Karel Havlíček: Sázím na kupecký pohled podnikatelů

 „Chci, aby firmy využily toho, že na ministerstvu mají člověka z byznysu,“ říká Havlíček, jenž byl do nástupu do funkce šéfem Asociace malých a středních podniků, která je členem Svazu průmyslu.
 
Jaké jsou vaše priority pro to, aby se ČR posunula v konkurenceschopnosti do světové Top 20?
Pokud pomýšlíme na nejvyšší mety a já jsem přesvědčen, že na to máme, musíme začít hospodářskou politiku fakticky řídit. Přeloženo do češtiny, méně politických frází a více hry a výsledků. A taky trochu více sebevědomí. Pokud si někdo nevěří nebo má sklon k trvalému sebemrskačství, nikdy nemůže myslet na příčky nejvyšší. Tady hrozně sázím na kupecký pohled podnikatelů a manažerů, kteří si nesmí nechat lajnovat hřiště od politiků.
Jak bude MPO pomáhat firmám ve zvyšování jejich konkurenceschopnosti a inovačního potenciálu?
Tím, že budeme žít jejich problémy a budeme je řešit. Od rána do pozdních hodin jednám s oceláři, uhlaři, řemeslníky, energetiky, stavaři, strojaři a živnostníky. Vím, že mé působení na ministerstvu je časově omezené. Proto chci, aby firmy využily toho, že zde mají člověka z byznysu.
V dotačním programu OP PIK ubývají volné finanční prostředky. Jaké má MPO plány na využití zbylých financí do konce programového období?
To, že ubývají prostředky, je spíše dobrá zpráva, průšvih by byl, kdybychom nezvládali čerpat, což se taky stávalo. Hodně se nyní soustředíme na programy v energiích a internetu a zdá se, že navzdory černým scénářům vše zvládneme. Potřebujeme ale zkrátit časové prodlevy mezi žádostí, jejím vyhodnocením a mezi proplacením dotace. Pravidla si hrozně komplikujeme na domácí půdě, ne všechen úřední šiml přichází z Bruselu. Zjednodušovat je musíme především doma, na to se teď soustřeďujeme.
Budete na evropské úrovni prosazovat pro příští rozpočtové období změnu definice malých a středních podniků či zavedení tzv. small mid-caps kategorie?
Nedoporučuji změny tohoto charakteru. Největší problém institucionálního prostředí je v tom, že neuvažuje klientsky. Kdo je tím zákazníkem? Malá a střední firma. Ta už dnes má docela zmatek, jak má vlastně statut MSP prokázat. Pokud to budeme opět vylepšovat, uděláme jim v tom totální zmatek. Raději vymysleme jednoduchý ověřovací mechanismus, kde si každý vypočítá skóre, do jaké kategorie patří. Kategorie Small Mid Caps je dobrá, ale týká se naprosté menšiny českých firem.
Jak by se vláda měla připravit na období elektromobility?
Pečlivě, ale ne hujersky. Začínáme připravovat hospodářskou strategii, a jestliže chceme nastavit parametry naší ekonomiky v roce 2030, pak nás mimořádně musí zajímat trendy v automobilovém průmyslu a to, jak vidí budoucí stav třeba ve Škodě Auto. Rozumím jim i v tom, že žádají podporu, chtějí udržet svojí pozici, a jestliže jsou klíčovým hráčem našeho průmyslu, vyžadují spolupráci.
Uvažujete třeba o dotacích na pořízení elektromobilů?
Bráníme se tomu, že budeme jejich nákup bezhlavě dotovat. Úloha státu je v budování infastruktury, ne v dotacích. Jiná věc je podpořit, aby si tato vozidla kupovala státní sféra, příp. motivovat podnikatele nepřímými pobídkami. Hlavně ale musíme jako stát domýšlet všechny důsledky e-mobility ve smyslu dopadu na náš průmysl. Role státu musí spočívat v tom, aby zachoval stabilitu hospodářství. Ta je dána mírou nezávislosti, finální produkcí a ponecháním přidané hodnoty u nás. Nejsem si jist, jestli nás nadšení pro e-mobilitu nepožene jiným směrem.
Českým zkušebnám hrozí, že jim skončí stávající oprávnění certifikovat zdravotnické prostředky, ale ještě nebudou mít nové oprávnění podle schválených nařízení o zdravotnických prostředcích. Jaký máte plán, aby ČR o tyto zkušebny nepřišla?
Tady jsme se dostali do svízelné situace, popravdě nechápu, proč se to nechalo zajít až tak daleko. Elektrotechnický zkušební ústav (EZÚ) má co dohánět a jasně jsem řekl, že management tam přežije pouze tehdy, pokud zajistí prodloužení certifikace zkušebny podle původní směrnice o zdravotnických prostředcích. V dalším kroku musíme pokračovat v žádosti o certifikaci podle nového nařízení o zdravotnických prostředcích. EZÚ má od MPO absolutní podporu ve smyslu financí, personálu i podpory v EU a myslím, že šance na udržení zkušebny zde stále je.
Budete chtít měnit státní energetickou koncepci v návaznosti na evropské klimatické a energetické cíle?
První krok je shodnout se na tom, jaký podíl budou mít jednotlivé zdroje energie, druhý je připravit jízdní řád, jak toho dosáhneme. Energetická koncepce z roku 2015 není vůbec špatná, budoucí mix ale musíme stále upřesňovat ve vazbě na skutečnosti na trzích. Je jasné, že jádro bude dominovat. Stále upřesňujeme finální technologický, časový i investiční scénář. Pokud se bavíme o pětinovém podílu obnovitelných zdrojů, musíme vědět, jak toho docílíme, budu chtít vidět přesný jízdní řad, včetně souvisejících nákladů a rizik. Další tým tvoříme na uhlí, jednáme se všemi zástupci a připravujeme uhelnou komisi. Podobně postupujeme v plánování podílu plynu.
Podnikatelské mise, které doprovázejí nejvyšší ústavní činitele na jejich zahraničních cestách, patří mezi nejefektivnější nástroje podpory českého exportu. Jaké destinace hodláte s českými exportéry navštívit?
Určitě budu s podnikateli do zahraničí jezdit, ale musím řešit velkou agendu doma a na úrovni EU, a to jak na úrovní ministerské, tak vicepremiérské. Nemluvě o tom, že mám zodpovědnost ještě za vědu a výzkum. Nemůžu si dovolit trávit týden v měsíci na cestách. Přesto na druhé pololetí už mám v plánu jet do USA, Jižní Koreje nebo Srbska.
Jak bude pod vaším vedením pokračovat reforma institucí na podporu exportu ČEB, EGAP, CzechTrade a CzechInvest?
Nejde o reformu, ale o to, aby tyto instituce plnily svojí roli. My se příliš zaměřujeme na to, kdo je bude spravovat, pod jakým resortem budou, a méně se díváme, jak fungují z pohledu zákazníka. Zákazník chce profesionální servis, přehlednost a dostupnost. Osobně bych se nebál dát všechny finanční instituce, včetně ČMZRB pod resort financí a agentury zase pod MPO, včetně CzechTourism. Zahraniční expozitury musí jít pod jednu střechu s využitím zázemí na ambasádách, v Česku se sjednotí back office a prováže se nabídka investiční, exportní, vzdělávací s turistickou a klidně i kulturní. Ušetříme náklady a klientsky to bude komfortnější.
Rozhovor vyšel v časopise Svazu průmyslu Spektrum. (1.8.2019)