aby se nepomačkalo a mohlo dobře vychladnout.
Žehlíme-li halenky, kalhoty apod., připravíme si ramínka, na která vyžehlené kusy zavěsíme a necháme venku dobře vypařit.
Při žehlení levou rukou prádlo vytahujeme nebo rovnáme; v pravé ruce držíme žehličku.
U větších kusů žehlíme horkou žehličkou nejprve celé rovné plochy a pak teprve prochladlou žehličkou okraje, kde musíme pracovat volněji, a látka by se mohla pálit. Nebo opačně, než se žehlička pořádně ohřeje, žehlíme volánky apod., které jdou pomaleji.
Před žehlením, hlavně choulostivých tkanin a bílého prádla, zkusíme teplotu žehličky na kousku starší látky nebo na hedvábném papíru. Neničíme si bílý povlak prkna.
Teplota žehličky je pro práci velmi důležitá, protože každý druh tkaniny vyžaduje jinou teplotu. Teplotu žehličky zkoušíme kápnutím vody. Když kapka na žehličce stojí a pomalu se odpařuje, je žehlička zahřáta, asi na 150 oC; žehlíme jemné věci.
Když kapka sklouzne a rychleji se odpařuje, je žehlička teplá asi 180-200 oC.
Když se kapka začne perlit, je žehlička horká 210-220 oC (žehlíme jen navlhčené látky nebo přes vlhký hadr).
Konečně když kapka zasyčí a ihned se odpaří, je žehlička horká 250 oC; musíme postupovat velmi opatrně, abychom látku nespálili.
Při žehlení se může stát, že na prádle uděláme skvrnu od rezu. Vezmeme vlhký hadřík namočený ve zředěné kyselině šťavelové (10 %), potíráme skvrnu a pak čistou vodou opláchneme.
Jindy se může stát, že příliš horkou žehličkou prádlo přižehneme. Místo namydlíme nebo odmastíme trilenem a hned vybělíme peroxidem vodíku.
