Budovy zastupitelských úřadů zůstávají i po letech ve špatném či havarijním stavu. MZV řešení oddaluje nebo mění, to znamená i náklady navíc

NKÚ prověřil hospodaření Ministerstva zahraničních věcí (MZV) v letech 2016 až 2020. Kontrola se zaměřila na výstavbu a rekonstrukce zastupitelských úřadů (ZÚ) v zahraničí, pořizování služebních vozidel či repatriaci občanů související s první vlnou covidové pandemie z roku 2020. NKÚ zkontroloval vzorek osmi stavebních akcí v hodnotě 225 milionů korun a čtyř akcí na pořízení 344 vozidel za téměř 300 milionů korun. NKÚ zjistil, že při nákupu vozidel MZV diskriminovalo možné dodavatele. Při výstavbě a rekonstrukcích ZÚ postupovalo MZV nekoncepčně, své plány nebo způsoby řešení často měnilo. Stavební akce také nedostatečně připravovalo, investice oddalovalo nebo k nim nepřistoupilo, což vedlo i k některým zbytečným výdajům.
Například budova ZÚ v Berlíně představuje pro státní rozpočet vysokou ekonomickou zátěž. MZV od roku 2006 využívá pouze 30 % objektu, který je navíc ve špatném technickém stavu, což s sebou nese další výdaje navíc. Situaci řeší MZV minimálně od roku 2000. V roce 2011 chtěl resort budovu prodat a za více než 400 milionů korun pořídit nové sídlo. V roce 2017 pak resort změnil plány a navrhl rekonstrukci stávajícího sídla za téměř 865 milionů korun, což schválila vláda. Ani po 21 letech však není otázka ZÚ v Berlíně vyřešena.
S rekonstrukcí objektu Stálé mise ČR při OSN v New Yorku počítá MZV od roku 2013. Budova je v havarijním stavu – prohlídky ukázaly, že v ní například padají okna, vyskytují se v ní myši a švábi či trpí poruchami elektroinstalace. I přesto MZV s rekonstrukcí ani po sedmi letech nezačalo. Výdaje na údržbu a opravy přitom v letech 2016 až 2020 dosáhly 32 milionů korun.
V případě ZÚ ve Washingtonu MZV rozhodlo v roce 2007 s ohledem na havarijní stav budovy o stavbě nového objektu. V roce 2011 uvedlo, že výstavba nové budovy je oproti rekonstrukci výrazně efektivnějším řešením, protože ani investicí do oprav v řádu stovek milionů korun se nepodaří odstranit všechny technické a bezpečnostní problémy. Navzdory tomu od roku 2020 resort plánuje rekonstrukci za více než 280 milionů korun. Za přípravu výstavby nové budovy přitom MZV zaplatilo již přes 20 milionů korun.
Prostředků na investice přitom mělo MZV dostatek. K dispozici má dva finanční programy reprodukce majetku, ze kterých může čerpat peníze. NKÚ zjistil, že u významnějšího z nich MZV využilo v letech 2016 až 2020 přibližně jen polovinu z připravených peněz.
Kontroloři se také zaměřili na nákupy služebních vozidel. MZV porušilo zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace tím, že v zadávací dokumentaci uvedlo konkrétní značku a typ vozidla. Tento požadavek ničím relevantním nezdůvodnilo. Resort takto pořídil šest vozidel za 5,2 milionu korun, čímž podle NKÚ porušil rozpočtovou kázeň.
Ministerstvo si také stanovilo jako hranici efektivnosti využívání služebních vozidel najetí alespoň 15 tisíc kilometrů ročně. Vozidla používaná v ústředí ve dvou letech kontrolovaného období neujela ani polovinu z této hodnoty. S touto skutečností při nákupech dalších vozidel MZV nepracovalo. Podstatné je i to, že výkazy provozu vozidel za několik let, které jsou základním předpokladem pro hodnocení efektivnosti, nebylo MZV schopno dohledat.
U repatriací občanů na začátku covidové pandemie na jaře roku 2020 nenalezl NKÚ nedostatky. Na tyto repatriace vynaložilo MZV celkem 127 milionů korun. (20.12.2021)