Británie na rozcestí

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Spojené království se nadále potýká s důsledky dlouhodobé ekonomické stagnace po Brexitu, přičemž vláda premiéra Keira Starmera čelí nevyhnutelné realitě – vysoké vládní výdaje nelze udržovat v rozpočtu, pokud ekonomika dostatečně neroste. Nejnovější revize vládních prognóz snížila očekávaný růst HDP v roce 2025 z původních 2 % na pouhé 1 %, zatímco únorová inflace dosáhla 2,8 %, což naznačuje i možné riziko stagflace tamní ekonomiky.

Vládní plány na snižování deficitu jsou tedy naprostou nutností, pokud stát nechce přicházet, podobně jako Francie, o svou reputaci na finančních trzích a dostávat stále horší úvěrové „známky“ od významných ratingových agentur. Rozpočet, který měl původně být v přebytku 9,9 miliardy liber, nyní dosahuje schodku 4,4 miliardy liber. Klíčovou součástí fiskální konsolidace je snížení vládních výdajů o 14 miliard liber. Přestože někteří ekonomové varují před negativními sociálními dopady těchto opatření, nelze zpochybnit, že dlouhodobě udržitelný růst vyžaduje vyrovnané veřejné finance a zdravé úspory, které jsou klíčem k investicím a stabilitě hospodářství. Spojené království navíc už teď operuje s poměrně vysokým zadlužením ve výši 95 % HDP. Podle oficiálních dat výdaje na úroky z dluhu dosáhnou 104,9 miliardy liber, což představuje 8,2 % z celkových veřejných výdajů – tedy téměř desetinu rozpočtu.

Očekávané škrty v sociálních výdajích ve výši 3,4 miliardy liber se tak staly nejkontroverznějším bodem rozpočtu. Přestože kritici varují před jejich dopadem na slabší vrstvy obyvatel, je třeba připomenout, že britská vláda se potýká s fenoménem „efektu západky“ – jakmile jsou jednou výdaje zavedeny, je obtížné je zrušit, což dlouhodobě deformuje veřejné finance. Podobnou situaci zažila i česká vláda při provádění svého úsporného plánu, známého jako „konsolidační balíček“.

Navzdory obavám z možných krátkodobých dopadů je fiskální konsolidace nevyhnutelná. Nadměrné státní zásahy a neustálý růst výdajů vedou pouze k ekonomické neefektivitě. Rozhodující bude, zda britská vláda dokáže svou politiku udržet navzdory tlaku veřejnosti a zda se jí podaří vytvořit prostředí, které nakonec podpoří investice, konkurenceschopnost a dlouhodobou prosperitu. (8.4.2025)