Je správné být připraven. Zásah do cen ale musí mít zajištěné financování, říká Jiří Matoušek z Centropolu

Vláda včera schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Nejde zatím o automatické zavedení regulace. Novela, kterou nyní dostane Sněmovna, má podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.

„Připravujeme se včas, abychom při dalším prudkém zdražování energií mohli rychle jednat," vysvětlil důvod novely energetického zákona Havlíček. Schválený návrh podle něj vychází z krizového plánu, který vláda už na jaře projednala se zástupci tuzemského hospodářského sektoru.

Schválený návrh má vládě umožnit v mimořádné situaci na trhu přispět ze státního rozpočtu na část nákladů energetických sítí. Tím podle Havlíčka vznikne prostor pro snížení regulované složky ceny, kterou domácnosti a podnikatelé platí ve svých účtech za energie. Tento krok přitom bude možné propojit s odvodem části nadměrných příjmů výrobců elektřiny. Výnosy z odvodu by následně stát mohl podle ministra použít pro pokrytí nákladů na snížení regulovaných cen.

Jak hodnotí možnost snížení regulovaných cen energií pro domácnosti a živnostníky a zastropování cen u výrobců Jiří Matoušek, člen správní rady CENTROPOL ENERGY

Za předpokladu, že velkoobchodní ceny energií budou dál růst a propisovat se do úprav ceníků pro koncové spotřebitele a firmy, je to naprosto legitimní krok. V situaci, kdy rostou ceny energií, které jsou klíčovým determinantem konkurenceschopnosti průmyslu a inflace, je správným krokem vlády mít k dispozici nástroj pro jejich případné ovlivňování, pokud to bude nutné. Připravenost je v podstatě povinností vlády, a její přístup je tedy naprosto v pořádku.

Podle nám dostupných informací se současná vláda vydá jinou cestou než kabinet Petra Fialy. Ten svým nařízením od 1. října 2022 do 31. prosince 2023 odpustil domácnostem a firmám platby za podporované zdroje energie (POZE), což u domácností tehdy představovalo úsporu přibližně 599 Kč
s DPH za každou MWh elektřiny a od 1. ledna do 31. prosince 2023 zastropoval ceny energií na 5 000 Kč/MWh elektřiny bez DPH a 2 500 Kč/MWh zemního plynu bez DPH. Regulovaná část tehdy zůstala nedotčena.

Stávající vláda se rozhodla koncovou cenu elektřiny a zemního plynu ovlivňovat právě prostřednictvím souboru regulovaných složek ceny. Měly by pokračovat kompletní platby státu za POZE a případně další opatření. V návrhu regulovaných cen pro 2027 jsou například platby za systémové služby na úrovni 121 Kč/MWh, tedy 146 Kč na MWh vč. DPH. Další část regulovaných plateb tvoří ceny za distribuci – na distribučním území ČEZ Distribuce pro nejběžnější distribuční sazbu D02d je navrhovaná cena 2 179,47 Kč/MWh, tedy 2637 Kč/MWh s DPH, pro topenářskou distribuční sazbu D57 je to 881 Kč ve vysokém tarifu za MWh, s DPH tedy 1 066 Kč/MWh. To představuje v regulované části prostor pro snížení ceny elektřiny v řádu 500–700 Kč za MWh. Tento nástroj podle našich informací podporuje i EU. V tuto chvíli a za současných cen energií ale není potřeba, a my jej proto vnímáme jako přípravu, pokud by se situace s velkoobchodními cenami energií zhoršila.

Vyšší ceny energií, jak elektřiny, tak zemního plynu, začaly ovlivňovat inflaci v celé Evropě, zvláště ve spojení s vysokými cenami pohonných hmot. Zatím ale energie nejsou na vyšších cenových hladinách tak dlouhou dobu, aby způsobily dramatický růst cen. Jsme velmi vzdáleni situaci, kterou si pamatujeme z roku 2022, a není tedy důvod k aktivaci tohoto správně připraveného opatření.

Pokud vláda zasáhne do koncových cen, logicky musí pro takový zásah získat zdroj financování. Při ovlivnění ceny elektřiny je zajištění financí snadnější, protože výrobcům elektřiny z uhlí a jádra se náklady skokově nezvýšily, výjimkou je výroba elektřiny z plynu. To znamená, že daň či jiná forma zdrojování opřená o mimořádné zisky výrobců dává smysl. U plynu ale takový zdroj neexistuje a úprava cen zemního plynu tak buď bude kompenzovaná ze státního rozpočtu anebo nadproporcionálním růstem zdanění výrobců elektřiny a následným transferem z výroby elektřiny. (10.11.2026)