Nelegálním importům elektrospotřebičů se lze účinně bránit přenesením odpovědnosti na e-shopy a logistické firmy

Evropské odpadové hospodářství dlouhodobě trápí černí pasažéři, takzvaní free-riders. Jsou to firmy nemající sídlo v EU, které přes evropské e-shopy prodávají výrobky, aniž by přispívaly do systémů recyklace. Vyhýbají se i plnění řady dalších povinností, čímž získávají nekalou konkurenční výhodu. Průkopníky v prosazování legislativy, která má nezákonnému jednání zabránit, jsou zejména Francie a Německo. Snaží se převést odpovědnost výrobců elektrozařízení bez sídla v EU za sběr a recyklaci jejich použitých výrobků na provozovatele e-shopů a logistické společnosti, jejichž prostřednictvím se zboží na trh EU dostává. Jejich snažení přináší první pozitivní výsledky.
Snaha vyřešit problém v rámci EU pomocí unijní legislativy se zatím ukázala jako běh na dlouhou trať. Proto řada zemí začala problém řešit pomocí lokálních legislativních opatření. Praxe ukázala, že opatření pro zamezení free-ridingu jsou funkční, ale nejsou schopna vyřešit problém úplně. Shodli se na tom účastníci semináře, který v březnu zorganizovala evropská asociace EucoLight.
Principem dosavadních legislativních řešení je přenesení odpovědnosti za recyklaci dovážených elektrozařízení na provozovatele e-shopů a distribuční firmy. „Provozovatel on-line tržiště a logistické společnosti musí zabránit prodeji zboží, které nesplňuje zákonné povinnosti. Zahraniční výrobce elektrozařízení, pocházející ze zemí mimo EU, totiž často ani nemusí vědět, že se jeho výrobek v Evropě prodává. Zodpovědný by měl být ten, kdo zboží na evropský trh uvádí,“ vysvětluje Zuzana Adamcová ze společnosti Ekolamp, která je členem asociace EucoLight.
Bez registrace v „recyklačních systémech“ nelze prodávat
Účinnou metodou je vyloučení free-riderů z distribučního řetězce hned na samém začátku. Touto cestou se vydalo například Německo, Rakousko a Francie. Provozovatelé elektronických tržišť – e-shopů – musí u zahraničních distributorů zkontrolovat, že splňují zákonné povinnosti. „Například že jsou členy kolektivního systému, který zajistí zpětný odběr výrobku v okamžiku, kdy doslouží,“ vysvětluje Zuzana Adamcová.
Stejnou povinnost mají nejen e-shopy, ale i všechny články logistického řetězce, které se podílejí na uvedení výrobků na trh, tedy na vyřízení objednávek a realizaci dopravy zboží od výrobce k zákazníkovi (tzv. fulfillment house). Mezi jejich služby patří například doprava zboží, jeho skladování, balení a následná distribuce. „Ve Francii šli ještě dále a uzákonili, že e-shopy musí převzít odpovědnost za prodejce, pokud nemohou prokázat, že prodejce své povinnosti plní,“ dodává Zuzana Adamcová.
Už jen samotná příprava takové legislativy pomáhá trh kultivovat. V Německu například došlo k prudkému nárůstu registrací prodejců v recyklačním registru určeném pro firmy prodávající elektrospotřebiče. Povinnost být registrován přitom bude platit až od ledna 2023. V důsledku do systému recyklace v Německu již nyní teče podstatně více peněz.
Pozadu nezůstává ani Česká republika. Od loňského roku musí prodejci při prodeji nových elektrozařízení uvádět výši recyklačního příspěvku, který se za tato elektrozařízení povinně odvádí. „Díky tomu je vidět, kteří výrobci recyklační příspěvky hradí a kteří se jejich placení vyhýbají. Zároveň si spotřebitel uvědomí, kolik za službu budoucí ekologické likvidace elektroodpadu zaplatil,“ říká Zuzana Adamcová.
Celoevropská legislativa je zatím v nedohlednu
Byť by se mohlo zdát, že legislativní biče na úrovni členských států jsou dostatečné k zajištění férové hospodářské soutěže, není to pravda. Zamezí sice parazitování na evropských systémech recyklace, ale nezavazují prodejce k plné odpovědnosti vůči spotřebitelům, například z hlediska bezpečnosti a ekologie. „Nejsou také řešeny budoucí povinnosti výrobců a distributorů týkající se ekodesignu, práva na opravu, likvidaci vráceného zboží, používání ekologicky nezávadných chemických látek a podobně,“ dodává Zuzana Adamcová.
Evropské kolektivní systémy se proto shodují, že je třeba mít harmonizovaný evropský přístup. Podle účastníků semináře však zavedení potřebné celoevropské legislativy potrvá ještě řadu let. „Do té doby proto vyzýváme členské státy, které dosud nepřijaly žádná opatření, aby tak učinily co nejdříve. Dokud se tak nestane, budou evropští výrobci, kteří dodržují předpisy, i nadále ve značné konkurenční nevýhodě, což ohrožuje podniky a pracovní místa,“ shrnul situaci Marc Guiraud, generální tajemník organizace EucoLight. Záznam průběhu semináře naleznete zde: https://www.eucolight.org/epr-webinar-2022 (21.3.2022)