Drahé kovy letí vzhůru

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Ceny drahých kovů – zlata, stříbra a platiny – v posledních týdnech výrazně rostou. Zlato od začátku roku posílilo zhruba o 40 %, stříbro o 45 % a nejvýraznější růst zaznamenala platina, která meziročně vzrostla o více než 55 %. Tento trend není jen výsledkem vyšší poptávky po komoditách, ale především odrazem nervozity investorů, kteří hledají bezpečné útočiště v časech rostoucích inflačních obav a politického tlaku na americkou centrální banku.
Čerstvá makroekonomická data naznačují, že inflace v USA se opět drží nad cílem. Index PCE dosáhl v červenci meziroční hodnoty 2,6 %, jádrová verze (core PCE) pak vzrostla na 2,9 %, což je nejvyšší úroveň od února. Právě jádrová inflace, očištěná o volatilní ceny potravin a energií, bývá považována za spolehlivější indikátor budoucího trendu. Její zrychlení tak posiluje očekávání, že americká ekonomika se může ocitnout v delším období zvýšených cenových tlaků.
Obavy investorů ještě přiživil politický zásah Donalda Trumpa, který se pokusil odvolat guvernérku Fedu Lisu Cook. Trump tvrdí, že v dokumentaci k její hypotéce existují nesrovnalosti, Cook naopak zdůrazňuje, že všechny informace byly již dříve známé a žádné obvinění nebylo prokázáno. Případ nyní řeší federální soud, a i když zatím nepadlo rozhodnutí, samotná snaha zasáhnout do složení vedení Fedu vyvolala otázky ohledně nezávislosti instituce. Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde varovala, že podobné kroky mohou představovat vážné riziko pro americkou i globální ekonomiku.
Pokud by Fed skutečně ztratil nezávislost, otevřela by se cesta k politicky motivované měnové politice. Krátkodobé cíle, například podpora růstu a zaměstnanosti před volbami, by mohly převážit nad dlouhodobým cílem cenové stability. To by vedlo k příliš uvolněné měnové politice, nadměrnému růstu peněžní zásoby, a nakonec i k vyšší inflaci. Ztráta důvěry investorů by mohla oslabit dolar, zvýšit náklady na obsluhu amerického dluhu a vyvolat větší makroekonomickou nestabilitu.
Historie přitom ukazuje, že podobné situace mají vážné následky. V 70. letech podléhal Fed politickým tlakům a příliš pomalu reagoval na inflaci, což nakonec vedlo k dlouhému období vysokých cen a až tvrdé restriktivní kroky předsedy Paula Volckera dokázaly inflaci zkrotit – ovšem za cenu recese. Investoři dnes mají obavy, že by se historie mohla v určité podobě opakovat.
Právě proto drahé kovy prudce rostou. Zlato je tradičním pojistným aktivem proti inflaci i oslabování měny, stříbro kombinuje investiční atraktivitu s rostoucí průmyslovou poptávkou, a platina těží ze strukturálních nedostatků na straně nabídky. Jejich růst tak není jen technickou rally na komoditních trzích, ale i varovným signálem: finanční trhy ztrácejí důvěru, že americká měnová politika zůstane pevně ukotvena v nezávislosti a dlouhodobé stabilitě. (8.9.2025)