Strach o firmu i podpora zaměstnanců. Jak covid zamával s šéfy firem?

Pandemie zasáhla způsob, jakým firmy řídily svůj byznys. Potýkaly se s logistickými problémy, nedostatkem zboží i nefunkčními pracovníky. Situaci nepomáhala ani chaotická nařízení vlády. Dopad měla pandemie nejenom na fungování společností, ale i přístup šéfů a zaměstnanců. Z průzkumu konzultační společnosti Porto mezi padesáti manažery a majiteli menších a středních firem vyplývá, že pracovní prostředí, firemní procesy i pracovníky samotné, změnil koronavirus radikálně. 
Pro všechny oslovené společnosti byla v pandemické době první výzvou komunikace, která se z velké části přenesla do online prostoru. Fyzický kontakt mezi pracovníky se podniky snažily minimalizovat a ve velmi krátké době byly nuceny začít komunikovat online nejenom uvnitř firmy, ale i se zákazníky.
Kvůli konkurenci i přechodu zákazníků z kamenných prodejen na e-shopy byly firmy, které internetový prodej dosud neměly, nuceny na něj rychle přejít. Z průzkumu vyplynulo, že 30 procent firem investovalo do rozvoje e-shopu během prvních měsíců pandemie, dalších 15 procent zpočátku otálelo, nakonec se jim podařilo online prodej spustit. Téměř 70 procent menších a středních společností však přišlo na několik měsíců o klientelu a velkou část tržby. Sektory gastronomie, výroby a služeb byly zasaženy nejvíce. Postihla je kompletní nebo částečná uzávěra, nedostatek specifického zboží, leckde se zcela rozpadly dodavatelské řetězce.
Rovněž porady s kolegy se odehrávaly převážně na online platformách. „I když trend posledních let ukazoval právě na větší využití virtuálního prostoru, některé společnosti se tomu bránily. Pandemická situace tento trend umocnila a firmy zjistily, že řada věcí se dá opravdu vyřešit e-mailem, využitím online komunikačních platforem a zaměstnanci na home office,“ říká Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.
Oslovené firmy, které zvolily nebo musely zachovat fyzickou přítomnost na pracovišti, přistupovaly odpovědně k nařízením vlády a testování zaměstnanců. Průběh pandemie je připravil o některé kolegy, kteří onemocněli, byli v karanténě nebo pečovali o své děti. Co nejvíce se chránit a dodržovat nařízení tak bylo jedinou možností, jak zachovat běžný provoz. „Ne všechny firmy přešly kompletně do online prostoru. Všude to nebylo přes povahu podnikání ani možné. Zpětně to zaměstnanci hodnotili pozitivně. Každodenní setkávání a společné řešení problémů pro ně bylo podporou v nelehké době. Více se semkli a táhli za jeden provaz,“ upřesňuje Vrbová.
Strach o firmu
Téměř 85 procent firem nebylo na situaci připraveno. Jen 5 procent mělo připravený krizový plán, většina však řešila výpadky příjmů bez finanční rezervy a problémy s cash flow. Zaměstnanci měli strach, že ztratí práci. Manažeři a majitelé popsali situaci jako velmi psychicky náročnou a obávali se, co se stane. Pomáhal jim ale přístup samotných pracovníků, kteří ocenili vloženou důvěru ze strany vedení. Až 90 procent šéfů v průzkumu uvedlo, že svým lidem nyní více věří, protože ukázali, že firmu podpoří.
Situace se odrazila i na psychickém zdraví šéfů. Stavy strachu a úzkosti, vyvolané nejistotou, se podle průzkumu objevily u 45 procent šéfů. Báli se nejenom hrozícího bankrotu, ale i zodpovědnosti vůči svým zaměstnancům. „Pro 50 procent šéfů a manažerů byl také problém ve sladění pracovního a osobního života. Strach o firmu, kombinování práce a zejména výuky dětí, které zůstaly kvůli zavřeným školám doma, bylo náročné. Tyto firmy nejčastěji využívaly naše služby, aby byli majitelé, vedení, ale i zaměstnanci připraveni efektivně zvládat své pozice tak, aby vše fungovalo. Delegování běžných záležitostí na kolegy pomohlo vedení věnovat se neustálým změnám či strategii,“ vysvětluje Irena Vrbová.
Až 20 procent majitelů či manažerů se však s psychickými problémy potýká dodnes a stále je děsí myšlenky na opakování dalších uzávěr. Z padesáti firem jich čtyřicet uvedlo, že se jim, i přes vlastní problémy, dařilo personálu dodávat optimismus, častěji jim sdělovat, jak se aktuálně firmě daří či nedaří a proč je třeba vydržet ve zvýšeném tempu a přenastavení procesů.
Chybějí zaměstnanci
V řadě firem a provozů však stále hledají pracovní kapacity. V průzkumu uvedlo 60 procent firem, že mají potíže s nabíráním pracovních sil. Poptávka firem se míjí s dostupnými uchazeči zejména v gastro oboru či výrobě. Strach z bankrotu vystřídal strach z toho, jestli budou mít šéfové s kým firmu provozovat. Skoro polovina firem navyšuje zaměstnancům mzdy, aby o ně nepřišla. Dalších 25 procent šéfů uvedlo, že se ze strachu, aby zaměstnanci neodešli, uchylují k různým úlevám a ústupkům, což podle nich není z manažerského hlediska dlouhodobě udržitelné. „Zaměstnanci například nechtějí přijít o flexibilní pracovní dobu. Home office jim umožňuje lepší rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. Na firmách je teď další komunikace se zaměstnanci a získávání jejich zpětné vazby, aby byla nastavena optimální strategie pro obě strany,“ dodává Irena Vrbová.
Nové výzvy
Zpětně hodnotí 65 procent podniků pandemickou dobu jako velkou výzvu. Posílení online služeb či hledání obchodních příležitostí ve velmi krátké době, mnohdy přispělo ke stabilizaci firmy a zlepšení procesů. Výrazné změny je ženou dál v rozvíjení služeb a investování energie do vlastních zaměstnanců. Více na: www.uspechvportu.cz (13.8.2021)