Vrátíme se už letos do „covidových“ schodků?

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Domácí rozpočty byly dlouho řízeny velmi konzervativně. Hodně toho změnil covid, najednou nám nepřišly zvláštní schodky přes 400 miliard Kč. V současnosti se vydáváme vstříc podobné situaci, kdy se množí rizika, ale rozpočet je přitom ještě napnutější, než kdy v polistopadové historii byl. I přes komentáře poradců ministerstva financí, že předchozí vláda nechala bombu, tak jaksi neplatí, že přidám další rozpočtové bomby a chovám se dle rčení „po nás potopa“. Příští roky tak mohou být definitivně ty poslední, než narazíme skutečně do zdi.

V letošním roce měl být původně schodek na úrovni 310 miliard Kč, to by znamenalo dle dat ČNB schodek v poměru k HDP přes 2 %. To v době cyklického ekonomického růstu nebylo rozhodně dobré a rozpočet by snesl úspory, vyšší daně, prostě cokoliv, co by rovnováhu rozpočtu vrátilo blíže k normálu. Nicméně následně přišla krize na Blízkém východě, která formou nabídkového šoku může zpomalit domácí hospodářství. Dle MF měl být původní dopad ropného šoku pod 0,5 % HDP. Nicméně, v tu dobu se nečekalo, že tu s námi tento problém bude tak dlouho. V poslední době Trump oznámil zvýšení cel na auta a nákladní vozy z EU na 25 %, což by přineslo podle odhadu Kielského institutu dopad na českou ekonomiku přibližně kolem 0,2 %. Pokud se tedy geopolitické dění bude odehrávat dle posledních scénářů a ekonomika zpomalí o více než 1 procentní bod, mohl by stát letos hospodařit se schodkem přes 370 mld. Kč, což zhruba odpovídá prvnímu roku pandemie 2020 (v poměru k HDP kolem 4 %!). Náklady na obsluhu dluhu přitom dál rostou. V letošním roce již tento pevný výdaj rozpočtu bude 110 mld. Kč, tedy cca 1,2 % HDP a zhruba 5,2 % příjmů státního rozpočtu. Každá miliarda nás nyní stojí na dluhopisových trzích přibližně 4,9 %.

Kabinet Andreje Babiše nyní intenzivně usiluje o výrazné změny rozpočtových pravidel, která by rozvolnila výdajové rámce. A to mimo běžné limity, kdy by rád vyčlenil zejména část výdajů na obranu, dopravní infrastrukturu, přehrady a nové jaderné bloky. Schillerová zároveň navrhuje prodloužit výjimku pro obranné výdaje nad 2 % HDP až do roku 2036 a umožnit v letech 2026–2036 navyšovat rámce o vybrané infrastrukturní investice. V praxi to znamená uvolnění rozpočtové disciplíny – schodky mohou opticky působit podobně, ale skutečné zadlužování státu bude výrazně vyšší. Jak jsme mohli vidět v posledních měsících u příkladu států, jako je Belgie či Slovensko, ztráta důvěry trhů, ratingových agentur a stále nové konsolidační balíčky nemusí vůbec stačit. Z nebezpečně vysokých rozpočtových schodků se prostě jen tak dostat nedá. Z výše uvedeného plyne jednoznačný závěr, aktuálně dost možná směřujeme k deficitům z mimořádného období, ale bez mimořádné situace. (12.5.2026)