Poslanecká sněmovna 2. prosince schválila návrh MPSV na úpravy v příspěvku na bydlení, v započítávání výdělku nezaopatřených dětí při posuzování dávek hmotné nouze a na zvýšení přídavků na děti o 200 korun. Jde o opatření, která pomohou rodinám s nižšími příjmy v současné tíživé ekonomické situaci. Dojde tak k dalšímu vylepšení pomoci státu domácnostem a rodinám. Ta bude adresnější a pomůže těm, kdo to nyní nejvíce potřebují.
„U příspěvku na bydlení i u dalších dávek jsme v průběhu letošního roku zjednodušili administrativu, a zároveň jsme upravili podmínky tak, aby se pomoc dostala k většímu okruhu lidí, kteří ji skutečně potřebují. Finanční podporu je možné v mnoha případech vyřídit pohodlně z domova pomocí zjednodušeného online formuláře,“ připomněl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Nynější úprava příspěvku na bydlení narovnává podmínky, ať už z pohledu místa, kde rodina bydlí, tak i s ohledem na počet členů domácnosti. Zároveň zpřístupňujeme i další pomoc pro rodiny s dětmi a pro všechny, kteří se potýkají s existenčními problémy,“ dodal ministr.
Schválené změny se týkají také životního a existenčního minima. „Do příjmů domácnosti nově nebudou započítávány výdělky nezaopatřených dětí, například z letních brigád. Již jako náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast sociální jsem si všiml nelogičnosti, kdy stát rodiny v podstatě trestal za píli a pracovitost jejich dětí. Přivýdělek z letní brigády domácnostem mohl znemožnit nárok například na příspěvek na bydlení či další typy státní podpory. Tuto nespravedlnost nyní napravujeme,“ vysvětlil člen poslaneckého výboru pro sociální politiku a zpravodaj zákona ve sněmovně Jiří Navrátil.
Příspěvek na bydlení
Jednou z nejdůležitějších dávek, které rodinám i seniorům nyní pomáhají s rostoucími náklady, je příspěvek na bydlení. V minulých měsících se několikrát zvyšovaly normativy, naposledy mimořádně od října a zjednodušila se i administrativa. Od ledna tento příspěvek má podle návrhu MPSV projít několika změnami. Úprava se týká především tzv. normativních nákladů na bydlení, z nichž se nárok na dávku i její výše odvozuje. Z dostupných analýz totiž vyplývá, že některé domácnosti naráží na strop normativů častěji, než jiné (např. jedno a dvoučlenné domácnosti). U nájmů a podnájmů se změní rozdělení normativů podle velikosti obce. Nově budou platit pouze tři typy. V první kategorii bude Praha a Brno, ve druhé města nad 70 tisíc obyvatel a ve třetí ostatní obce.
Dojde také ke sjednocení výpočtu příspěvku. Dosud platilo, že nárok na příspěvek vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 % příjmů domácnosti. V Praze je hranice nastavena na 35 %. Nyní se tato podmínka sjednocuje na 30 % příjmů bez ohledu na to, zda je žadatel z Prahy nebo jiné části republiky. „Tato dvojí výše už ztratila své opodstatnění. Naopak se dosavadní systém negativně dotýkal například seniorů, kteří v Praze žijí sami,“ zdůvodňuje ministr Jurečka. Změní se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácností. Do jedné kategorie budou sloučeny jedno a dvoučlenné domácnosti. Díky tomu lze příspěvek lépe zacílit na ty menší. Dojde také ke zrušení tzv. fikce příjmů pro výpočet příspěvku na bydlení. Pokud příjmy domácnosti byly nižší než životní minimum, používala se pro výpočet dávky právě výše životního minima. V praxi ale docházelo k tomu, že po zvýšení životního minima měly některé domácnosti s nízkými příjmy příspěvek na bydlení paradoxně nižší. Kromě toho se prodlouží možnost příspěvek pobírat i v případech, kdy k trvalému bydlení slouží rekreační objekt. Původně toto ustanovení mělo platit pouze pro rok 2022. Na návrh ministra Mariana Jurečky se mění také měsíční paušál pro případy, kdy domácnost topí pevnými palivy v závislosti na počtu členů domácnosti.
Modelové příklady: jak konkrétně se změní příspěvek na bydlení?
Senior žijící v Praze
Pobírá starobní důchod ve výši 17 tisíc Kč; bydlí v menším nájemním bytě, kde elektřinu spotřebovává na běžné elektrospotřebiče, svícení a vaření. Skutečné měsíční náklady na bydlení činí 13 000 Kč. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 7 050 Kč a díky úpravě koeficientu pro Prahu z 0,35 na 0,30 bude nově dosahovat částky 7 900 Kč, tedy o 850 Kč více. Úprava normativů zde nemá vliv, protože skutečné náklady na bydlení jsou nižší než normativní náklady na bydlení již od navýšení normativů od 1. 10. 2022.
Samoživitelka s jedním dítětem (12 let) v obci do 70 000 tisíc obyvatel
Samoživitelka s příjmem 14 795 Kč, pobírá přídavek na dítě ve výši 1 470 Kč. Bydlí v nájemním bytě; náklady na bydlení jsou 16 500 Kč měsíčně. Výše příspěvku na bydlení je do prosince 2022 ve výši 8 942 Kč a nově bude dosahovat částky 10 258 Kč, tedy o 1 316 Kč více.
Zvýšení přídavků na dítě
Přídavky na děti představují pravidelnou pomoc pro rodiny s nižšími příjmy. Pobírá je zhruba 10 procent dětí, ročně jim stát celkově přispívá více než 2,5 miliardami korun. Nově se tato dávka podle návrhu MPSV zvýší o 200 korun. Přídavek se vyplácí rodinám, které mají příjmy nižší, než je 3,4násobek životního minima. Vzhledem k tomu, že se od příštího roku počítá se zvýšením existenčního a životního minima, tak se rozšíří i okruh možných příjemců přídavku na dítě. Pokud má některá ze společně posuzovaných osob příjem ze zaměstnání (který dosahuje alespoň výše částky životního minima jednotlivce), podnikání, nemocenskou, důchod nebo podporu v nezaměstnanosti, příspěvek na péči o dítě nebo rodičovský příspěvek, je přídavek o 500 Kč vyšší. Na tuto výši dosáhne velká většina příjemců. O přídavek na dítě lze požádat pomocí online formuláře na webu MPSV.
Změny v zákoně o životním a existenčním minimu
Další úprava se týká zejména dávek v hmotné nouzi. Do započitatelných příjmů domácností se nově nebudou zahrnovat výdělky nezaopatřených dětí. Konkrétně půjde o příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a přípravy, příjmy ze závislé činnosti i samostatné výdělečné činnosti dětí v průběhu prázdnin, především tedy brigád. „Dosud platilo, že pokud si děti přivydělávaly, v určitých případech rodina ztratila nárok na některé dávky. Z výzkumů navíc vyplývá, že někteří rodiče uvádějí jako důvod nepokračování ve vzdělávání svých dětí na střední škole to, že je pro ně ekonomicky výhodnější, aby děti zůstaly doma a třeba pomohly s péčí o další členy domácnosti. To je něco, co chceme změnit,“ uvedl ministr Jurečka. (3.12.2022)
