Životní vzory Češi nejčastěji nacházejí v rodině, mnozí ale žádný příklad nemají

Více než čtyři z deseti, skoro 42 % Čechů nemá, nechce mít anebo nedokáže pojmenovat svůj životní vzor. Těm, kteří jmenovali konkrétní osobu, jsou pak inspirací nejčastěji rodiče a z politiků Petr Pavel. V průzkumu Psychologického ústavu AV ČR a agentury Median odpovídalo více než tisíc respondentů.

Nový rok často inspiruje ke změnám.  U koho hledat inspiraci a životní příklady? Podobnou otázku položili psychologové vloni na podzim 1106 respondentům z národního vzorku občanů České republiky.

Velká část populace vzor nemá

Dotaz „Vybavíte si člověka, který vám je vzorem?“ byla většina lidí schopna konkrétně zodpovědět. Přesto více než 26 % lidí popřelo, že by nějaký vzor měli, odpověděli „nikdo“, „žádný vzor nemám“. Odpověď dalších 9 % zněla nejistě s tím, že si žádné jméno nedokážou vybavit („nevím“), a téměř tři procenta uvedla, že jsou vzorem sami sobě. Další tři procenta odpověděla vyhýbavě, často vyslovením nějaké žádoucí vlastnosti, ale bez jmenování konkrétního člověka.

„Celkem tedy 41,9 % respondentů na otázku nedokázalo či nechtělo konkrétně odpovědět nebo se odpovědi vyhnulo,“ shrnuje Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.

Vzorem rodiče i prezidenti

Většině lidí ale nedělalo problém si někoho konkrétního vybavit, případně i vyzdvihnout, proč si právě jeho váží. Největší skupinu zmíněných osob tvořili rodinní příslušníci, uváděl je každý pátý respondent (20 %) – nejčastěji rodiče, tedy otec (6 %), matka (6 %) nebo i oba rodiče společně (4,5 %). Zmíněni byli také dědeček a babička (po 1 %), daleko méně často sourozenci, tety a sestřenice, v jednom případě byla uvedena tchyně.

„Otcovská figura byla jako vzor zmíněna trochu častěji (64×) než osoba matky (59×), ale to ve velkých číslech není významný rozdíl. Zajímavější je porovnat odůvodnění a také použitý slovník. V případě matky respondenti mluvili nejčastěji o „mamince“ (19×), na druhé straně byla drtivá převaha zmínek o „otci“ (45×), „táta“ či „tatínek“ byla daleko méně často volená slova,“ popisuje Martina Klicperová.

Ve sféře mimo přímou osobní známost se na předním místě (v 19 %) umístili politici. Šlo o více i méně známá jména z Čech i ze zahraničí, postavy historické i současné.

„Paleta jmenovaných politiků byla skutečně pestrá, šlo o desítky různých jmen, od Karla IV. a Marie Terezie přes W. Churchilla, E. Háchu, F. Kriegla, chartistku D. Němcovou, popravenou M. Horákovou, R. Reagana a V. Zelenského až po A. Hitlera,“ vyjmenovává Martina Klicperová.

V kategorii politiků se v čele umístili čeští prezidenti a politici ze současného politického dění. Absolutní prvenství mezi nimi zaujal se 76 hlasy prezident Petr Pavel (skoro 7 % všech odpovědí). Získal více než dvojnásobek odpovědí než další prezident v pořadí Václav Havel (30 hlasů) a šestinásobek hlasů než třetí v pořadí T. G. Masaryk (13 hlasů). Dále se umístili také A. Babiš a T. Okamura (12 a 8 hlasů).

Gott, Schwarzenegger, Ježíš i Jágr

Dalším širokým okruhem, ve kterém respondenti nacházeli osobní vzory, byla kategorie umění (64 hlasů, 6 %). Prvenství v ní drží Karel Gott (8 hlasů) těsně následován Zdeňkem Svěrákem (7 hlasů) a dále Arnoldem Schwarzeneggerem, Karlem Krylem, Ondřejem Vetchým a Keanu Reevesem.

Necelá tři procenta (29 respondentů) volila vzory z duchovní sféry (především Ježíše – 7 hlasů) a dvě procenta lidí jmenovala životní příklady ze sportu (10 hlasů pro Jaromíra Jágra).

„Výsledky ukazují, že pokud životní vzory přiznáváme, nejsilnější inspiraci nám dávají morální příklady našich nejbližších (otce, maminky) a z obecně známých osob to nejčastěji bývají politici (prezidenti) a oblíbení umělci. Sportovci (s výjimkou J. Jágra), podnikatelé, vojáci, humanitární pracovníci, vědci či literáti jsou spíše v pozadí,“ shrnuje Martina Klicperová.

Studie byla částečně podpořena programem Strategie AV21/32. (13.1.2026)