Ztráty v zemědělství přesáhly 25 miliard korun. Sucho doplnily další nepříznivé projevy počasí

Nedostatek vody v půdě letos výrazně zasáhl úrodu i krmiva pro hospodářská zvířata, čímž jen prohloubil dopad ostatních výkyvů počasí a dalších nepřiznivých faktorů, jako jsou nízké výkupní ceny a vysoké náklady na pohonné hmoty, energie, hnojiva a pracovní sílu. Agrární komora ČR na základě dat z terénu průběžně vyčísluje ekonomické dopady letošní situace, které podle jejího aktuálního odhadu dosáhly minimálně 25,6 miliardy korun. Nejhorší situace je v sektorech obilovin, olejnin, ovoce, cukrové řepy, mléka a prasat. Komora pravidelně informuje vládu o vývoji škod a jedná o podpoře chovatelů a pěstitelů, která by jim pomohla překlenout toto náročné období.

„Takové sucho a vysoké teploty, jakým jsme čelili v letošním roce, nezažili ani pamětníci. Nepříznivý vliv na zásoby vody v půdě potvrzují i statistiky, podle kterých březen a duben patřily k nejsušším měsícům od začátku měření v šedesátých letech. To vše se samozřejmě promítlo do hospodaření zemědělských podniků po celé republice. Agrární sektor patří bezesporu k těm nejvíce zasaženým a kombinace nepříznivého počasí, nízkých výkupních cen a vysokých nákladů znamená ztráty v desítkách miliard korun. S ohledem na dobíhající sklizeň se navíc mohou ještě zvyšovat,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Letošní rok nezačal pro zemědělce optimisticky už na jaře, kdy vlna silných mrazů v dubnu zasáhla některé plodiny ve zvlášť citlivé fázi vegetačního vývoje. V kombinaci s pozdějším suchem a vysokými teplotami, které místy přesahovaly 40 stupňů Celsia, docházelo například k usychání odnoží obilovin nebo opadu šešulí řepky. Nepravidelné a místy přívalové srážky už tyto škody nedokázaly napravit. Kombinace několika nepříznivých faktorů se promítla do nižší úrody nejen obilovin a olejnin, ale také ovoce, zeleniny, brambor, cukrové řepy, chmele nebo vína.

Popsaný vývoj počasí ovlivnil rovněž ekonomiku chovů hospodářských zvířat, kterým vzrostly náklady na krmiva. Výsledky sečí dosahovaly místy pouze 30 až 50 procent loňského průměru a lépe na tom nebyla například ani kukuřice na siláž a další krmné plodiny. Vedle krmiv se zvýšily také náklady na pohonné hmoty a energie, což se týká i rostlinné výroby, pro kterou jsou zásadní také ceny hnojiv. Nízké výkupní ceny řady komodit, zejména mléka a vepřového masa, pak tyto zvýšené náklady nedokázaly pokrýt.

Na základě svého šetření Agrární komora ČR aktuálně odhaduje celkový ekonomický dopad letošní situace v zemědělství na nejméně 25,6 miliardy korun. Tento odhad vychází ze srovnání s loňským rokem a s podzimní sklizní ovoce, zeleniny, kukuřice nebo krmných plodin se může ještě prohloubit. Nejvýraznější dopad je u obilovin, kde činí přibližně 5,4 miliardy korun, a olejnin, zejména řepky, se ztrátou kolem 3,4 miliardy korun. U krmných plodin na orné půdě, kukuřice na siláž, luk a pastvin jde přibližně o 3 miliardy korun. U ovoce činí odhad 1,2 miliardy korun a u cukrové řepy 0,5 až 0,9 miliardy korun. V živočišné výrobě se situace nejvýrazněji promítla do sektoru mléka a dojného skotu s odhadovaným dopadem kolem 5 miliard korun a do sektoru prasat a vepřového masa s dopadem 2,5 až 2,7 miliardy korun.

Agrární komora ČR pravidelně informuje vládu a jedná s Ministerstvem zemědělství o opatřeních, která by zemědělcům pomohla zvládnout toto náročné období, a především udržet cash flow podniků. Zemědělcům byla přislíbena mimořádná podpora ve výši 3,8 miliardy korun s využitím národních i evropských zdrojů, která jim pomůže vypořádat se nejen s následky sucha, ale také vyššími náklady na pohonné hmoty, energie nebo hnojiva či s pojištěním. Současně bude tento týden jednat tripartita o další podpoře sektoru zaměřené na sucho. Obdobnou pomoc svým zemědělcům poskytují také například Slovensko, Polsko, Francie, Rakousko, Německo nebo Španělsko.

„Sucho v letošním roce dosáhlo takových rozměrů, že už jej nelze považovat pouze za běžné podnikatelské riziko. Zemědělci se proti němu prakticky nemohou pojistit a nemohou jeho následky zásadně zmírnit vlastními opatřeními ze sezony na sezonu. Proto považujeme za nezbytné, aby sehrál svou roli stát a pomohl zemědělcům tuto situaci stabilizovat. Pokud dojde k útlumu rostlinné nebo živočišné výroby, může to vést ke strukturálním změnám s dopadem i na pestrost české krajiny, které bude obtížné zvrátit. V neposlední řadě by se to promítlo také do soběstačnosti v produkci potravin a mohlo by prohloubit naši závislost na dovozech, což nevyhnutelně povede ke kolísání cen potravin v obchodech,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. (16.9.2026)