Stavebnictví hledá cestu k digitalizaci. Lekce, kterou může převzít od zemědělců

Před deseti lety se zdálo, že zemědělství bude jedním z posledních oborů, které přijmou digitalizaci. Realita je dnes jiná. Sektor dokázal propojit tradiční know-how s moderními technologiemi a vytvořit udržitelný model zvyšování produktivity. Stavebnictví, přestože masivně investuje do moderních strojů a zařízení, zůstává v oblasti využívání dat stále pozadu. Převážná část firem spoléhá na tabulky v Excelu a tištěné výkresy. Otázka tedy zní: co může stavebnictví převzít z úspěšné transformace zemědělství, aby se dokázalo opřít o data a využít umělou inteligenci? A jak začít tak, aby investice do technologií přinášely jasný ekonomický efekt, nikoli jen krátkodobý experiment? Téma rozebírá Adam Heres Vostarek, regionální manažer PlanRadaru – evropské platformy pro digitální dokumentaci, komunikaci a reporting ve stavebnictví a správě nemovitostí.
„Stavebnictví příliš dlouho a bez větších reakcí sledovalo, jak v digitalizaci postupují ostatní odvětví. Nástup umělé inteligence však může být tolik potřebným katalyzátorem změny: má potenciál zásadně proměnit způsob, jakým navrhujeme, realizujeme a spravujeme budovy. Trh s AI technologiemi se má podle aktuálních prognóz ve stavebnictví během následujcích pěti let téměř ztrojnásobit – ze současných 4,96 miliard dolarů na 14,72 miliard v roce 2030. Tato čísla jasně ukazují, že AI není jen trendem, ale skutečnou příležitostí pro transformaci celého odvětví," popisuje Vostarek.

Podle analýzy PlanRadaru má 97 % odborníků ve stavebnictví v plánu zvýšit investice do digitalizace. Ambice jsou tedy vysoké. Brzdným faktorem je ale nedostatek základní infrastruktury – zejména konzistentních a provázaných dat, která by mohla být základem pro efektivní práci s AI. „Sektor zemědělství se s podobnou situací potýkal před lety, a nakonec se rozhodl pro systematický přístup: nejprve definoval standardy, integroval data z různých zdrojů a zajistil jejich konzistenci. Teprve na těchto pevných základech mohla AI začít přinášet skutečnou hodnotu, to znamená rozpoznávat vzorce, predikovat vývoj, snižovat náklady a zvyšovat efektivitu. Výsledkem jsou konkrétní, měřitelné přínosy. Tento osvědčený postup by si mělo osvojit i stavebnictví, pokud chce využít potenciál umělé inteligence naplno,” vysvětluje Heres Vostarek. 

Agrifac: příklad, že data mění byznys

Jeden z nejviditelnějších příkladů digitální transformace nabízí evropský výrobce zemědělské techniky Agrifac. Jeho řešení „NEED Farming“ kombinuje GPS údaje, senzory monitorující stav plodin a environmentální data. Systém přesně určí, kdy, kde a v jakém objemu použít vodu, hnojiva nebo pesticidy. Farmáři, kteří tuto technologii nasadili, dosahují až o polovinu vyšších výnosů při současném snížení spotřeby chemických přípravků na polovinu. V některých případech úspora hnojiv činí 20 %, ostatní vstupy klesají až o 70 % a u cíleného postřiku se spotřeba herbicidů snižuje až o 90 %.
Základem tohoto úspěchu je kvalita a rozsah dat, na kterých jsou modely umělé inteligence postaveny. „To, že dnes více než 15 % orné půdy v Česku obhospodařují farmáři s využitím moderních technologií, je jasný důkaz, že když se data sbírají systematicky a vznikají otevřené modely nebo standardizovaná API, může AI přinášet velmi konkrétní výsledky – třeba při plánování výsadby nebo predikci výnosů. Právě takový přístup by měl začít následovat i stavební sektor. Pokud chceme z umělé inteligence vytěžit maximum, musíme nejdříve vytvořit prostředí, které jí bude rozumět. A to začíná u dat,“ říká Vostarek.
Rozhodující moment pro stavebnictví

Stavebnictví se ocitá v bodě, kdy má technologie k dispozici, ale bez robustních a standardizovaných dat se jejich přínos neprojeví. Situace v Česku navíc není povzbudivá – umělou inteligenci využívá jen 27 % pracovníků, a většinou jen příležitostně. Alarmující je i zjištění, že 60 % zaměstnanců nemá informace o tom, zda jejich firma AI řešení zavádí či plánuje.

Podle PlanRadaru by firmy měly soustředit své úsilí na čtyři klíčové oblasti:

► Sběr dat přímo z terénu – využití 360° foto a video dokumentace, dronů či IoT senzorů pro nepřetržitý monitoring staveniště a včasnou detekci problémů.

► Standardizace a automatizace procesů – digitální formuláře s kontrolními seznamy a povinnými poli, které minimalizují chyby a zajišťují jednotnou kvalitu dat.

► Centralizace informací v cloudu – jedno úložiště pro všechna projektová data s možností okamžitého sdílení a analytiky v reálném čase.

► Systematické vzdělávání pracovníků – školení metodiky sběru dat i práce s digitálními nástroji, doplněná o automatické kontroly pro eliminaci chyb.

AI jako strategická výhoda

S pevným datovým základem může umělá inteligence ovlivnit všechny fáze životního cyklu budovy – od návrhu a plánování přes samotnou realizaci až po provoz. Generativní AI dokáže připravit desítky variant návrhu během několika minut, prediktivní modely dokážou optimalizovat harmonogramy, upozornit na riziko překročení rozpočtu, zlepšit bezpečnost na stavbě a snížit energetickou náročnost budov. „Umělá inteligence se stává nástrojem, který vám umožní stavět nejen rychleji a levněji, ale především chytřeji a udržitelněji," vysvětluje Heres Vostarek.

Teď nebo nikdy

Příklad zemědělství dokazuje, že i konzervativní obory mohou díky systematickému přístupu k datům projít úspěšnou digitální transformací. Stavebnictví dnes stojí před podobnou výzvou. Inovativní společnosti už z AI profitují, zatímco ty váhavé riskují, že se ocitnou v roli pozorovatelů, kteří pouze dohánějí rychlejší konkurenci. „Digitální revoluce ve stavebnictví již začala. Otázkou tedy není, zda přijde, ale kdo ji povede. Úspěch vyžaduje odvahu opustit zaběhlé postupy, investovat do dat a systematicky budovat digitální kompetence. Kdo to udělá včas, nezíská jen konkurenční výhodu, ale možnost definovat budoucnost celého odvětví," uzavírá Adam Heres Vostarek. (7.8.2025)