Napětí kolem Íránu vrací geopolitickou prémii do cen plynu v Evropě
Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Spojené státy spolu s Izraelem podnikly v posledních týdnech vojenské útoky na Írán. Konflikt následně rychle eskaloval a Írán reagoval odvetnými kroky, mimo jiné faktickým zablokováním strategického průlivu Hormuz, kudy prochází zhruba pětina světového obchodu s ropou. Nicméně pro Evropu a tím i pro domácí ekonomiku došlo i k ochromení toku plynu LNG z Kataru. Co to znamená pro cenu plynu? Jaký by mohl být odpad na domácnosti v ČR?
Zdá se, že se trochu opakuje temné období po útoku Ruské federace na Ukrajinu. Cena plynu po začátku konfliktu na Blízkém východě zdražila na evropských trzích o 50 %. V klíčovém uzlu se tak cena dostala až k 50 EUR za MWh, což je nevyšší cena od února 2025. Na vině je ochromení exportu LNG plynu z Kataru. Tamní energetická jednička společnost QatarEnergy pozastavila kvůli konfliktu s Íránem výrobu a export zkapalněného zemního plynu. Výpadek bude mít trvání minimálně jeden měsíc. Firma dlouhodobě do EU dováží ročně přes 15 milionů tun LNG.
Otázkou pak je, na jak dlouho. Krátký lokální konflikt by přidal do cen ropy a plynu geopolitickou rizikovou prémii. Prodloužené narušení – například na několik týdnů – by začalo snižovat zásoby, komplikovat logistiku a napínat globální rovnováhu nabídky a poptávky po ropě a plynu, což by mělo mnohem výraznější dopad na ceny. Evropa je na ropě a LNG z Perského zálivu mnohem méně závislá než Čína, Indie, Japonsko nebo Jižní Korea, ale není vůči tomuto vývoji imunní.
V případě, že by výpadek měl delšího trvání, Evropa by byla nucena soutěžit s asijskými kupci o flexibilní dodávky LNG na spotovém trhu, podobně jako během energetické krize v letech 2021–2023. To si určitě nechceme v EU zopakovat. Přece jen víme, že by mohly následovat neblahé důsledky v podobě vyšších cen pro domácnosti, podniky. V případě, že by současné ceny plynu v EU zůstaly trvale na aktuálních úrovních, mohla by domácnost v rodinném domě bez fixace (s odhadovanou spotřebou cca 20–25 MWh ročně) mít účet za plyn například o zhruba 11 tisíc Kč vyšší. (10.3.2026)