Péče o duševní zdraví v Česku stále postrádá funkční strukturu. Přestože se o reformě dlouhodobě hovoří, v praxi chybí jeden z klíčových prvků, takzvaný stepped-care model. „Ten slouží k tomu, aby se pacient dostal k pomoci, která odpovídá závažnosti jeho potíží. V Česku však lidé často končí v přeplněných psychiatrických ambulancích, přestože by jim mnohdy stačila jednodušší forma péče,“ říká psychiatr MUDr. Matěj Kasal. Ve svém komentáři objasňuje, jak je na tom Česko s hospitalizacemi na psychiatrii, co bude nutné změnit a co by měl být první krok v péči.
Schodiště péče zajišťuje pomoc, jakou lidé opravdu potřebují - ani moc, ani málo
Stepped-care model si můžeme představit jako schodiště, po kterém se pacient postupně pohybuje. Začíná se u nejméně zatěžujících a zároveň nejrychleji dostupných forem pomoci, jako je vedená svépomoc nebo online podpora. A pokud to nestačí, přechází se k intenzivnější terapii či farmakologické léčbě. Cílem tohoto přístupu je, aby lidé dostávali takovou úroveň pomoci, jakou skutečně potřebují, tedy ani zbytečně moc, ani příliš málo. Stepped-care model je navíc pružný – pacient se může posouvat po pomyslném schodišti nahoru a dolů podle toho, jak se mu daří a jak se cítí. To vyžaduje průběžné měření a dobré vedení, ale výsledkem je systém, který je pro lidi i odborníky mnohem srozumitelnější a udržitelnější.
Systém schodiště v Británii ošetří statisíce lidí ročně. V Česku zatím nefunguje
Zahraniční zkušenosti, například z Velké Británie, ukazují, že stepped-care model výrazně zlepšuje dostupnost péče a efektivitu celého systému. Například v rámci britského programu Talking Therapies zvládne nižší stupně péče úspěšně absolvovat velká část pacientů, čímž se uvolňuje potřebná kapacita pro těžší případy. Důsledkem je pak kratší čekání na terapii, méně přehlcených ambulancí a vyšší účinnost zásahů. Tento systém umožňuje ošetřit statisíce lidí ročně s jasně měřitelnými výsledky.
V Česku však v současné době toto schodiště péče nefunguje, k dispozici je prakticky pouze výtah, který vede rovnou do nejvyššího patra, k psychiatrovi. Tento centralizovaný přístup je problémem jak pro pacienty, tak pro odborníky i celý systém.
Česko se v počtu hospitalizací na psychiatrii drží na špici Evropy
Hlavní překážkou je, že český systém je stále roztříštěný a více zaměřený na nemocniční péči než na dostupnou podporu v terénu. Chybí mu jednotný způsob třídění pacientů podle závažnosti obtíží, ale také úhrada jednodušších forem pomoci – například digitálních programů nebo krátkých intervencí. Přidruženým problémem je nedostatek odborníků, což způsobuje, že se i lidé s mírnými obtížemi dostávají rovnou do přeplněných psychiatrických ambulancí. Odborníci jsou však přetížení, pacienti se tím pádem zaseknou v systému a čekají, zatímco se jejich problémy zhoršují. Kdyby existoval jasný model schodiště, část pacientů by dostala pomoc ihned a zároveň by se ti, kteří skutečně potřebují psychiatra, k němu dostali mnohem rychleji. To vidíme například na počtu a délce psychiatrických hospitalizací, kde je Česká republika v rámci Evropy na předních příčkách.
Česko potřebuje změny – plné úhrady pojišťoven i podporu digitálních programů
V praxi potřebujeme v českém systému provést několik zásadních změn. Nezbytné je zavést jasný systém identifikace rizik a potřeby péče, aby bylo ihned jasné, jaký stupeň podpory pacient potřebuje. Dále je nutné, aby pojišťovny plně hradily jednodušší formy pomoci, mezi které patří třeba online programy, skupiny nebo vedená svépomoc. A v neposlední řadě je důležité lépe propojit účinné digitální KBT nástroje se zdravotním systémem. V Česku jím je například terapeutický program Mindwell, který je založen právě na principech KBT. Tyto nástroje dokážou obsadit důležitý první stupeň schodiště. Jsou strukturované a odborně vedené, pacient si je vědom samostatné práce v programu. Naučené dovednosti, techniky a cvičení jsou využitelné v každodenním životě. Pomohou pacientům s psychoedukací, poskytnou jim cvičení nebo techniky. Tyto KBT nástroje nejsou náhradou klasické terapie, ale mohou výrazně zkrátit čekání a usnadnit začátek cesty, což může být brána k vyšším stupňům terapie.
O MUDr. Matěji Kasalovi
Matěj Kasal je zkušený psychiatr, který pracoval na různých pozicích v oblasti psychiatrické péče. Své klinické zkušenosti získal v Ústřední vojenské nemocnici a v Centru duševního zdraví, kde se věnoval širokému spektru psychiatrických služeb včetně konziliární péče, akutní psychiatrie, psychoterapie, terénní a ambulantní péče. Jeho současné zaměření zahrnuje akutní psychiatrickou péči s důrazem na naléhavé stavy, jako jsou těžké depresivní a úzkostné poruchy, schizofrenie a jiná psychotická onemocnění. Také má zkušenosti s krizovou intervencí u pacientů s obtížně zvládnutelným chováním nebo sebevražednými myšlenkami. MUDr. Kasal je rovněž autorem řady odborných článků v českých i zahraničních publikacích, ve kterých se věnuje tématům hraniční poruchy osobnosti, léčbě neklidu a využití umělé inteligence v psychiatrii. Působí také jako klinický odborník v Mindwell. (25.9.2025)
