Zlatý důl pro výrobu čisté energie představují česká parkoviště
Zatímco pozemní a střešní fotovoltaika je v Česku poměrně běžnou záležitostí, výstavba solárních parkovišť, tzv. carportů, je v porovnání s jinými státy Evropské unie stále ještě v začátcích. Parkoviště přitom zabírají velké množství ploch a pokud by se zastřešila solárními panely, proměnila by se v cenné zdroje čisté energie. Kromě výroby elektřiny poskytují solární přístřešky také praktickou ochranu zaparkovaných vozidel před nepříznivým počasím. Podpora jejich výstavby je nasnadě i s ohledem na rostoucí trend elektromobility a novelizaci stavebního zákona, který s platností od 1. ledna 2025 udává povinnost instalace dobíjecích stanic pro elektromobily do všech nebytových budov s více než 20 parkovacími místy. Parkoviště osazená soláry by se tak mohla stát ideálním místem pro přímé dobíjení elektromobilů pomocí lokálně vyrobené energie.
.jpg)
Kouzlo carportů spočívá v jejich promyšlené dvojí funkci. Zatímco vytváří nad vozidly ochranný štít před deštěm, kroupami či ostrými slunečními paprsky, jejich fotovoltaické střechy přeměňují sluneční energii na cennou elektřinu, která má všestranné využití – nabíjí zaparkované elektromobily, zásobuje energií okolní budovy a případně se může ukládat do baterií pro pozdější spotřebu nebo putovat do sítě a přinášet tak majitelům dodatečný zisk a vyrovnávat distribuční soustavu. I přes veškeré tyto benefity je jejich výstavba v Česku stále ještě pozadu.
„Česká parkoviště mají obrovský potenciál pro rozvoj solární energetiky, v praxi však narážíme na několik zásadních překážek," říká Aleš Damm, spolumajitel společnosti Greenbuddies Charging, která má s výstavbou solárních parkovišť bohaté zkušenosti a dodává: „Bariérou jejich rozvoje je vyšší cena oproti běžným fotovoltaickým instalacím. Carporty jsou komplexnější stavby a jejich investiční náklady zvyšuje konstrukce přístřešku a její kotvení, úpravy terénu nebo inženýrských sítí. Další překážkou je absence dotačních programů cílených na výstavbu carportů. Právě správné nastavení dotací by mohlo pomoci překlenout rozdíl v nákladech oproti klasické fotovoltaice a tento perspektivní segment skutečně nastartovat, zpřístupnit jej širšímu okruhu investorů a urychlit jeho rozšíření v České republice podobně jako v jiných zemích.“
Inspirací pro Česko mohou být její západní sousedé
Zatímco Česká republika potenciál solárních parkovišť teprve objevuje, některé evropské země již přistoupily k legislativním krokům, které jejich budování přímo vyžadují.
Například ve Francii platí od roku 2023 zákon, který zavazuje provozovatele větších parkovišť k jejich osazení solárními panely. Francouzská legislativa se vztahuje na všechny parkovací plochy s kapacitou 80 a více parkovacích stání. Podle tamní vlády by takto vzniklá fotovoltaická parkoviště mohla generovat přibližně devět až jedenáct gigawattů energie. To je výkon srovnatelný s deseti jadernými reaktory.
.jpg)
Povinnost instalovat solární panely u nově vznikajících projektů uzákonilo také několik spolkových zemí v Německu. Jedná se o Bádensko-Württembersko, Severní Porýní-Vestfálsko, Šlesvicko-Holštýnsko, Porýní-Falcko, Dolní Sasko a Hesensko. Parametry jednotlivých nařízení se liší v závislosti na dané spolkové zemi. Minimální počet parkovacích míst se pohybuje v rozmezí od 35 do 100.
„Klíčový rozdíl oproti Francii spočívá v tom, že německá legislativa cílí pouze na nově budovaná parkoviště, zatímco francouzský model zahrnuje i stávající parkovací plochy," dodává Aleš Damm.
Podle studie Fraunhoferova institutu pro solární systémy ISE zabírají německá parkoviště plochu přes 47 tisíc hektarů s více než 360 tisíci parkovacími místy. Pokud by se využil potenciál těchto ploch pro fotovoltaiku, mohlo by vzniknout dalších až 59 gigawattů instalovaného výkonu. To představuje téměř čtvrtinu z ambiciózního cíle 215 GW, kterého chce německá vláda dosáhnout do roku 2030.
Zlaté české ručičky
Česká společnost Greenbuddies má s realizací carportů zkušenosti nejen na domácí půdě, ale i v zahraničí.
V pražských Kyjích letos vybudovala solární parkoviště o výkonu 49,5 kilowatt-peaků (kWp) pro společnost Coca-Cola. „Solární carporty představují pro firmy skvělou příležitost nejen ke snížení energetických nákladů, ale i k posílení image značky. V dnešní době, kdy se udržitelnost stává konkurenční výhodou, je solární parkoviště jedním z efektivních způsobů, jak firma může ukázat svůj závazek k ochraně životního prostředí," doplňuje Aleš Damm.
Greenbuddies se kromě domácích projektů pyšní i realizací tří největších solárních carportů v sousedním Rakousku. Nejvýznamnější z nich vyrostl v Lannachu, kde společnost nainstalovala fotovoltaické panely o výkonu 3,35 MWp. Toto řešení zastřešuje více než tisíc parkovacích míst a zahrnuje rozsáhlou dobíjecí infrastrukturu pro elektromobily i elektrokola.
Druhý projekt realizovala společnost u termálních lázní v Lutzmannsburgu s instalovaným výkonem 1,5 MWp a 454 parkovacími stáními. Zde má vyrobená elektřina trojí využití – část spotřebují přímo lázně, část napájí dobíjecí stanice pro elektromobily a přebytky putují do distribuční sítě. Třetí významnou rakouskou realizaci představuje solární parkoviště v Ilzu. Carport o výkonu 1,32 MWp čítá 406 parkovacích stání.
Ze zahraničních realizací solárních parkovišť se Greenbuddies prosadili také v Německu, Nizozemsku a Belgii.
Není carport jako carport
Solární parkoviště nacházejí uplatnění v různých typech prostředí – od sportovišť a zábavních center přes nákupní komplexy a supermarkety až po výrobní a logistické areály a letiště. Volba správného typu konstrukce přitom závisí na specifických požadavcích daného provozu.
