Přišel čas skutečně konsolidovat

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Návrh státního rozpočtu na rok 2027 počítá po posledních úpravách se schodkem 386 miliard korun. To je o 76 miliard více než schválený schodek pro letošní rok. Vláda přitom ve svém fiskálním plánu předpokládá, že deficit veřejných financí postupně klesne z 2,8 % HDP v roce 2027 na 1,2 % v roce 2030. V přepočtu na dnešní velikost ekonomiky jde řádově o 150 miliard korun ročně. Je tedy čas mluvit o konkrétních opatřeních, aby se konečně začala měnit trajektorie státních rozpočtů.

Zvyšování daní se mi nelíbí. Při současném nastavení veřejných výdajů ale považuji za nepravděpodobné, že potřebnou konsolidaci zajistí samotné provozní úspory nebo lepší výběr daní. Stát má důsledně prověřit dotace, své agendy i nové výdajové závazky. Současně musí otevřeně přiznat, že pokud chce schodek snížit v uvedeném rozsahu, bude muset sáhnout také na velké příjmové položky.

Jednou z nich je DPH. Základní sazba dnes činí 21 % a snížená 12 %; státní rozpočet má letos na DPH získat přibližně 416 miliard korun. Zvýšení základní sazby o dva procentní body by přineslo další desítky miliard ročně, celý problém by však nevyřešilo. Součástí debaty by proto mělo být i přezkoumání rozsahu snížené sazby, například u ubytování či stravování. U potravin a léků je naopak nutné pečlivě zvažovat dopad na domácnosti. DPH sice odvádějí firmy, její zvýšení však v konečném důsledku pocítí spotřebitelé.

Vedle DPH bych otevřel také otázku zdanění mezd. Daňový balíček schválený v roce 2020 výrazně snížil daň z příjmů zaměstnanců, aniž by jej doprovázelo odpovídající snížení trvalých výdajů. To neznamená, že musíme obnovit samotnou superhrubou mzdu. Znamená to však, že bychom měli věcně diskutovat o částečném návratu sazby daně z hrubé mzdy směrem k úrovni před rokem 2021. Podle studie IDEA představuje výpadek příjmů související s tehdejšími daňovými změnami, včetně navazujících úrokových nákladů, v roce 2026 přibližně 122 miliard korun. Nejde o automatický výnos případné nové sazby, ale o měřítko dopadu tehdejšího rozhodnutí na dnešní rozpočty.

Kombinace konkrétních výdajových úspor, úpravy DPH a částečného návratu ke zdanění mezd před rokem 2021 by už mohla veřejné finance narovnat výrazněji. Každé z těchto opatření má své ekonomické i sociální náklady, proto musí vláda předložit jejich přesné propočty a rozložit konsolidaci do několika let. Co ale nemůže fungovat dlouhodobě, je slib současně vyšších výdajů, nízkých daní a rychle klesajícího schodku.
Zdroje

Ministerstvo financí ČR: Návrh státního rozpočtu na rok 2027 (21. 9. 2026); fiskálně-strukturální plán ČR pro období 2027 až 2030.

Ministerstvo financí ČR: Státní rozpočet 2026, exekutivní shrnutí; Finanční správa ČR: Daň z přidané hodnoty.

IDEA při CERGE-EI: Neblahé dědictví zrušení superhrubé mzdy (2026). (19.9.2026)