Svaz průmyslu a dopravy ČR odmítá záměr vlády zavést mimořádnou sektorovou daň pro rafinérský sektor. Za problematické považuje především retroaktivní zavedení daně, způsob jejího výpočtu i samotný princip sektorového zdanění, který narušuje předvídatelnost podnikatelského prostředí a může oslabit investice.
Svaz průmyslu rozumí snaze vlády reagovat na vysoké ceny pohonných hmot a související inflační tlaky. Oceňuje také snížení daňové zátěže u motorové nafty, zároveň ovšem upozorňuje na rizika přímých zásahů státu do cenotvorby a dlouhodobější regulace cen.
Svaz však zásadně odmítá zavádění jakýchkoliv forem sektorových daní, které narušují férové tržní prostředí, snižují investiční předvídatelnost a oslabují konkurenceschopnost českého průmyslu.
„Za obzvlášť problematické považujeme zpětné uvalení nové daňové povinnosti na celý letošní rok. Dodatečné zdanění již realizovaných ekonomických aktivit oslabuje právní jistotu a důvěru investorů ve stabilitu českého daňového systému a zvyšuje regulatorní riziko podnikání v ČR,“ říká Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
“Jakožto podnikatelský svaz považujeme za důležité chránit před podobnými nesystémovými zásahy nejen rafinérský průmysl, ale i ostatní podnikatele a sektory české ekonomiky. Samotná skutečnost, že určitý sektor v daném období dosahuje nadprůměrných marží nebo zisků, nemůže být sama o sobě dostatečným důvodem pro zavedení mimořádného daňového zatížení,” dodává Rafaj.
Svaz zpochybňuje také konstrukci daně založenou na hrubé rafinérské marži, přesahující úroveň v roce 2025. Ta sama o sobě nevypovídá o skutečném zisku, protože nezohledňuje náklady na energie, emisní povolenky, logistiku, údržbu, zaměstnance ani rozsáhlé investice. České rafinerie jsou navíc součástí integrovaného rafinérsko-petrochemického komplexu, jehož petrochemická část současně čelí vysokým cenám energií, nákladům na emisní povolenky a tlaku levnějších dovozů. „Nelze izolovaně zdanit dočasně pozitivní výsledky jedné části integrovaného výrobního řetězce a současně ignorovat horší výkonnost druhé části, investiční potřeby celého komplexu a jeho strategický význam pro Českou republiku,“ vysvětluje Rafaj.
Svaz se ohrazuje také proti způsobu přípravy návrhu. Každému zásadnímu zásahu do daňového systému by podle něj měla předcházet odborná diskuse a standardní meziresortní připomínkové řízení. Nezbytné je také zachovat běžnou parlamentní proceduru včetně řádného projednání ve výborech a ve všech čteních. Současně by podle Svazu měly být posouzeny dopady opatření na investice, zaměstnanost a konkurenceschopnost navazujících průmyslových odvětví.
Svaz průmyslu je připraven poskytnout vládě součinnost a vést věcnou diskusi o podobě opatření tak, aby nezhoršovalo konkurenceschopnost české ekonomiky ani podmínky pro investice a zaměstnanost.
Mimořádné zdanění rafinérských marží nikoho ekonomicky neohrožuje
Reakce MF ČR na tiskovou zprávu Svazu průmyslu a dopravy
Není překvapivé, že Svaz průmyslu mediálně vystupuje za ekonomické zájmy svých jednotlivých členů, to však nic nemění na situaci, MF při navrhování tohoto opatření pečlivě zvážilo jeho dopady na investiční prostředí, hospodářskou soutěž i dlouhodobou konkurenceschopnost české ekonomiky jako celku. Navržená daň je striktně zaměřena na mimořádné ekonomické přínosy vzniklé v důsledku mimořádných tržních podmínek, nikoliv na běžně dosahovanou ziskovost odvětví. Dotčené společnosti nemohly legitimně očekávat nepředvídanou krizi na Blízkém východě, která následně vyvolala mimořádný nárůst marží. Takový vývoj neodpovídal tehdejším tržním očekáváním ani makroekonomickým prognózám. Navrhovaná daň nemůže mít rdousící ani likvidační charakter, protože dopadá pouze na meziroční nárůst hrubé marže oproti referenčnímu období a zdaňuje pouze 50 % tohoto rozdílu.
Rok 2025 byl zvolen jako referenční období záměrně, jelikož představuje poslední úplné zdaňovací období před vznikem mimořádných geopolitických a tržních podmínek, na které navrhovaná právní úprava reaguje. Naopak období let 2022 až 2024 bylo významně ovlivněno důsledky energetické krize související s ruskou agresí vůči Ukrajině. Mezinárodní energetická agentura (IEA) označila situaci po ruské invazi na Ukrajinu za první skutečně globální energetickou krizi, která vedla k mimořádným výkyvům cen energií, ropy a ropných produktů. Použití průměru za období 2022 až 2025 by proto do referenční hodnoty zahrnovalo i výsledky dosažené během předchozí mimořádné tržní situace a vedlo by ke zkreslení srovnání. Rok 2025 tak představuje nejvhodnější základ pro identifikaci mimořádného nárůstu marží vzniklého v důsledku geopolitické krize v roce 2026.
Co se týče údajné retroaktivity, odkazujeme na naše dřívější vyjádření: Mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží není nepřípustnou retroaktivitou | Ministerstvo financí ČR (28.10.2026)