Dokonalá zdravověda
 
Zdravověda je definována jako nauka o zdraví. Wikipedie ho charakterizuje následovně: Zdraví může být definováno jako absence nemoci, funkcionálně jako schopnost vyrovnat se s denními aktivitami, nebo pozitivně jako způsobilost a podoba balance (vyrovnanosti). V každém organismu je zdraví forma homeostáze. To je stav balance s příjmem a výdejem energie a látky v rovnováze (s možností růstu). Zdraví též značí dobré vyhlídky na trvající přežití. U vnímajících bytostí jako lidi je zdraví širší koncept.
Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, duševní a sociální pohody a nikoliv pouhé nepřítomnosti nemoci či vady". Přestože toto je užitečná a přesná definice, dá se považovat za idealistickou a nerealistickou. Podle ní se dá klasifikovat 70–95 % lidí jako nemocných nebo postižených (vadou, nepohodou). V programu WHO Zdraví pro všechny do roku 2000, který byl přijat v roce 1977, se objevila doplňující charakteristika zdraví jako schopnosti vést sociálně a ekonomicky produktivní život. Tím přestalo být zdraví cílem samo o sobě a stalo se prostředkem k realizaci harmonického vývoje člověka. V novém programu WHO Zdraví pro všechny v 21. století (Zdraví 21), který byl přijat v roce 1999 a přináší definici zdraví, která z praktických důvodů vymezuje zdraví jako „snížení úmrtnosti, nemocnosti a postižení v důsledku zjistitelných nemocí a poruch a nárůst pociťované úrovně zdraví“. Dokument též mluví o zdravotním potenciálu jako o nejvyšším stupni zdraví, kterého může jednotlivec dosáhnout. Potenciál zdraví každého člověka je určován možností starat se o sebe a o druhé a jeho schopností samostatně se rozhodovat a uchovat si kontrolu nad svým životem. Společnost má vytvářet podmínky k tomu, aby lidé mohli potenciál zdraví uplatnit
Klíčové faktory pro zdraví
Lidské zdraví je nepředstavitelně složitý mechanismus, podmíněný miliony různých struktur a dějů, jejich vzájemných vztahů a vazeb, které mají schopnost se měnit, zanikat a opět se obnovovat. Co všechno naše zdraví ovlivňuje, nikdo ještě nevyčíslil a zřejmě ani tak do budoucna neučiní, ale přesto bylo prokázáno, že naše zdraví ovlivňuje nespočet faktorů, které lze ale seskupit do čtyř hlavních kategorií. Faktory životního a pracovního prostředí (znečištění, klimatické podmínky, výskyt různých materiálů a předmětů, potravinový řetězec ap.) ovlivňují zdraví jednotlivce z cca 15-20 %, genetické faktory (vrozené vady, pohlaví, úroveň intelektu ad.) z asi 10-15% , faktory související s životním stylem (sportování, sexuální chování, úroveň vzdělání, spotřební chování, životní úroveň, zvládání stresu, výživa a s ní spojená obezita atd.) jsou zodpovědné za 50% a kvalita a dostupnost zdravotní péče se podílí zhruba 10-15%. Převážná část rizik, která naše zdraví ohrožují, přicházejí ze způsobu života a my sami tato rizika můžeme ovlivnit, říkáme že to jsou faktory ovlivnitelné. Určitou část rizik tvoří faktory, které ovlivnit nemůžeme jako např. věk (s přibývajícím věkem riziko stoupá), pohlaví (některé nemoci jsou častější u žen, jiné u mužů) a dědičnost (geneticky podmíněná onemocnění).
Otázce lidského zdraví a faktorům, které ho ovlivňují, se věnují lékaři a další badatelé po staletí. Zaujala nás v této souvislosti kniha Barnarra Macfadenna Dokonalá zdravověda, která vyšla v roce 1924 v českém překladu doplněná řadou názorů na zdraví a životní styl. Vybrali jsme z ní některé pasáže pro zamyšlení, i po sto letech však může jít v řadě případů o inspiraci.
 

Zdravověda

Člověk může dosáhnouti nejvyššího stupně rozvoje své bytosti pouze zdatností. Zdatnost přináší úspěch, bohatství a štěstí. A bez výborného zdraví nemůžete být zdatným. Zdatnost a zdraví jsou nerozluční druhové. Těsně spolu souvisí, není možno je do sebe odděliti. Jediným přáním každé ctižádostivé...
<< 1 | 2 | 3