Pro české zemědělce bude letošní zima enormně náročná. Sklizeň obilí kvůli nepřízni počasí v období žní z větší části skončí jako krmná. Radost zemědělcům nedělá ani ta část úrody, kterou se podařilo zachránit. Ceny potravinářské pšenice se na komoditní burze pohybují na úrovni roku 2020, ale jejich vstupní náklady od té doby násobně vzrostly. Náklady zemědělcům porostou také kvůli zvýšené administrativní zátěži z důvodu častějšího reportingu výkazů. Velkým problémem je i špatné cashflow, které se dotkne velké části z nich především nyní na přelomu podzimu a zimy. Vzhledem ke změně způsobu vyplácení dotací dostanou část peněz později než v předcházejícím dotačním období, což může vést k opožděnému nákupu materiálu i uhrazování faktur.
Obilí drtí výkupní ceny a letošní nekvalitní úroda
Konec letošního roku se pro mnohé obory nese v duchu nejistoty a útlumu. Není tomu jinak ani v případě českých zemědělců, kteří zažili turbulentní rok. Ačkoli všudypřítomná inflace zdražila veškeré vstupy, tak zemědělce potkal opačný osud. Ceny komoditních surovin, zejména obilovin a olejnin, sice v loňském roce vystřelily vzhůru do rekordních výšin, ale to bylo způsobeno začátkem války na Ukrajině. Černé scénáře o neschopnosti vývozu se nenaplnily a cena komoditních surovin, jako je pšenice, řepka a další, letos jsou dokonce o 30 % nižší než ve stejném období v roce 2021 a dosáhly tak stejné cenové úrovně jako v roce 2020
„Vývoj výkupních cen neblaze ovlivnil zemědělce, kteří i přes zvýšené náklady prodávají za cenu jako před několika lety. Celá situace je ještě podivnější při pohledu na pulty obchodů. Logicky by měla cena některých potravin v meziročním srovnání klesnout spolu s cenami vstupních surovin, ale to se neděje. Prodejci/výrobci tak využili situace ke zvýšení svých marží, bez ohledu na vývoj trhu. Českým zemědělcům do karet navíc nehrají ani výsledky letošní sklizně. Červencová extrémní horka následovaná dešti v období sklizně zhoršila její kvalitu. Podle odhadů až 75 % českého obilí skončí jako obilí krmné, které se vykupuje za výrazně nižší cenu, než je to potravinářské,“ shrnuje Lukáš Musil, obchodní ředitel největšího českého startupu zaměřeného na precizní zemědělství.
Změna výše dotací i způsobu vyplácení může přivést některé farmáře do existenčních problémů
Letošní rok je tak pro zemědělce po příjmové stránce nejhorší za poslední roky a do celé situace neblaze promlouvá i změna způsobu vyplácení dotací na podporu v oblasti přímých plateb a neprojektových opatření, tzv. BISS. Ta bývala vyplácena ve formě podzimní zálohy v říjnu a následovalo doplacení zbytku dotace. Nicméně v letošním roce rozesílá SZIF Rozhodnutí teprve na přelomu listopadu a prosince, což mnohým zemědělcům přináší potíže v podobě špatného cashflow.
V letošním roce tak nedostanou finance v termínu, ve kterém s nimi byli zvyklí fungovat. Kvůli nízkým výkupním cenám a výsledkům sklizně bohužel situaci většina z nich nedokáže vylepšit. Špatná situace dopadá jak na menší, tak na střední a velké zemědělce, a to i kvůli loňské změně dotací na plochu. Střední a větší podniky pak vnímají ještě problém v redistributivní složce dotace, která jim výrazně snižuje celkovou výši dotace na plochu na každý hektar nad výměru 150 hektarů. „Následkem této situace může být nejen opožděné splácení faktur či nákupu materiálu, ale ve spojení s nižšími zisky i nutnost firemních půjček, které v současné situaci vysokých úrokových sazeb nejsou tolik výhodné. Část zemědělců se tak může dostat do velice špatné finanční kondice,“ varuje Lukáš Musil.
Zemědělcům roste administrativní zátěž
K tomu všemu vzrostly zemědělcům i náklady na administrativu kvůli zvýšení byrokratické zátěže. Farmy nad 200 hektarů totiž musí od listopadu odesílat výkazy aplikací přípravků na ochranu rostlin každý měsíc po měsíci, ve kterém aplikují. Do konce listopadu 2023 tak musely odevzdat celý rok 2022. K tomu se přidávají i další výkazy včetně souhrnného, který vyžaduje Český statistický úřad. „V nelehké době tak českým zemědělcům přibyla další zátěž, která se promítne i do jejich nákladů. Určitou úlevu v tomto přináší systémy precizního zemědělství, které umožňují automatický sběr dat přímo ze strojů, které aplikují. Výkazy se tak odesílají automaticky, i když je stále potřeba pověřená osoba, která validuje správnost dat. Ti, kteří těmito systémy nedisponují, pak musí počítat s tím, že budou muset platit přesčasy nebo najímat nové či externí pracovníky. To však není jednoduchý úkol, protože v českém zemědělství dlouhodobě chybí lidé, a to se týká i administrativních pracovníků. Agdata se snaží zemědělcům pomoci rovněž prostřednictvím našeho poradenského centra,“ uzavírá Lukáš Musil z Agdata. (12.12.2023)