Rok 2021 a dnešek: marné čekání na nové dotace

České firmy, obce a další organizace měly loni začít čerpat finance z balíku více než 700 miliard korun evropských dotací – ale nedočkaly se. Zpoždění přitom může ohrozit čerpání fondů EU určených pro Česko, například na investice do digitalizace, inovací nebo zlepšení životního prostředí. Kde se stala chyba?
V uplynulém roce 2021 řada potenciálních žadatelů marně čekala na vyhlášení prvních soutěží o evropské dotace z nového programovacího období (2021–2027). Přitom jejich brzké spuštění slibovali politici i příslušná ministerstva. České republice tak vzhledem k ročnímu zpoždění hrozí, že ve vymezeném čase nestihne vyčerpat alokované evropské finanční zdroje, například ze strukturálních fondů. Negativní vliv může mít dle Ministerstva financí ČR též aktuální rozpočtové provizorium, jež představuje významné omezení možnosti vyhlašovat nové dotační tituly. To se ukázalo už nyní v pátek 14. ledna 2022 při oznámeném odložení spuštění soutěže na dotační program GAMA 2.
Vyhlížený Národní plán obnovy
Jedním z nových zdrojů dotací očekávaných od loňska, kde se může problém se zpožděním především projevit, je tzv. Národní plán obnovy (NPO). Jeho prostředky jsou určeny zejména na ozdravení evropských ekonomik po pandemii covidu-19. Na přípravu a vyhlášení dotačních výzev z NPO je proto vyhrazeno relativně krátké období od roku 2021 do 2023. Česká republika má na tento účel vyčleněno od Evropské komise zhruba 180 miliard korun. Dalších cca 11 miliard má do celkového rozpočtu NPO dofinancovat Česká republika ze státního rozpočtu. Je tedy evidentní, že ztráta jedné třetiny času vymezeného na rozdělení finančních prostředků do přihlášených projektů může představovat značný problém.
První významné dotační výzvy z NPO měly být vyhlášeny loni na podzim, v roce 2021 však nakonec nebyla otevřena žádná. Dne 16. prosince 2021 na svém webu Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) oznámilo, že úvodní výzvy z Národního plánu obnovy, jež měly být v jeho gesci spuštěny na podzim, se odkládají. Údajně budou vyhlášeny v lednu 2022. Jde o výzvy Fotovoltaické systémy, Cirkulární řešení v podnicích, Úspory vody v podnicích a Elektromobilita pro podnikatele. Jejich odložení úředníci zdůvodnili nutným vyjasněním některých otázek v čerpání s Evropskou komisí. Brzy se tedy ukáže, zda bude alespoň lednový termín dodržen.
Jak šel čas
Problém, o němž nyní politická reprezentace veřejně mluví méně, než by odpovídalo jeho závažnosti, potvrzuje také Milan Sedláček, předseda představenstva společnosti RENARDS, která se zabývá komplexním dotačním poradenstvím: „Pro firmy a další subjekty potřebující k podpoře svého rozvoje dotační podporu bylo zklamáním, že se ani koncem roku 2021 nedočkaly slibovaného a stále odkládaného vyhlášení očekávaných dotačních výzev, ať už jde o programy NPO, nebo TREND. Roční zpoždění navíc ohrožuje reálnost vyčerpání dojednaných evropských dotací a jejich tak potřebné využití pro ozdravení a opětovné nastartování české ekonomiky.“
Ohrožena tak může být realizace mnoha projektů, jejichž cílem je například zvýšení energetické soběstačnosti, snížení zátěže na životní prostředí, podpora modernizace technologií a digitalizace ve firmách či vzniku firemních inovací a spoluprací firem s výzkumnými institucemi. Komplikuje se též dosažení jednoho z hlavních cílů, a to zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti české, potažmo evropské ekonomiky.
„Hlavní chybou je, že dosud není připravena implementace ani Národního plánu obnovy, ani strukturálních fondů, a to hlavně ve formální oblasti, jako je příprava dokumentace, implementační prostředí či schválení celkových indikátorů. Pro nápravu je nutné urychleně dokončit schvalovací procesy s Evropskou komisí, dohodnout kontrolní indikátory a vyhlásit projektové výzvy,“ prohlásil pro portál DOTACE.EU prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus. „Jsme v období, kdy potřebujeme co nejrychleji nastartovat ekonomiku. Čím dříve podpoříme aplikaci nových výrobků a služeb u našich podniků, tím významněji posílíme jejich konkurenceschopnost. Vyspělé státy vynakládají na oblast výzkumu, vývoje a inovací 3–4 % HDP, v České republice to nejsou ani 2 %.“
Kdo tahá za kratší konec
Vina za zpoždění je jak na straně minulé vlády ČR, tak na straně orgánů EU. Nepřispěly k tomu ani pokračující pandemie covidu-19 nebo polemika o střetu zájmů bývalého premiéra Babiše. Evropský parlament a Rada EU ratifikovaly příslušnou legislativu teprve loni v červnu. A česká vláda takzvanou Dohodu o partnerství pro programové období 2021–2027, klíčový dokument potřebný před čerpáním fondů EU, schválila až na konci září. Původní český návrh na obsah Národního plánu obnovy byl pro změnu opožděn z důvodu nenaplnění požadavku EU v určení 37 % z požadovaných financí na ochranu klimatu. Musel být tedy ještě před odevzdáním do Bruselu přepracován.
„Důležité oblasti NPO, jako zelená energetika, digitalizace, školství, výzkum, vývoj, inovace a další, stále čekají na rozhodnutí o spuštění. Navíc standardní operační programy mají také výrazné zpoždění. Firmy kvůli tomu oddalují kvalitní dávno připravené projekty, ať už například v oblasti obnovitelných zdrojů energie nebo třeba projekty na úspory vody,“ uvedl v rozhovoru zveřejněném koncem roku na webu SPČR Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Nečekaný škrt
Vedle realizace potřebných investic může být ohrožen také rozvoj inovativnosti firem a zlepšování výsledků aplikovaného výzkumu. Minulá vláda ČR hlasitě deklarovala podporu výzkumu a vývoje. Některé skutky však byly v rozporu s těmito deklaracemi i slavnostně vyhlašovanými oficiálními dokumenty, jako je například Inovační strategie ČR 2019–2030, propagovaná pod značkou „Czech Republic: The Country for the Future“. České inovační firmy počítaly s Národním plánem obnovy coby významným zdrojem financování podpory průmyslového výzkumu a vývoje. Jenže čeští úředníci z návrhu NPO v tichosti vyškrtli 4,65 miliardy korun. Výsledkem bylo, že výzva na dotační program TREND, podprogram 1 – „Technologičtí lídři“, plánovaná na září, náhle neměla zajištěný zdroj financování dotací, a byla proto odložena na prosinec 2021. Co uniklo ze zřetele médií a na co upozornil portál DOTACE.EU, přesně v den avizovaného vyhlášení výzvy – tedy 22. prosince 2021, bylo náhle a velmi stručně oznámeno další odložení, tentokrát na neurčito. Došlo k tomu z rozhodnutí gestora programu – Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) – bez bližšího zdůvodnění, jež nebylo doplněno ani na žádost portálu.
„Přitom právě program TREND, zaměřený na podporu výzkumně-vývojových projektů, byl silně očekáván mezi inovačně orientovanými firmami i jejich projektovými partnery z řad univerzit a výzkumných institucí. To ilustruje už fakt, že v předloňské výzvě programu TREND byl zájem žadatelů sedminásobný oproti financím, jež byly k dispozici. Podle výsledků průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR z května loňského roku celkem 47 % firem motivuje k investicím do výzkumu a vývoje právě veřejná podpora. Přitom 9 % firem by tyto investice bez veřejné podpory nerealizovalo. Proto jsou právě pro tyto typy projektů dotace nezbytné, vzhledem ke zvýšeným technologickým a tržním rizikům spojeným s inovacemi,“ zmiňuje Milan Sedláček z RENARDS.
Co na to české firmy?
Bolestivě vnímají propad v dostupnosti dotací také společnosti sdružené v Asociaci výzkumných organizací (AVO). „Za poslední čtyři roky se objem veřejných finančních prostředků pro aplikovaný výzkum snížil cca o 40 %. Dorovnání dotací, které byly kráceny v programech TAČR, bylo přislíbeno formou čerpání z NPO. Ovšem odtud byly nakonec vyškrtnuty. Výsledkem je další propad prostředků pro aplikovaný výzkum – v roce 2021 nebyla totiž vyhlášena soutěž TREND pro technologické lídry ani soutěže v programech EUREKA a EUROSTARS na MŠMT,“ sdělil prezident AVO Libor Kraus.
Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy ČR v této souvislosti již v prosinci uvedl: „Stávající situace vysoké nejistoty, neustálého odkládání slibovaných výzev či nestability financování do budoucna podpoře aplikovaného výzkumu rozhodně nepomáhá a neodpovídá plnění deklarovaných cílů České republiky.“
Částečnou záchranou dotační podpory českého aplikovaného výzkumu a vývoje byly v roce 2021 mimořádně vyhlášené poslední výzvy z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK), konkrétně programy Aplikace a Inovace. „A také od roku 2020 dosud běžící výzva Inovační vouchery a loňské vyhlášení 4. veřejné soutěže TREND, zaměřené na nováčky v čerpání dotací. Zde byl ovšem tak značný nepoměr počtu zájemců oproti připravenému balíku financí, že se dostalo jen na necelých 12 procent žadatelů,“ upřesňuje Milan Sedláček a doplňuje: „V prosinci pak byla vyhlášena druhá veřejná soutěž programu Národní centra kompetence pro výzkumná konsorcia, kde jsou hlavními žadateli univerzity a další výzkumné instituce. Na dotační podporu pro aktuálně chystané výzkumně-vývojové projekty firem však český průmysl zatím jen čeká. Politické reprezentaci i vrcholovým úředníkům příslušných ministerstev je současně určitě známo, že opožděná realizace inovačních projektů může mít negativní vliv na tržní uplatnění výzkumných výsledků. Pokrok se nezastaví a inovativní firmy z celého světa se předhánějí ve vývoji, patentování i následném boji o zákazníka; je to hra o čas.“
V souvislosti s očekávanými dotacemi v novém programovacím období byl loni odborníky na dotace připraven a spuštěn portál DOTACE.EU, jehož cílem je umožnit potenciálním žadatelům rychle, jednoduše a přehledně získávat informace o dostupných dotacích. Následující týdny a měsíce tak ukážou, kdy bude portál moci svým návštěvníkům nabídnout aktuálně dostupné dotační výzvy pro celé plánované spektrum investičních, ekologických, výzkumných a dalších rozvojových záměrů firem, obcí i dalších typů žadatelů. Zdroj: tým Dotace.eu (17.1.2022)