Vývoj sektoru budov v roce 2024 bude ve znamení úspor nákladů, času a energie

Podíl veškeré energie spotřebované v budovách napříč Evropskou unií aktuálně činí 40 %. Budovy jsou tradičně velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Inovace v oblasti obnovitelných zdrojů energie však znamenají, že budovy mohou být díky nim mnohem energeticky účinnější, což z nich činí klíčový prvek v přechodu na novou energetiku. Není proto překvapením, že určování nadcházejících trendů v sektoru budov je žhavým tématem.
Rok 2023 zdaleka nebyl stabilní, světovou energetickou krizi zhoršilo extrémní počasí a i nadále vysoké ceny ropy. Napětí a konflikty v Evropě a na Blízkém východě mezitím vyvolaly obavy z globální recese a dodaly podnět k přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům, který je znám jako elektrifikace. Navzdory nové výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů bylo – a stále je – výsledkem přetížení vnitrostátních sítí, protože celková poptávka po elektřině roste.
Při pohledu do roku 2024 se očekává, že se mnohé z těchto trendů posunou ve vývoji kupředu: snaha o udržitelnost, energetickou bezpečnost a úspory nákladů zůstává klíčem k inovacím v sektoru budov. Jak by však měli majitelé komerčních a obytných budov reagovat na rostoucí ceny veškerého zboží a komodit?
Zde je pět hlavních témat společnosti EATON pro nadcházející rok.
Využití potenciálu obnovitelných zdrojů energie
V Evropské unii se z obnovitelných zdrojů vyrábí jen něco málo přes 20 % veškeré energie, což je mnohem méně než cíl 42,5 % stanovený pro rok 2030. Legislativní programy EU pro dosažení nulové spotřeby energie (Net Zero), jako jsou Fit-for-55 a REPowerEU, urychlily potřebu vyšší uhlíkové účinnosti budov a domů. Solární panely budou povinné pro všechny nové budovy v Evropské unii od roku 2028 a pro stávající budovy od roku 2032, přičemž instalace pro tyto účely budou zahájeny od roku 2027.
Přetížení sítě způsobené elektrifikací znamená, že majitelé domů a podniků stále častěji zjišťují, že jejich budovy dosahují kapacitních limitů, když do nich chtějí přidat nejnovější technologie, jako jsou tepelná čerpadla nebo nabíječky pro elektromobily. V důsledku toho se setkávají s vysokými tarify za překročení smluvních povolenek, nebo v některých případech mají majitelé budov a projektanti problém vůbec zajistit připojení k síti. Plnění cílů v oblasti snižování emisí, příprava na budoucí růst a zvyšování udržitelnosti, to vše jsou aktuální starosti majitelů budov.
Podniky budou stále častěji potřebovat vlastní výrobu energie z obnovitelných zdrojů v místě svého působení, aby dosáhly cílů dekarbonizace, vládních cílů a také aby doplnily dodávky energie. Pouhá instalace solárních panelů však k boji s energetickou krizí a k přípravě na dekarbonizovanou budoucnost stačit nebude. Zavedení systémů řízení spotřeby energie v budovách a bateriových systémů skladování energie (BESS) výrazně zvýší přínosy obnovitelných zdrojů, neboť vyrobená energie bude využita v optimálním čase, nikoli pouze v době výroby. V roce 2023 jsme již zaznamenali zvýšené využívání BESS a předpokládá se, že toto využívání bude i nadále růst, zejména s blížícím se termínem dosažení cílů Fit-for-55 do roku 2030.
Přimějte svou energii pracovat chytřeji, ne tvrději
Mnoho podniků investuje do počítačového hardwaru a softwaru pro řízení energie a vytváří inteligentní sítě nebo energetické uzly. Tím se odstraňuje část lidského faktoru z řízení energie, zatímco okamžité, kalkulované algoritmické rozhodování přináší lepší výsledky. Řízení energie tímto způsobem uvolňuje čas, a proto vede k úsporám nákladů.
Náš přístup Eaton Buildings as a Grid kombinuje software s výrobou energie z obnovitelných zdrojů, ukládáním energie a nabíjením elektromobilů, aby se z budovy stala energetická mikrosíť. Software pro řízení spotřeby energie v budovách intuitivně organizuje přítok a odtok energie tak, aby se snížila špičková spotřeba energie a maximalizovaly se úspory nákladů. Zároveň se učí z typických vzorců spotřeby, aby se v průběhu času dále zlepšoval. Hotel Florian v Amsterdamu je příkladem toho, jak se z podniku omezeného dostupností elektrické sítě může stát úspěšné energetické centrum s kapacitou pro rozsáhlé nabíjení elektromobilů.
Náklady na tento typ přístupu mohou být pro některé podniky problém, ale objevují se modely financování energetického přechodu, například balíčky vyvinuté společnostmi BNP Paribas Leasing Solutions a Eaton. Díky financím mohou pokrokově smýšlející podniky okamžitě zahájit energetický přechod a těžit návratnost z instalace obnovitelných zdrojů, skladování energie a energeticky účinných systémů a technologií.
Kde jsou renovátoři?
75 % budov v Evropské unii plýtvá energií, starší budovy jsou méně účinné a více než 220 milionů budov v Evropě bylo postaveno před rokem 2001. Renovace bude určujícím tématem v sektoru evropských budov i v roce 2024. Zlepšování izolací budov a systémů vytápění bude i nadále stejně důležité jako investice do technologií, jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů a software pro řízení spotřeby energie.
Renovace a modernizace jsou sice rozhodujícím faktorem v energetickém přechodu, ale neobejdou se bez problémů. V době, kdy zavádíme moderní technologie, chybí kvalifikovaná pracovní síla potřebná k jejich instalaci. Odhaduje se, že jen pro potřeby programu solární energetiky je třeba rekvalifikovat 1 milion lidí, přičemž poptávka po pracovní síle je vychýlena směrem k fyzicky náročným profesím, jako jsou instalatéři fotovoltaických elektráren. Od prosince 2023 Evropská unie revidovala směrnici o energetické náročnosti budov, která členským státům ukládá povinnost vytvořit národní plány renovace budov, které odstraní současné překážky dekarbonizace, jako je financování, školení a zajištění kvalifikovaných pracovníků.
Jedním ze způsobů, jak instalatéři na trhu obytných budov překonávají nedostatek pracovních sil, je používání předem zapojených rozvodnic. Tradičně instalatéři nakupovali komponenty a stavěli rozvodnice na zakázku. Předpřipravené alternativy a balíčková řešení jsou rychlá, snadná a snižují riziko, výrazně snižují náklady na instalaci a umožňují přestavět více budov za mnohem kratší dobu.
Co je na prvním místě: elektromobily nebo infrastruktura?
Prodej elektromobilů rychle roste, ale tradiční vozové parky se spalovacími motory jsou stále zodpovědné za 12 % emisí uhlíku v Evropské unii. Očekává se, že prodej elektromobilů poroste exponenciálně, pokud s ním bude držet krok infrastruktura pro nabíjení elektromobilů. V některých evropských zemích se prodej elektromobilů začíná snižovat, protože zaostává potřebná infrastruktura. Evropská unie však od roku 2035 zakázala prodej nových automobilů s vnitřním pohonem, takže přechod se již blíží.
Udržení tempa prodeje elektromobilů a instalace infrastruktury pro nabíjení elektromobilů je otázkou rovnováhy. Jakmile se na silnicích Evropské unie objeví více elektromobilů, bude potřeba více dobíjecích stanic a naopak. Vidíme, že nabíječky elektromobilů jsou instalovány v domácnostech, a také se od komerčních budov stále více očekává, že budou poskytovat elektrické nabíjení pro zákazníky a zaměstnance. To vše samozřejmě zvyšuje poptávku po elektřině v národních sítích. Z toho je zřejmé, že podniky, které přejdou na vozový park elektromobilů, budou pravděpodobně potřebovat vlastní nabíjecí stanice a v závislosti na rozsahu budou tyto podniky možná muset zvážit technologie, jako jsou solární panely a také software pro řízení distribuce energie ve svých budovách.
Je čas rozloučit se s lineárním modelem ekonomiky?
Pro budoucnost podnikání a planety je zřejmé, že je třeba přijmout myšlenku "oběhového hospodářství". Celosvětově musíme snížit těžbu materiálů o 33 %. Obnovitelná energie sice nedojde, ale materiály potřebné k výrobě produktů energetického přechodu, jako jsou fotovoltaické panely nebo bateriové systémy skladování energie, by zajisté dojít mohly. V současné době se recykluje pouze 7,2 % všech materiálů. Sektory elektromobilů a zelené energie se již potýkají s určitými překážkami způsobenými nedostatkem zdrojů.
Zúčastněné strany musí uzavřít smyčku a eliminovat plýtvání energií. Evropská komise již vyzvala stavební sektor, aby zvážil různé způsoby, jak zvýšit životnost, odolnost a přizpůsobivost budov. Součástí této rovnice bude i hledání nových způsobů, jak znovu využívat výrobky a materiály. Například s rostoucím počtem elektromobilů se hromadí vyřazené baterie, z nichž se podle odhadů recykluje pouze 5 %. Mnoho společností prokázalo, že je možné vyřazené baterie znovu využít jako úložiště energie a další second-life aplikace.
Vzhledem k tomu, že se země Evropské unie zabývají podrobnostmi akčního plánu pro oběhové hospodářství, není pochyb o tom, že stavební průmysl s blížícím se koncem desetiletí pocítí blížící se konec lineárního hospodářství. Rok 2024 by mohl být rozhodující. (8.2.2024)