Globální spotřeba vína dosáhla v roce 2025 nového historického minima - 214 milionů hektolitrů, a setrvale klesá. Pokles spotřeby ovlivňují nejen změny klimatu a odklon konzumentů od alkoholických nápojů ve prospěch zdravějšího životního stylu, ale také levná konkurence nebo vysoká cla. Krize dopadá zejména na Itálii, Francii a Španělsko, vinařské velmoci, které stojí za téměř polovinou veškeré světové produkce vína. Nejen tyto země se rozhodla podpořit Evropská komise, která loni v prosinci schválila plán v podobě 130 milionů EUR na vyklučení vinic. Podle analytiků společnosti Coface je tento krok spíše symbolický a nerovnováhu na trhu s vínem nevyřeší.
„Evropské komisi nezbývá než pomoci zasaženým zemědělcům s transformací. Strategie sází především na dotace pro trvalé vyklučení vinic ve Francii, Itálii a Španělsku. Na likvidaci vinohradů bude vyčleněno 130 milionů eur, a to ve výši 4 000 eur na hektar. Cílem je omezit nabídku tváří v tvář klesající poptávce. To, že poptávka po konzumaci alkoholu klesá, je vlastně pozitivní zpráva. Eticky by nebylo obhajitelné stimulovat poptávku. Vzhledem k dominanci produkce z EU ve světě je vyčerpán i exportní potenciál,“ říká Martin Procházka, ředitel úpisu rizik pro Českou a Slovenskou republiku společnosti Coface.
Pokles spotřeby i exportu zvyšuje tlak na evropské vinaře
Evropa je vinařskou velmocí. Za téměř polovinou veškeré celosvětové produkce vína stojí pouhé tři země: Itálie, Francie a Španělsko. Pokud k nim připočítáme i zbylé země Evropské unie, včetně České republiky, podíl vzroste na 60 %. Je tedy pochopitelné, že tento region je citlivý na změny v chování trhů nebo zákazníků. Zejména ve chvíli, kdy trend poklesu konzumace vína je zřetelně pozorovatelný od příchodu nového milénia. Od roku 2000 klesla spotřeba vína o 25 %.
Také na mezinárodní scéně čelí evropská vína nepříznivým podmínkám. Za posledních deset let se celosvětový trh s vínem zmenšil o téměř 10 %. Dle očekávání analytiků celosvětová spotřeba vína v roce 2025 klesla na historické minimum v podobě 214 milionů hektolitrů. Například v Číně klesla jeho spotřeba od začátku pandemie o více než 60 %. Ve Spojených státech zase komplikují přístup na trh evropským vývozcům nové celní překážky. Potíže s exportem dále oslabují pozici evropských producentů, kteří jsou již tak pod tlakem.
Budoucnost vinařství spočívá v kvalitě a zážitku, česká vína bodují v zahraničí
Francouzský plán na podporu likvidace vinic by měl vést ke stažení 1,5 milionu hektolitrů nápoje z trhu. Vzhledem k tomu, že to představuje pouze 10 % odhadovaného přebytku nabídky v roce 2025, je těžké ho považovat za dostatečné řešení současné nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Klesající velikost trhu vyostřuje konkurenci ze strany neevropských zemí zejména v segmentu ekonomických vín.
Vinaři se musí soustředit na kvalitu produkce a hledání nových cest k přidané hodnotě. Cestou může být zážitková kultura i nalézání nových trhů v zahraničí. Čeští vinaři se až překvapivě umí prosazovat i na zahraničních trzích, ačkoliv pěstební podmínky nejsou optimální. Česká vína mohou zaujmout svou jedinečností i příběhem, dobře se prezentují i v rámci podpory turismu. I při klesajícím trhu jsou tak příležitosti k růstu.
„Přetrvávající nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, překážky v mezinárodním obchodě a nízkonákladová konkurence dostávají evropské vinaře pod bezprecedentní tlak. Zejména v segmentu levných vín nebude možné udržet ziskovost a pokles výměry vinic bude pokračovat. Vinaři volají po podpoře spotřeby a ochraně evropského trhu, ale nic z toho není myslitelné. Podpora spotřeby naráží na etické limity a ochranná opatření jdou proti zájmu širší liberalizace ochodu,“ uzavírá Martin Procházka. (28.1.2026)
