.png?s3=1)
Od ledna vstoupí v platnost nová vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která každoročně stanovuje výši stravného na pracovních cestách, a tím i daňově nejvýhodnější hodnoty stravenky. Ta se nově zvýší na 235 korun, řada firem však tento limit nevyužívá naplno.
Ještě před několika lety se optimální hodnota stravenky zvyšovala pouze pozvolna, vždy o několik korun ročně. Výrazný zlom přišel v roce 2022, kdy kvůli vysoké inflaci došlo ke zvýšení hned dvakrát během jednoho roku. Oproti roku 2021 tak stravné skokově vzrostlo o 45 korun.
Od roku 2023 se tempo růstu opět stabilizovalo, nicméně na podstatně vyšší úrovni než dříve. A tento trend bude pokračovat i v roce 2026. „Daňově optimální hodnota stravenky vychází na 235 korun na den, tedy o 11 korun více než v roce 2025,“ říká Jan Michelfeit ze společnosti Pluxee, největšího poskytovatele zaměstnaneckých benefitů v Česku.
Příspěvky firem na oběd často nestačí
Data Pluxee ukazují, že průměrná cena obědových menu se dostala nad hranici 200 korun už v roce 2022. Od té doby se drží zhruba kolem této úrovně, přičemž v nejdražších regionech se pohybuje dokonce mezi 212 až 215 korunami. Z pohledu těchto cen by tak částka 235 korun měla v současnosti bez problémů pokrýt běžný oběd v restauraci. Realita je ale trochu jiná – zatímco stát zdražování reflektuje postupným zvyšováním stravného, zaměstnavatelé zůstávají výrazně konzervativnější. „Firmy potenciál stravenek dlouhodobě nevyužívají. Nejčastější hodnota příspěvku na stravování se u našich klientů pohybuje mezi 120 až 130 korunami na den,“ přibližuje realitu Jan Michelfeit.
.jpg)
Pozitivní zprávou ale je, že příspěvek na stravování je dnes standardním a plošně rozšířeným benefitem. Podle průzkumů společnosti Pluxee jej dostává přes 80 % zaměstnanců. Více než 23 % zaměstnanců pak dostává příspěvek formou stravenek nebo digitální stravenkové karty.
Jak se počítá daňově optimální hodnota
Optimální výše stravenky vychází z vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí, která stanovuje sazby stravného na pracovních cestách. Pro rok 2026 je rozpětí stravného při cestě v délce 5 až 12 hodin stanoveno na 155 až 185 korun. Pro daňovou optimalizaci je rozhodující právě horní hranice. „Z pohledu zaměstnavatele je celá hodnota stravování vždy daňovým nákladem. Firma si tak může do nákladů uplatnit i 300 korun na den, pokud je to cena obvyklá za oběd v dané lokalitě – ať už formou stravenek, stravovacího paušálu nebo v podobě závodního stravování,“ vysvětluje Jan Michelfeit.
Limitem je ale zdanění na straně zaměstnance. „Od roku 2024 už není od daní a odvodů osvobozena jakákoli částka. Daňově zvýhodněno je maximálně 70 % hodnoty stravného na pracovní cestě. Vše nad tento limit už podléhá dani z příjmu i odvodům na sociální, zdravotní a nově také nemocenské pojištění,“ dodává dále Michelfeit.
