Zemědělství trpí nedostatkem lidí, to se projevuje ještě více v hlavní sezóně v období sklizně. Sektor zachraňují technologie a brigádníci

V zemědělství se ekonomika dlouhodobě potýká s nedostatkem pracovní síly, což je nejvíce patrné během žní, kdy je potřeba rychle sklidit úrodu. Příčinou je zejména fyzicky náročná práce, často nepříznivé podmínky a nízké výdělky. V letošní sezóně proto farmářům pomáhá jak moderní technika, tak brigádníci.

Více než polovina zemědělských podniků v Česku, konkrétně 59 %, se podle Agrární komory potýká s nedostatkem zaměstnanců po celý rok, nejen v sezónních obdobích. Situaci navíc zhoršuje výrazný problém s generační obměnou: téměř 60 % pracovníků v zemědělství je starších 45 let a mladší ročníky o práci v oboru většinou nejeví zájem. Zemědělství tak čelí dvojímu tlaku – nejen že chybí pracovní síly, ale zároveň ubývá těch, kteří mají zkušenosti a know-how, což ohrožuje kontinuitu i budoucí výkonnost sektoru.

„V letních měsících, zejména v období sklizně, nejvíce chybějí pomocní dělníci na manuální práce, jako je sběr úrody, třídění nebo údržba porostů. Tyto pozice často obsazují brigádníci i pracovníci na hlavní pracovní poměr. Výrazně žádaná je také obsluha zemědělské techniky, například traktoristé, řidiči postřikovačů nebo operátoři strojů. Nedostatek lidí hlásí farmy i v oblasti péče o hospodářská zvířata – hledají se především ošetřovatelé, dojiči nebo pracovníci pečující o telata. Tato místa jsou zásadní pro bezproblémový chod zemědělského provozu, přesto je jejich dlouhodobé obsazování stále obtížnější,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

Dle údajů ČSÚ si pracovník v zemědělství vydělal v 1. čtvrtletí 2025 průměrně 33 945 Kč hrubého, tedy o téměř 13 000 Kč méně, než činil celostátní průměr (46 924 Kč).

Mzdy v zemědělství (JenPráce.cz, červen 2025)

Technologie jako nutnost, ne luxus

„Tam, kde dříve bylo potřeba několik pracovníků na celý den práce, dnes často stačí jeden operátor s tabletem. Automatizace zásadně mění způsob orby, setí, hnojení i sklizně – a již není výsadou pouze velkých agrokoncernů, ale využívají ji stále více také malé a střední farmy,“ říká Michal Španěl, manažer pracovního portálu JenPráce.cz.

Moderní stroje jsou vybaveny GPS a senzory pro autonomní provoz. Traktory jedou přesně po vytyčené trase, postřikovače s kamerou rozpoznávají plevel od plodiny a robotické jednotky dokážou mechanicky odplevelovat bez chemie. Během žní je tento technologický pokrok zásadní – úrodu je třeba sklidit rychle a lidí je nedostatek.

Pomoc zvenčí: brigádníci a zahraniční pracovníci

Vedle technologií představují během sezóny důležitou pracovní oporu také brigádníci. Ti pomáhají především u ručně náročnějších prací, při sklizni chmele, ovoce, zeleniny nebo na živočišné farmě. Podle portálu JenPráce.cz je o sezónní práci v zemědělství každoročně zájem především mezi studenty a pracovníky z regionů s vyšší nezaměstnaností, vydělají si mezi 120 a 170 Kč/hodinu. I když nemohou dlouhodobě nahradit chybějící zaměstnance, v klíčových týdnech sezóny sehrávají nezastupitelnou roli.

Nedostatek pracovní síly se zemědělské podniky snaží řešit i prostřednictvím zahraničních pracovníků. Často jde o sezónní výpomoc z Ukrajiny či dalších východoevropských zemí, kterou zajišťují pracovní agentury. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v roce 2024 v Česku zaměstnáno přes 18 000 cizinců v zemědělství, lesnictví a rybářství, přičemž největší podíl tvořili právě Ukrajinci. Zaměstnávání zahraničních pracovníků však často naráží na složitou administrativu, zejména u krátkodobých kontraktů, kde bývá náročné sladit požadavky zaměstnavatelů s platnou legislativou. Přesto zůstávají zahraniční dělníci nepostradatelnou součástí sezónních prací, bez nichž by mnohé farmy jen těžko zvládaly vrchol sklizně. (29.7.2025)