Rok 2019 přináší v oblasti elektroodpadu několik změn. Nejzajímavější změnou je rekategorizace elektroodpadu a rozšíření typů elektrozařízení, které spadají do zpětného odběru. Čím více druhů odpadů spadá do zpětného odběru, tím je to pro firmy, obce a občany samozřejmě lepší a výhodnější. Sběr elektroodpadu přes tzv. kolektivní systémy
(tj. zpětný odběr) je totiž zdarma, kdežto u běžných odpadových firem je sběr odpadu většinou zpoplatněn.
Např. vysloužilou zářivku převezme každý odpovědný kolektivní systém zdarma, kdežto běžná odpadová firma si za sběr zářivek účtuje i 20 Kč za jeden kus. V tomto článku se tedy dozvíte, jaké typy elektrozařízení nyní spadají do zpětného odběru. Na první pohled by se mohlo zdát, že je to velmi jednoduché, elektroodpad je přeci stará pračka, kulma, holicí strojek a podobné typy domácích spotřebičů. Nicméně domácí spotřebiče tvoří pouze část elektroodpadu, dále jsou to právě třeba zářivky, stolní lampy, lustry, lampy veřejného osvětlení, elektrické hračky, různé typy elektrického nářadí jako je např. vrtačka, sekačka, ale třeba i výdejní nápojové automaty, elektrické kytary, kopírky, elektrická kamna, přímotopy, bojlery atd.
Jednou z největších změn je tedy tzv. rekategorizace v oblasti elektroodpadu. Znamená to, že se mění zařazování elektroodpadu do jednotlivých skupin neboli kategorií elektrozařízení. Evropský parlament a Rada vydala 4. července 2012 směrnici 2012/19/EU týkající se zpětného odběru elektrických a elektronických zařízení (“EEZ”). Dle této směrnice jsou pak elektrická a elektronická zařízení od 15. srpna 2018 zařazena do 6 kategorií uvedených níže, do té doby byl elektroodpad rozdělen do 10 skupin. Platnost starých 10 skupin byla původně evropskou legislativou nastavena do 15. srpna 2018, nicméně EU vydala pro členské země doporučení, aby posunuly platnost změn skupin až na začátek kalendářního roku, aby to bylo pro všechny zúčastněné subjekty (obce, výrobci, kolektivní systémy atd.) administrativně jednodušší. V souladu s tímto doporučením rozhodlo i české Ministerstvo životního prostředí, že v ČR budou nové skupiny platné od 1. 1. 2019.
10 starých skupin elektrozařízení (Skupiny elektrozařízení platné pro vykazování v ČR do 31. 12. 2018)
1. Velké domácí spotřebiče
2. Malé domácí spotřebiče
3. Zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení
4. Spotřebitelská zařízení a solární panely
5. Osvětlovací zařízení
6. Elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů)
7. Hračky, vybavení pro volný čas a sporty
8. Lékařské přístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků)
9. Přístroje pro monitorování a kontrolu
10. Výdejní automaty
6 nových skupin elektrozařízení (Skupiny elektrozařízení platné pro vykazování v ČR od 1. 1. 2019)
1. Zařízení pro tepelnou výměnu
2. Obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2
3. Světelné zdroje
4. Velká zařízení, jejichž kterýkoli vnější rozměr přesahuje 50 cm
5. Malá zařízení, jejichž žádný vnější rozměr nepřesahuje 50 cm
6. Malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, jejichž žádný rozměr nepřesahuje 50 cm
Proč vlastně k této změně (tj. rekategorizaci) došlo? Původních 10 skupin elektrozařízení bylo stanoveno na počátku zpětného odběru, tj. před rokem 2005. Tedy v době, kdy ještě nebyly příliš velké praktické zkušenosti se sběrem a recyklací všech skupin elektroodpadu. Časem se zjistilo, že rozdělení původních 10 skupin je vlastně zbytečné a administrativně příliš složité. Proto došlo k výraznému zjednodušení a EU se při vytváření nových skupin více zaměřila na to, jak jednotlivé skupiny elektroodpadu ovlivňují životní prostředí, zatímco dřívějších 10 skupin bylo spíše rozděleno podle toho, jak a kde byla elektrozařízení využívána před skončením své životnosti. Což je sice hezké, ale s jejich následným sběrem a recyklací to až tolik nesouvisí.
Nové skupiny elektroodpadu jsou tedy více svázané s dopadem jednotlivých nových kategorií na životní prostředí a s technologií recyklace té které skupiny elektroodpadu. Nyní je možné daleko lépe sledovat ty kategorie elektroodpadu, které jsou kupříkladu nebezpečným odpadem. Zejména u těchto kategorií by mělo platit, že by měly být sbírány a recyklovány přednostně. Takovou typickou kategorií elektroodpadu, kterou je potřeba velmi bedlivě sledovat a kontrolovat, je podle nového členění kategorie č. 3 Světelné zdroje. Tato kategorie obsahuje převážně zářivky, které pro své správné fungování obsahují rtuť a jsou tedy potenciálně zvláště nebezpečné pro životní prostředí.
Další významnou změnou v oblasti elektroodpadu, která rovněž vstupuje nově v platnost, je tzv. otevřená působnost elektroodpadové směrnice EU (v originálu tzv. „open scope“). Jedná se v obecné rovině o změnu způsobu definování toho, která elektrozařízení spadají do zpětného odběru a která nikoliv. Když to zjednodušíme, fungovalo to doposud tak, že elektrozařízení, která spadala do zpětného odběru, musela být v nějakém právním předpisu vyjmenována (pozn. nemuselo jít o přesné vyjmenování, stačilo obecné uvedení např. vysavač, mobilní telefon atd.). To byla takzvaná „uzavřená“ působnost směrnice. To, co nebylo vyjmenováno, do zpětného odběru nespadalo. Oproti tomu „otevřená“ působnost směrnice stanoví, že do zpětného odběru spadají všechna elektrozařízení a vyjmuta ze zpětného odběru jsou pouze ta elektrozařízení, která jsou někde (v nějakém právním předpisu) přesně vyjmenována. Touto změnou byl zásadním způsobem rozšířen rozsah různých druhů elektrozařízení, která spadají do zpětného odběru. Za elektrozařízení je dle zákona o odpadech považováno zařízení, jehož funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, nebo zařízení k výrobě, přenosu a měření elektrického proudu nebo elektromagnetického pole a které je určeno pro použití při napětí nepřesahujícím 1000 V pro střídavý proud a 1500 V pro stejnosměrný proud. Okruh elektrozařízení, která tedy nyní nespadají do zpětného odběru, je velmi malý. Vyjmuty ze zpětného odběru jsou například velké stacionární elektrické stroje, jako je třeba obráběcí centrum, trafostanice a jiná podobná zařízení, která jsou ze své podstaty příliš veliká na to, aby se dala jednoduše odvézt na sběrný dvůr, nebo vložit do kontejneru.
Výkladem toho, co spadá nebo nespadá do zpětného odběru, případně do jakých kategorií, se zejména zabývá organizace EWRN (European WEEE Registers Network), což je dobrovolná asociace evropských ministerstev životního prostředí a státních agentur v oblasti elektroodpadu. Výklad této organizace sice není pro jednotlivé členské státy právně závazný, ale přesto je pro ně výrazným vodítkem při stanovení národní legislativy v oblasti elektroodpadu.
Poslední novinkou v oblasti elektroodpadu je zařazení svítidel do zpětného odběru. Svítidla doposud ve zpětném odběru vůbec nebyla. Pouze průmyslová svítidla spadala do tzv. odděleného sběru, který probíhal mimo sběry na sběrných dvorech obcí. Nově jsou tedy i svítidla (lampičky, lustry atd.) zařazena do zpětného odběru a sbírají se v kategoriích č. 4 (velká zařízení) a č. 5 (malá zařízení) na sběrných dvorech obcí.
Ing. Petr Číhal, obchodní ředitel Kolektivní systém EKOLAMP
Pozn. Podrobná definice 6 kategorií je ke stažení v CzechIndustry 1/2019.
