Zelenskyj otočil a náhle souhlasí s přepravou plynu z Ruska na Slovensko

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Společně s Orbánem tak dělají čáru přes rozpočet Fialově vládě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes otočil a souhlasí s tím, k čemu se dosud neměl – totiž k přepravě zemního plynu z Ruska na Slovensko či do Maďarska přes ukrajinské území.

Zelenskyj evidentně ustupuje maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který v pátek pohrozil, že bude vetovat prodloužení protiruských sankcí, pokud Kyjev nezačne pouštět přes ukrajinské území opět plyn do EU, zejména do Maďarska a na Slovensko. Platnost sankcí vyprší již příští týden v pátek. Ukrajinský prezidenta se tak mohl dostat i pod tlak Bruselu.

Pod tlak jej ovšem dostává také americký prezident Donald Trump, jehož administrativa včera rozhodla zrušit prakticky veškerou zahraniční pomoc své země, jejímž byla Ukrajina v uplynulých třech letech suverénně největším příjemcem. Kyjev získal do Washingtonu v přepočtu zhruba 700 miliard korun.

Zelenskyj se tedy ocitá v situaci, jejímž rozhodně není pánem, takže volí smířlivější tón. Dnes doslova uvedl, že Ukrajina bude Slovensku přepravovat plyn s potěšením. A samozřejmě i do Maďarska opět tranzitovat.

Zřejmě by se jednalo nadále o plyn ruský, jako do konce loňského roku, který ale bude obchodně a statisticky vykazovaný jako plyn ázerbájdžánský. Zelenskyj, aby svoji otočku obhájil, primárně deklaruje, že jde o plyn pro Moldavsko, jemuž jej Kreml vypnul. Nabízí se i taková možnost, že Baku odebere více plynu od Ruska a uvolněnou kapacitu pošle přes Ukrajinu na Slovensko.

Klíčovým poraženým celé situace tak bude Fialova vláda, která se v rozporu se svými nadějemi a proklamacemi nedočká poplatků za tranzit plynu ze západu na Slovensko. Českým domácnostem a firmám tak plyn podraží v příštích letech výrazněji, protože někdo bude muset zaplatit prázdné tranzitní plynovody, které předloni český kabinet nakoupil.

Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Rusku

Bojuje tím i za Fica a levné pohonné hmoty v Česku

Maďarský premiér Viktor Orbán vyráží do boje; a na pomoc Slovensku – a za udržení levných pohonných hmot v Česku. Zablokoval totiž prodloužení sankcí EU vůči Rusku. Jejich odblokování podmiňuje splněním hned tří požadavků.

Jedním z nich je ten, aby Kyjev začal Ukrajinou opět pouštět plyn z Ruska. Naděje tím svítá i jeho slovenskému protějšku, Robertu Ficovi.

Může to být hra nervů. Platnost sankcí EU vůči Rusku vyprší už za necelý týden, 31. ledna. K prodloužení je nutná jednomyslnost členských států EU.

Fico tedy možná dosáhne svého a plyn přes Ukrajinu na Slovensko brzy zase poteče.

Jednou z možností je ta, že by ruský plyn tekl přes Ukrajinu jako plyn ázerbájdžánský nebo slovenský, takže by Kyjev tranzit toleroval. V takovém případě by ovšem ruský plyn tekl opět ve vyšší míře i do Česka. Loni v listopadu, podle nejnovějších údajů ČSÚ, představoval ruský plyn 70 procent celkového dovozu této suroviny do ČR.

Navíc, pokud by si Slovensko zajistilo dostatečné dodávky z východu, Česko nebude moci vydělávat na přepravě plynu ze západní Evropy na Slovensko a plynovody státního podniku Net4Gas zůstanou z hlediska tranzitu víceméně prázdné. To by znamenalo, že si české domácnosti a firmy mohou od příštího roku výrazněji připlatit za plyn, konkrétně za regulovanou složku jeho ceny.

Americká banka Citigroup začátkem ledna uvedla, že přeprava plynu ukrajinským tranzitem do EU, i tedy na Slovensko, se zase obnoví, ač není jasné, kdy se tak stane. Obnova přepravy podle analytiků banky nastane proto, že takový tranzit je relativně ekonomicky nejvýhodnější.

Tranzit plynu je však lákavý i pro ukrajinskou stranu. Ukrajinu nelze v této věci vnímat jako monolit. Objevují se tam totiž hlasy, které volají po pokračování tranzitu, neboť jsou s ním spojeny nemalé tranzitní poplatky. Podle britské analytické společnosti Capital Economics Ukrajina ukončením tranzitu přijde o 0,5 procenta HDP. Na druhou stranu se v Kyjevu objevují i takoví politici, jako třeba bývalý prezident Porošenko, kteří chtějí legislativně zapovědět dokonce i dosud probíhající přepravu ruské ropy přes Ukrajinu.

Ostatně, další Orbánova podmínka, jejíž splnění žádá, aby posvětil prodloužení sankcí proti Rusku, spočívá v tom, že Kyjev nesmí zakázat přepravu ropy přes ukrajinské území. Ta v současnosti teče jižní větví ropovodu Družba nejen do Maďarska, ale také na Slovensko a stále i do Česka. Import laciné ruské ropy je klíčovým důvodem, proč má nyní Česko nejlevnější pohonné hmoty v zemích Visegrádské čtyřky a takřka v celé EU (viz https://x.com/LukasKovanda/status/1881006012167041185). Maďaři totiž uvalili na zlevněnou ruskou ropu mimořádnou kompenzující daň a Slováci zase mají vyšší běžné daně než Češi, tedy celkové zatížení spotřební daní, DPH, případně poplatkem za udržování státních ropných zásob (který ani čeští motoristé neplatí).

Orbán tak svým způsobem bojuje i za nadále levné pohonné hmoty v Česku. Byť v polovině letoška by už Česko mělo být na ruské ropě dodávané Družbou zcela nezávislé.

Konečně, třetí Orbánovou podmínkou je pak ta, aby Ukrajina přestala s útoky na plynovod TurkStream, což je poslední cesta, kterou ještě ruský plyn do EU potrubně proudí. (25.1.2025)