Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) bylo jednou z kontrolovaných osob při kontrole Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) „Peněžní prostředky určené na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče“, a to zejména jako poskytovatel dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Ve vztahu k MMR kontrola neshledala žádné závažné nedostatky a stanovila pouze doporučení.
Tisková zpráva NKÚ obsahuje informaci, že se MMR a Ministerstvo zdravotnictví (dále MZd) rozhodly prostřednictvím dotací z REACT-EU podpořit nemocniční pracoviště navázaná na tzv. urgentní příjmy. Tato informace není úplná, jelikož podporu poskytovatelů lůžkové péče, zapojených ve standardizované síti urgentních příjmů 1. a 2. typu, schválila rovněž např. Asociace krajů ČR, Svaz měst a obcí ale zejména Vláda ČR, která také schválila dodatečně finanční prostředky, díky kterým mohly být podpořeny všechny nemocnice v uváděné síti. Tento aspekt je zcela klíčový, jelikož účelem podpory nemocnic bylo jednak aktivně reagovat na pandemii COVID-19, ale rovněž zajistit flexibilní a dostatečné vybavení, které umožní rychle reagovat na budoucí pandemie a zejména další případné krize či nečekané události. Díky podpoře všech nemocnic v síti urgentního příjmu 1. a 2. typu se tento cíl v ČR podařilo naplnit.
Kontrola NKÚ poukazuje na skutečnost, že nemocnice z podpory pořizovaly i přístroje, které nepotřebovaly nebo je téměř nevyužívaly. Dále, že namísto důsledného ověření potřebnosti pořizování přístrojů a vybavení vycházelo MMR a MZd při stanovení rozsahu podpory pouze ze seznamu požadavků, které jim jednotlivé nemocnice předložily.
MMR jakožto Řídicí orgán IROP (ŘO IROP) se s tímto zjištěním neztotožňuje právě z již popisovaných důvodů potřeby pružné reakce na vývoj pandemie a zajištění přístrojové vybavenosti všech nemocnic v síti pro další nečekané a krizové události. Zároveň je třeba uvést, že v době pandemické krize nelze předem předvídat typy jednotlivých diagnóz a s nimi souvisejícího přístrojového vybavení k jejich diagnostice či léčbě. Z těchto důvodů byl MZd sestaven položkový seznam přístrojů, které si pracoviště 1. typu urgentního a pracoviště 2. typu mohly z dotace pořídit. Pro pracoviště 1. typu seznam obsahoval 225 položek a pro pracoviště 2. typu 175 položek vhodných k pořízení či obnově za účelem ideálního zvládnutí pandemie či připravenosti na následující krizové situace. U všech pořizovaných přístrojů s pořizovací cenou vyšší než 5 mil. Kč bez DPH musely nemocnice k žádosti o dotaci doložit souhlasné stanovisko Přístrojové komise MZd, která mj. posuzuje kritéria jejich potřebnosti. Z prostředků z evropského investičního nástroje REACT-EU bylo podpořeno tisíce kusů přístrojů, u kterých ŘO IROP provedl kontrolu jejich potřebnosti. Pokud NKÚ identifikovalo nízkou míru využitelnosti v praxi, jednalo se o ojedinělé situace. Potřebnost zdravotnického vybavení navíc nelze jednoznačně kvantifikovat jednotnými ukazateli, a proto nelze tvrdit, že by podpořené nemocnice pořizovaly nadbytečné či neodůvodněné přístroje.
MMR má podrobný přehled o využívání pořízeného přístrojového vybavení podpořeného z IROP, a to prostřednictvím zpráv o udržitelnosti, které příjemci každoročně předkládají ke kontrole.
MMR vzalo na vědomí zprávu NKÚ k projektům podpořeným z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), které jsou zaměřené na posílení odolnosti páteřní sítě poskytovatelů zdravotní péče. V oblasti doporučení od NKÚ, které se týká stanovení povinné spoluúčasti příjemců na financování projektů uvádíme, že principy kofinancování MMR uplatňuje vždy v souladu s českou i evropskou legislativou. U nástroje React-EU bylo od Evropské komise umožněno 100% financování projektů z EU, čehož ČR využila, protože se jednalo o mimořádné opatření na mimořádné situace. V standardních oblastech podpory je míra dotace ve výši 70–85 %. (25.5.2026)
