Začala americká ekonomika významněji zpomalovat?

Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital

Americké hospodářství má v letošním roce předvést poměrně dost solidní růst, který je na hranici samotného potenciálu ekonomiky. Ekonomický růst byl projektován podle řady významných institucí kolem 2,5 %. Poslední data však ukazují, že možná ekonomika dosáhla již svého vrcholu a ve zbytku roku bude spíše zpomalovat. Potvrzují to data o inflaci, HDP a zejména slabší trh práce, který dělá před tzv. „midterms“ vrásky dokonce D. Trumpovi.

Poslední ekonomická data začala vyvolávat mezi analytiky naprosto oprávněnou debatu o tom, zda se americké hospodářství nenachází již v sestupném trendu. Aktuální hospodářský cyklus je přitom velmi silný, podporován je neustále AI investicemi velkých Big Tech firem ve výši až 900 mld. USD s velmi vysokým multiplikačním efektem a vedle toho významným fiskálním deficitem až 7 % v poměru k HDP. Americký reálný HDP ve 2Q 2026 vzrostl anualizovaně o 1,5 %, po 2,1 % v 1Q. Výsledek byl slabší, než trh očekával. Ten výsledek přitom vypadá hůř než samotná struktura růstu– spotřeba a investice rostly, zatímco HDP stahovaly mimo jiné čistý export a vládní výdaje.

Další signály určitého ochlazování přinesla v posledních dnech data z amerického trhu práce a inflace. Americká ekonomika v červenci ztratila 23 tisíc pracovních míst, zatímco míra nezaměstnanosti dosáhla 4,1 %, což společně se slabší dynamikou zaměstnanosti v předchozích měsících naznačuje postupné ochlazování trhu práce. Současně přichází i mírně dezinflační signál ze spotřebitelských cen: červencová inflace vzrostla pouze o 0,1 % meziměsíčně a meziročně zpomalila z 3,5 % na 3,4 %, zatímco jádrová inflace klesla z 2,6 % na 2,5 %. Výrazným proinflačním rizikem nicméně zůstávají energie, jejichž ceny jsou meziročně vyšší o 14,7 %. Kombinace slabšího trhu práce a ustupujících jádrových inflačních tlaků tak může naznačovat, že americká ekonomika již překonala vrchol současného cyklu a ve druhé polovině roku začne postupně zpomalovat.

Z mého pohledu se na ekonomice více a více projevují rekordně vysoké sazby, kdy celková délka období restriktivní měnové politiky trvá již od roku 2022. Fed začal sazby zvyšovat už v březnu 2022, v červenci 2023 se dostal na 5,25–5,50 % a na tomto vrcholu vydržel až do září 2024. Následně sice sazby postupně snížil, ale i dnešních 3,50–3,75 % zůstává výrazně nad úrovněmi, na které si americká ekonomika zvykla v období po finanční krizi. Americká ekonomika žije tedy s relativně vysokou cenou peněz už více než tři roky, což je v kontextu posledních zhruba 20 let velmi neobvyklé. Můžeme se tedy domnívat, že i ve zbytku roku bude dál přicházet ochlazování hospodářství s negativním dopadem na růst a zaměstnanost. (31.8.2026)