AI investice začínají tlačit na cenu elektroniky pro spotřebitele

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

V letošním roce jsou jedním z hlavních témat finančních trhů polovodiče, datacentra a rozvoj umělé inteligence, které pohánějí bezprecedentní růst amerických burz. Pozitivní ekonomické efekty zatím převažovaly: investice s vysokou přidanou hodnotou ze strany tzv. hyperscalerů podporovaly hospodářský růst, zisky technologických firem i produktivní potenciál ekonomiky. V současné chvíli si ale musíme začít klást i opačnou otázku: zda příliš rychlý růst tohoto odvětví nezačíná roztáčet novou formu inflace komponent napříč technologickým řetězcem, která se nakonec může propsat i do cen pro běžné spotřebitele. První příklady už vidíme. Microsoft i Apple se u části svých produktů nemohou vyhnout zdražení, protože vyšší ceny pamětí, úložišť a dalších komponent začínají narážet na hranici toho, co lze ještě absorbovat v maržích.

Na straně hyperscalerů jde o historicky mimořádný investiční cyklus. Goldman Sachs podle Business Insideru odhadoval, že hyperscaleři utratí v roce 2026 za AI infrastrukturu 757 mld. USD, tedy o 84 % více než v předchozím roce, a v roce 2027 mohou výdaje dosáhnout až 920 mld. USD. Přitom v roce 2025 to bylo „jen“ 493 mld. USD. AI boom tak vytváří novou vlnu poptávky po klíčových komponentech. Hyperscaleři typu Microsoft, Amazon, Google, Meta, Oracle a firmy napojené na ekosystém OpenAI staví obrovské datacentrové kapacity a přednostně vykupují kapacitu v pamětech, zejména HBM, DRAM nebo NAND. To vede k postupnému vytlačování standardní poptávky určené pro výrobu spotřební elektroniky. Do této skupiny patří produkty Applu, výrobci PC, herních konzolí i smartphonů.

Známky toho, že se současný boom AI neobejde bez dopadu na cenu konzolí, počítačů nebo iPhonů, už máme. Apple otevřeně upozorňuje, že zdražení některých produktů může být nevyhnutelné. Tim Cook podle Reuters uvedl, že firma plánuje zvýšit ceny kvůli globálnímu nedostatku a růstu cen paměťových a úložných čipů. Pro Apple je problém v tom, že stále větší část kapacit je alokována do AI serverů a datacenter, takže firma už nedokáže celý nákladový šok absorbovat v maržích. Že nejde o izolovaný problém, ukázal v posledních týdnech i Microsoft. Ten zvýšil ceny vybraných zařízení Surface až o 500 USD, přičemž hlavním důvodem jsou vyšší náklady na paměti a další komponenty. Není divu. Konvenční paměti zdražují tempem, které už přímo dopadá na elektroniku, a ceny klasických DRAM se podle dostupných odhadů zvýšily o 58–63 % mezikvartálně.

Podle dat renomovaných agentur, jako je IDC, může zdražování elektroniky pokračovat i v letošním a příštím roce. Problém spočívá v tom, že poptávka AI datacenter po DRAM a NAND vytváří nerovnováhu, která ohrožuje ceny, konfigurace i růst trhu spotřebních zařízení. Spotřebitelé se tak musí připravit na to, že každoroční upgrade iPhonu, notebooku nebo herní konzole může být v příštích letech citelně dražší. AI boom tak není jen příběhem růstu produktivity a rekordních valuací technologických firem. Je to také začátek nové technologické nákladové inflace, kdy investice hyperscalerů zdražují vstupy celému odvětví a část těchto nákladů nakonec zaplatí koncový zákazník. (30.6.2026)