Když energii řídí algoritmus

Umělá inteligence (AI) pomalu ale jistě přebírá žezlo ve správě energie. Ještě před pár lety se využívala hlavně v oblastech jako analýza dat, predikce chování uživatelů nebo automatizace v online službách. Dnes se ale posouvá do daleko hmotnější sféry: do energetiky, kde rozhoduje o tom, kolik energie se spotřebuje, uloží a jak se znovu využije. Od velkých podniků a průmyslových provozů až po běžné domácnosti se tak energetické systémy proměňují v chytré organismy, které se dokážou samy učit a optimalizovat svůj chod.
Jedním z nejviditelnějších příkladů, kde se AI ve správě energie prosazuje, jsou datová centra, neboli obří haly plné serverů, které zajišťují provoz internetu, cloudových služeb či mobilních aplikací. Právě zde se ukládají naše fotografie, běží videohovory, streamují filmy nebo zpracovávají firemní data. Datová centra produkují obrovské množství tepla a udržet servery v bezpečných teplotách bývá extrémně náročné. Tradiční klimatizace, které se k chlazení hojně využívají, jedou neustále na plný výkon a spotřebovávají až třetinu celkové energie. Umělá inteligence dokáže tento proces zcela předefinovat – sleduje venkovní teplotu, vlhkost, aktuální výkon serverů a stovky dalších parametrů, podle nichž řídí chod ventilátorů a chladicích jednotek. Díky tomu se snižuje spotřeba bez ohrožení provozu.
AI navíc otevírá dveře i k novým technologiím, například k vodnímu chlazení, které umožňuje dramaticky snížit energetické ztráty. Příkladem je řešení Huawei FusionCol8000-C, které využívá takzvaný „fan wall“ design, tedy celou stěnu ventilátorů, jež rovnoměrně rozvádějí vzduch po celém sále. Díky této koncepci může systém pracovat s vyšší teplotou chladicí vody, než bylo dosud běžné, a tím odlehčit samotným chladícím jednotkám, jejichž spotřeba klesá až o 15 %. O to chytřejší pak celé řešení je, když se zapojí algoritmy iCooling@AI, které průběžně vyhodnocují tisíce dat a v reálném čase nastavují optimální režim provozu.
Dalším klíčovým tématem je napájení a ukládání energie. Ať už jde o datová centra, továrny nebo běžné domácnosti, všude je cílem mít k dispozici elektřinu ve chvíli, kdy je potřeba, a neplýtvat jí, když není. Proto se prosazují předem připravené bloky napájecích systémů, které se otestují už ve výrobě a na místě se jen zapojí jako stavebnice. To šetří čas, zjednodušuje provoz a hlavně otevírá prostor pro přidání umělé inteligence. Ta dokáže sledovat veškerý tok elektřiny i rozhodovat, kdy je potřeba jet naplno a kdy naopak energii ubrat. Takto koncipovaná řešení nabízí například Huawei ve své řadě FusionPower6000, která dosahuje účinnosti až 98,4 % v režimu S-ECO a kromě chytrého řízení podporuje i prediktivní údržbu, jež dokáže včas upozornit na možné poruchy. Vedle toho se stále více uplatňují technologie chytrých baterií. Huawei SmartLi je lithium-iontový bateriový systém, který zajišťuje spolehlivé záložní napájení při výpadku sítě a přináší vyšší bezpečnost i delší životnost oproti klasickým řešením. Díky těmto nástrojům je spotřeba elektřiny nižší, provoz stabilnější a celé systémy spolehlivější.
Do budoucna nebude stačit jen pečlivě řídit, kolik energie spotřebujeme, bude nutné ji umět také chytře doplňovat. A právě v tom se čím dál víc propojuje umělá inteligence s obnovitelnými zdroji. Fotovoltaické panely na střechách domů, firem nebo celých průmyslových areálů už dávno nejsou raritou. Otázkou ovšem zůstává, jak sladit jejich výrobu se spotřebou: když svítí slunce, je třeba přebytky ukládat, a když je zataženo, zase ze zásob čerpat. Umělá inteligence se v takových scénářích stává dirigentem celé energetické souhry – dokáže předvídat výrobu, optimalizovat ukládání a rozhodovat o tom, kdy je nejvýhodnější energii využít. Stejný princip využívají i moderní systémy, jako je Huawei FusionSolar, které propojují panely, baterie a spotřebiče do jednoho celku a jsou navržené na dlouholetý bezproblémový provoz.
Celý trend směřuje k tomu, že efektivita se nebere jako jednorázová hodnota, ale jako dynamický proces. AI se učí ze zkušeností, reaguje na počasí, na změny zátěže i na vývoj cen elektřiny. Datové centrum nebo chytrá budova se tak den po dni stává úspornější a zároveň stabilnější. Když se podíváme blíže, umělá inteligence proměňuje elektrickou energii z něčeho těžkopádného v něco tekutého a přizpůsobivého. Nejenže dokáže uspořit miliony kilowatthodin, ale zároveň vytváří prostor, kde se technologie potkává s přírodou. V létě datové centrum dýchá se sluncem, v zimě si bere jen tolik, kolik opravdu potřebuje. A to je obraz budoucnosti, ve které AI není jen abstraktní pojem, ale skutečný správce našeho energetického světa. (20.9.2025)