Letos si připomínáme 105. výročí vytvoření Československé republiky, které je spojeno se jmény Masaryk, Štefánik a dalších vůdčích osobností tehdejší české a slovenské politické scény. V této souvislosti se nabízí řada otázek: Jaký byl profesor T. G. Masaryk, náš první prezident osvoboditel? Z čeho pramenila jeho touha po samostatnosti?  Jaké je jeho dědictví pro současnost? a další. Dnes jsme mnohdy svědky, že se nejeden politik zaštiťuje Masarykem a jeho odkazem chtěje tak zdůraznit, že bude pokračovat v jeho ´cestě´. Nakolik je to upřímné nebo s cílem vlastního prospěchu musí posoudit laskavý čtenář sám.  Připomenout T. G. Masaryka jsme se rozhodli prostřednictvím knihy TGM v Lánech, která vyšla v roce 1946. Je to třetí a rozšířené vydání publikace Pan president a lidé v Lánech, která poprvé vyšla v zimě 1937. Autorem je Stanislav Jandík a vyšla ve Vydavatelství Za svobodu. Je třeba ji chápat pohledem doby, v níž vznikla. Nicméně je výmluvným svědectvím, jak lidé vnímali svého prezidenta.  Její tvůrce o vzniku knihy napsal:

Když jsem před lety hledal příčinu lásky našeho lidu k T. G. Masarykovi, obrátil jsem se k těm neprostším, k babičkám a dědečkům, které potkával v lese, k dětem, které na něho čekávaly, k dělníkům, rolníkům a řemeslníkům, kteří s ním přišli do styku, a k těm, kteří mu byli nejčastěji nablízku. Vyprávěli mi své drobné příběhy, jak se s ním setkali, na co se jich ptal, co jim řekl, opakovali jeho výroky, a z jejich vyprávění vyrůstala i Masarykova podoba. Měla dva význačné rysy: učenost a lidovost. Z lidu vyšel a lidovým zůstal. Lidovost rodného prostředí dávala jeho učenosti dar jednoduchého a jasného výrazu. Jeho moudrost a učenost zas tomuto srozumitelnému výrazu myšlenkovou náplň. Jednoduchým způsobem uměl povědět i největší pravdy tak, že je pochopil neučený a obdivoval učený. Dovedl pronikat k tajnicím člověkovy duše, on, král-filosof, obdařený ryzostí citu a „nevinností srdce“, které mu získávaly lásku lidu. Masaryk šel k lidství skrze člověka. Tu je i kořen jeho humanitní demokracie.

Z tohoto poznání pak logicky vyplynula stavba této knihy: dobrat se k Masarykovu lidskému profilu nitrem drobných lidí. Pak pochopíme opravdovost smutku našeho národa a celého světa nad jeho skonem, pochopíme i živou a podnětnou sílu masarykovské tradice v boji proti německému vetřelci. Počáteční rozmanité, ale vnitřně související příběhy přecházejí v jednotlivý proud vyprávění a celek tvoří reportážní obraz české vesnice za míru i za války.