Je domácí ekonomika pod vlivem „oligopolů“?

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

V posledních týdnech se opět po delší době začíná diskutovat o tržní síle, moci antimonopolního úřadu nebo vlivu velkých společností na ceny. Bojuje tedy naše ekonomika s oligopoly? A jaké vlastně jsou průvodní znaky této tržní struktury, případně jak s nimi z pohledu hospodářské politiky můžeme „zatočit“?

Podstatou oligopolního trhu je, že na něm existuje pouze několik málo prodávajících. Díky tomu může mít každý čin prodávajícího dalekosáhlý dopad na zisky všech ostatních. Z toho vyplývá, že oligopoly jsou vzájemně závislejší než firmy v dokonalé konkurenci a je mnohdy velmi těžké tento stav narušit (významný vliv mají totiž vysoké náklady na vstup do daného odvětví). Oligopol vlastně charakterizuje malý počet firem, které mají významný vliv na ceny a nabídku na trhu. Průvodním jevem je pak nízká konkurence s dopadem na kvalitu služby, vysoké ceny pro spotřebitele či menší tlak na vznik inovací v ekonomice.

V domácí ekonomice se mnohokrát řešily ceny za volání a data od operátorů. Ty v mnoha případech jsou nepoměrně vyšší oproti zahraničí.  Analýza ČTÚ (Český telekomunikační úřad) v minulosti konstatovala společnou dominanci mobilních operátorů na trhu, který tak vykazuje charakter oligopolu. Tržní selhání se pak projevuje neúměrně vysokými cenami pro spotřebitele, bez aktivního jednání se nelze dostat na rozumnější náklady. ČTÚ je rovněž v tomto směru přesvědčen, že změna nemusí přijít ani za 5 let. U potravin je situace v zásadě obdobná. Podle antimonopolního úřadu ÚOHS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) se sice nejedná přímo o kartel, ale znaky oligopolu naplňuje trh s pěti základními potravinami, jako je např. máslo, mléko, vejce, kuřecí maso atd. To je vskutku velmi tristní stav.

Řešením současné situace je bohužel a pouze výrazná reforma zákona o významné tržní síle a posílení pravomoci regulatorních úřadů v čele s ÚOHS. Ten naplňuje znaky „ovládnutého strážce“, kdy není schopen na situaci adekvátně reagovat. Úřad se zatím zmohl jen na kontroly, zpomalování tendrů u veřejných zakázek a konstatování, že s věcmi vlastně nemůže nic dělat. Řádná reforma by měla mít jednoznačně za cíl: umožnit snadnější rozdělení firem, zabránění nežádoucích fúzí a akvizic nebo zvýšení pokut za netržní chování. Pouze tak se může ekonomika dostat na trvalo z této tržní pasti. (19.12.2023)