Nový typ koronaviru – zájem, zkušenosti a obavy české veřejnosti

Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém výzkumu realizovaném v druhé polovině července 2020 zaměřilo na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. V tiskové zprávě se mj. uvádí: Všech respondentů jsme se v něm zeptali, zda se zajímají, nebo nezajímají o vývoj situace okolo šíření koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.1 Graf 1 zachycuje výsledky aktuálního výzkumu, srovnání s předchozím výzkumem CVVM a se dvěma speciálními výzkumy, v nichž za znění otázek a design výzkumu zodpovídalo CVVM a data sbírala společnost Median prostřednictvím online panelu (CAWI) a telefonického dotazování (CATI).

V druhé polovině července 2020 se o vývoj situace v souvislosti s šířením koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19, více než čtvrtina (26 %) českých občanů starších 15 let zajímala velmi a další více než polovina (51 %) spíše. Téměř pětina (18 %) dotázaných občanů se pak podle svých slov o vývoj této situace spíše nezajímala a pouze dvacetina (5 %) dotázaných se o vývoj situace vůbec nezajímala.

V našem speciálním výzkumu realizovaném v květnu a v první polovině června jsme respondentům položili stejnou otázku, pouze s mírně odlišnými možnostmi odpovědí, v pravidelném výzkumu realizovaném v druhé polovině července pak byla otázka položena ve stejném znění. Situace v první a druhé polovině června se významně nelišila, oproti květnu, ale došlo k určitému poklesu zájmu české veřejnosti o toto téma, jež se promítlo především do poklesu podílu těch, kteří se rozhodně/velmi zajímají. V aktuálním výzkum se pak podíl občanů, kteří se o situaci zajímají, nijak významně nezměnil, ovšem došlo k dalšímu poklesu těch, kteří se „velmi zajímají“ (oproti květnu o 12 procentních bodů, oproti poslednímu výzkumu o 4 procentní body) a naopak k nárůstu podílu respondentů, které situace „spíše zajímá“ (oproti květnu o 4 procentní body, oproti poslednímu výzkumu o 5 procentních bodů).

Zájem o situaci okolo šíření koronaviru je vyšší mezi ženami (zajímá se 82 % žen a 72 % mužů). Rozhodný zájem rostl úměrně s věkem (nejčastěji tuto odpověď volili lidé starší 60 let, 34 % oproti 26 % u průměru populace). Z hlediska vzdělání se pak nejvíce respondentů, kteří se velmi zajímají, vyskytuje mezi lidmi se středním vzděláním s maturitou, lidé se základním vzděláním pak významně častěji uváděli, že je situace vůbec nezajímá.

Všech respondentů jsme se dále zeptali, zda oni sami měli na základě příznaků podezření, že mají onemocnění COVID-19.

Necelá desetina (8 %) respondentů červencového výzkumu uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19, přibližně devět desetin (91 %) pak takové podezření nemělo a zbývající 1 % se nedokázalo k dané otázce vyjádřit. Také v předchozích výzkumech se podíl respondentů, kteří na základě příznaků měli podezření, že mají onemocnění COVID-19, pohyboval kolem úrovně jedné desetiny populace.

V míře podezření byly významné regionální rozdíly. Nejvíce těch, kteří toto podezření měli, se objevilo mezi obyvateli Středočeského a Plzeňského kraje. Nižší podíl těch, kteří měli podezření, že mají onemocnění COVID – 19, se objevil mezi mladými lidmi ve věku do 30 let. Naopak nebyly zjištěny žádné významné rozdíly mezi muži a ženami a lidmi různého vzdělání.

Na další otázku, která zjišťovala, zda respondent sám má nebo měl testem potvrzené onemocnění COVID-193, kladně odpovědělo jen necelé 1 % dotázaných.

V rámci červencového šetření byla respondentům znovu položena otázka, v jaké míře se obávají o vlastní zdraví a o zdraví svých blízkých. V našem výzkumu z druhé poloviny června i ve speciálních výzkumech realizovaných v květnu a v první polovině června, byla respondentům položena stejná otázka, aktuální výsledky i časové srovnání nabízí tabulka 1.

O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávala v červenci více než polovina (54 %) českých občanů, což je nejvíce za celé sledované období, tj. od května letošního roku a nejvyšší je rovněž podíl těch, kteří se o své zdraví „rozhodně obávají“ (20 %). V porovnání s druhou polovinou června se tak o vlastní zdraví obává o 5 procentních bodů více lidí, v porovnání s první polovinou června pak dokonce o 15 procentních bodů více a v porovnání s květnem o 7 procentních bodů více.

Veřejnost se stále hodně obává i o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťuje sedm desetin české populace (70 %, v tom 29 % rozhodně). V květnu byly obavy o zdraví blízkých v porovnání se současnou situací ještě o něco vyšší (o 6 procentních bodů), na začátku června srovnatelné a v druhé polovině června naopak o něco nižší než v současnosti (o 6 procentních bodů).

Podmíněnost obav o zdraví základními sociodemografickými charakteristikami není až tak významná, jak by se mohlo očekávat na základě veřejného diskurzu o koronavirové epidemii. Analýza potvrdila, že se u obav o vlastní zdraví v určité míře projevuje věk (ohrožená skupina seniorů versus neohrožená mladá generace), když s jeho růstem rostou i obavy o vlastní zdraví (viz graf 3).

Rozdíly v obavách o vlastní zdraví v souvislosti s šířením nového typu koronaviru panovaly také mezi muži a ženami, když ženy se k těmto obavám přiznávaly výrazně častěji (64 % žen, 44 % mužů). Ženy rovněž častěji uváděly, že se obávají o zdraví svých blízkých (75 % žen, 64 % mužů). Rozhodně se o své zdraví častěji obávají lidé žijící v kraji Pardubickém, Zlínském a Ústeckém. Menší míra obav o vlastní zdraví se naopak objevila mezi respondenty s vysokoškolským vzděláním a obyvateli největších měst (nad 80 tisíc obyvatel).

Všech respondentů jsme se ve výzkumu dále zeptali, jak se situace v souvislosti s šířením nového typu koronaviru bude podle jejich názoru vyvíjet v dalších měsících, a to na úrovni České republiky, Evropy a celosvětově.  Výsledky zachycuje graf 4.

Co se týče vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, v Evropě i ve světě, byla v červenci česká veřejnost poměrně pesimistická. Největší skepse panovala ohledně dalšího vývoje situace kolem koronaviru ve světě, když její zlepšení očekávala jen asi sedmina (14 %) českých občanů (v tom 2 % se domnívala, že se situace „rozhodně zlepší“ a 12 %, že se „spíše zlepší“), necelá pětina (16 %) si myslela, že situace „zůstane stejná“ a více než tři pětiny (62 %) očekávaly, že se situace ještě zhorší (v tom 39 % se domnívalo, že se situace „spíše zhorší“ a 23 %, že se „rozhodně zhorší“). Necelá desetina (8 %) oslovených neuměla na položenou otázku odpovědět a zvolila možnost „nevím“.

Převážně pesimisticky pak v červenci 2020 pohlížela česká veřejnost rovněž na vývoj situace ohledně šíření koronaviru v České republice a v Evropě, když její zlepšení očekávala v obou případech jen necelá pětina dotázaných (19 % v ČR, 18 % v Evropě). Názor, že situace zůstane přibližně stejná, vyjádřila v případě České republiky čtvrtina (25 %) oslovených, v případě Evropy pak jen necelá pětina (19 %). Zhoršení aktuální situace v naší zemi v souvislosti s šířením koronaviru se obávala téměř polovina občanů (49 %, podle 39 % se situace bude „spíše zhoršovat“, podle 10 % se bude „rozhodně zhoršovat“) a zhoršení situace v Evropě očekává více než polovina lidí (55 %, v tom podle 40 % se situace bude „spíše zhoršovat“, podle 15 % se bude „rozhodně zhoršovat“).

Z podrobnější analýzy vyplynulo, že zlepšení stávající situace v České republice, v Evropě i ve světě očekávají častěji lidé, kteří se o současný vývoj situace ohledně šíření koronaviru nezajímají a současně se neobávají ani o své zdraví, ani o zdraví svých blízkých.

V očekáváném vývoji situace kolem šíření koronaviru v České republice, v Evropě a ve světě se naopak neobjevily výraznější rozdíly mezi muži a ženami, lidé se základním vzděláním o něco častěji neuměli další vývoj situace odhadnout a volili možnost „nevím“, případně se přikláněli k tomu, že situace zůstane přibližně stejná. V očekávání dalšího vývoje v ČR byli poněkud optimističtější lidé ve věku od 30 do 44 let, naopak lidé nad 60 let se častěji obávali, že se situace bude zhoršovat v České republice, v Evropě i ve světě.

Z časového srovnání vyplývá, že v červenci byli čeští občané k dalšímu vývoji situace ohledně šíření koronaviru podstatně skeptičtější než v druhé polovině června, a to na všech sledovaných úrovních. Zhoršení stávající situace očekávalo v případě České republiky o 23 procentních bodů více respondentů, v případě Evropy o 20 procentních bodů a v případě vývoje ve světě o 15 procentních bodů. Zejména v případě vývoje situace v naší zemi se tak mírný optimismus panující na konci června proměnil v pesimismus a obavy z dalšího vývoje situace. (24.8.2020)