.jpg?s3=1)
Vlastí této rostliny, vědecky zvané Allium sativum, jest Orient a Jižní Evropa. Odtud rozšířila se do všech úhlů světa a pěstuje se jako zelenina. Cibule její vyznačuje se zvláštním, pronikavým zápachem a chutí nasládlou, ale ostrou, které dodává ji zvláštní silice. Svěží cibulka obsahuje dosti mnoho této těkavé silice, která je žlutá, těžší vody a tak prudce působící, že na kůži vzniká po ní pálení a zánět. Obsahuje mnoho síry. Kdo požívá hojně česneku, přijímá ovšem i hojnost této silice, po které pak zapáchá i pot i moč i dech. Již obklady z rozetřeného česneku a potírání kůže šťávou jeho postačí, aby dech i pot nabyly zvláštního pronikavého zápachu; dle toho můžeme souditi, jak prudce česnek účinkuje. Orientální národové, zvláště Židé a Egypťané, rádi požívali česnek; u Řeků a Římanů sahali po něm spíše otroci, lodníci a vojínové. Malé dávky česneku povzbuzují trávení, větší kvantum způsobuje žaludeční bolesti, větry, ošklivosť, koliku, dávení nebo průjmy a zvláštní nepokoj – vesměs příznaky podobné otrávení. Přiměřené dávky působí proti hlístům. Skrovné množství česneku usnadňuje odkašlávání, větší dávky dráždí sliznice těla našeho v takové míře, že i ledviny vylučují více moče, nežli jindy. Osobám, které trpí zvýšenou dráždivostí a návaly krve, škodí česnek. Také souchotionáři a lidé náchylní k močokrevnosti nechť se ho varují. Lidé nesnášející koření z jakýchkoli příčin (poruchy žaludeční, choroby nervové) nesmějí ho požívati.
V lékařství užívalo se česneku v dobách dřívějších více, nežli nyní, hlavně pak, když v plících příliš mnoho hlenu se vylučovalo a při hysterických křečích. Protože žene na moč, užíván byl proti vodnatelnosti. Proti hlístům nelze jej doporučiti, protože jich neusmrcuje, nýbrž pouze znepokojuje a máme také lepší, spolehlivější léky. Při churavých nemocných je lékem povážlivým. Čerstvé cibulky nebo šťáva vytlačená z nich podávala se v mléce.
Čerstvé šťávy může se užíti místo horčičné náplasti při rheumatickém onemocnění kloubů. Při ohluchnutí zastrkují si lidé bavlnku s touto šťávou do ucha, ponechávajíce ji tu tak dlouho, až kůže zrudne a olupuje se. Způsobu toho nelze naprosto schvalovati.
Česneková šťáva přidává se též ke mnohým vodičkám, které mají podporovati vzrůst vlasů (ale nepodporují!) Váznoucí vzrůst vlasů nebo vypadávání vlasů může míti steré příčiny, které třeba především najíti a pak dle nich vhodné léčení zavésti, což je věcí lékaře.
Četba
Otázka, co čteme a jak čteme, není pro zdraví těla i duše nikterak lhostejna. Člověk měl by, chce-li zůstati zdráv, uváděti střídavě a harmonicky v činnost rozum i svou obrazotvornost. Nesmíme pěstovati výhradně rozum, neboť by nás to činilo úzkoprsými, bezcitnými, otupělými a necitelnými vůči každému vznětu fantasie; když však bují v nás jenom obrazotvornost, zakrňuje rozum a dostavují se všecky následky této jednostrannosti. Přestáváme myslit, stáváme se neschopnými činu, přepjatými, odcizujeme se skutečnému životu a srážíme se pak mnohonásobně se strohou skutečností, která ovšem nebývá vždy ozářena duhovými barvami, jak kreslívá nám ji bezuzdná fantasie.
Člověk má vyhledávati četbu svoji tak, aby střídavě vyhovoval oběma potřebám svého duševního já. Čteme spisy, při nichž nutno mysliti – spisy poučné i knihy, které nám přinesou zábavu. Duševní a tělesné zdraví vyžaduje jistý poměr mezi prací a oddechem také ve sféře duševní; odpočíváme-li, místo abychom pracovali, a čteme-li z rozmaru nebo dlouhé chvíle, místo práce, podlehneme změkčilosti a vystavujeme svého ducha ochablosti, ze které vyplynouti může nejedno ochuravění. Čísti denně a výhradně pro zábavu a příjemné povzbuzení fantasie, horší jest, nežli vůbec nečísti. Že je tomu tak, vidíme velice často u mužské i ženské mládeže ze zámožnějších kruhů, která bojí se práce i přemýšlení a chápe se, aby zahnala dlouhou chvíli a nudu, všeliké zábavné četby chtějíc takto pohodlným způsobem z románů čerpati vzdělání a všecky názory o životu a světě. Luxus v četbě, který podporován jest neobyčejně, zvláště za našich časů hojnou lehkou literární produkcí, - netřeba ani uváděti jmen, máme takových produktů a producentů také dosti – působí na zdraví tělesné a duševní stejně škodlivě, jako materiální luxus záležející ve všelikých průmyslových produktech, které současný život zaplavují a nové a nové vzbuzují požadavky. Luxus v četbě vede stejně jistě k duševnímu pádu, jako přepych v potřebách života k bankrotu tělesnému i finančnímu.
Poslední dobou lze pozorovati i v Čechách potěšující obrat, obecenstvo vyhledává spisy vzdělávací, hygienické, filosofické, literární, historické atd. i povstaly celé knihovny a nakladatelství, jež by před 20-30 roky sotva byly bývaly u nás možny.
Má-li být člověk v pravém slova smyslu vzdělaným, nestačí mu pouze čísti tuctové romány, nýbrž musí rozšiřovati svoje vědomosti, povzbuzovati přemýšlení a poznávání, zušlechťovati mysl uměním (malbou a hudbou) i poesii a rozšiřovati obrazotvornost líčením a vypravováním příhod osob jiných, které správně pochopují a věrně i poutavě líčí. Čeho nemůžeme se dožiti sami, toho zvěděti třeba z kněh, máme-li nabýti správného názoru o světě, přírodě a životu.
A co čte nejraději naše mládež? Bohužel nikoli cestopisy a vypravování ze skutečného života, nikoli životopisy vynikajících, proslulých mužů vědy, umění a práce, kteří sloužili by ji za vzor, povzbuzovali by ji k nápodobení a budili by v ní úctu ke všemu krásnému, velkému a šlechetnému, nikoli poesii klasických mistrů, která povznáší cit i ducha a pozvedá čtenáře k výši pravdy, dobra i krásna, nýbrž obrazy ze světa smýšleného a nezřídka také smyslného, ba kluzkého, které probouzejí vášně.
Pověz mi, co čteš a já ti povím, zdali tvá duše zdráva či churava.
Takováto četba kazí mysl i duši mládeže, budí náruživosti a dává ji špatný příklad povznášejíc neřesti a stavíc je do pěkného světla, dráždíc smyslnost a porušujíc správný názor o skutečném životě. Četbou takovou seslabuje se tělo, předražďují se čivy, znemravňuje se mysl a otupuje se duch. Lékaři naskytuje se nezřídka příležitost zjistiti jako příčinu předčasné vzbuzeného pudu pohlavního, onanie, sentimentálnosti, hýření apod. předčasnou a nevhodnou četbou zábavných spisů. Každý, komu dovoluje zaměstnání a náklonnost, aby větší díl času věnoval četbě zábavných kněh, nechť sáhne každý den na hodinu po takové knize, která ho povzbuzuje ku přemýšlení, jejíž pochopení vyžaduje duševní námahu, nechce-li aby duševně i tělesné ochabnul a upadl ve změkčilost a předráždění. Toto hloubání je duchu našemu tím, čím je tělu tělocvik. Přemítáním osvěžuje se duše i tělo současně, kdežto výhradní četba pro zábavu podobá se dusné atmosféře, ve které člověk pozbývá energie a vůle a stává se citlivůstkářem. Člověk ve věku, kdy třeba se učiti a pracovati, nikdy by neměl ráno a dopoledne čísti romány. Po celý den není pak naprosto schopen přemýšlení a soustavné, soustředěné činnosti duševní, kterou ukládá mu jeho povolání. Jenom za zotavením po delší unavující duševní práci možno uchýliti se k zábavné četbě, abychom docílili rovnováhy mezi obrazotvorností a rozumem. Kdyby veškerá četba mladých dívek neomezovala se na romány a dráždění fantazie, neodehrálo by se v jejich duši tolik nepřirozených, přímo chorobných dějů lásky a v manželství vyskytovalo by se méně hysterických žen. Kdyby jinochové méně rozohňovali svojí obrazotvornost na lehké smyslné literatuře, bylo by méně mužů zvrhlých, náruživých, kteří pozbyli veškeré úcty k cudnosti. Znám rodiče, kteří dovolili svému dvanáctiletému synu, aby se předplatil v půjčovně kněh a ponechali jemu samému volbu autorů. Týž hoch znal pak Dumase, Sua, Paula de Kock, Zolu aj. mnohem lépe nežli dějepis a gramatiku. Z takových jinochů vyrůstají muži, kteří neděsí se pak žádné neřesti a při honbě za náruživostmi pozbývají zdraví těla a duše. Četba pro zábavu, která nepoučuje, nýbrž dráždí fantasii, vzbuzuje dále subjektivnost, sobectví a citlivůstkářství; opravdové zdraví vyžaduje však přísnou objektivnost, která naučila se počítati se skutečností.
A na čem mají dívky cvičiti svého ducha? Nastávajícím hospodyním a matkám náleží obeznamovati se s vědami přírodními, kterými nechť se vzdělávají a v nich nechť hledají vědomosti k budoucímu svému povolání. Fysika a chemie kuchyně poskytuje jim volné a široké pole ku přemýšlení.